14. 11. 2007
Pro koho platí trestní zákon o šíření poplašných zpráv?Dne 13.11. 2007 07:12 byl na serveru Novinky.cz umístěn článek o čtvrtečním přeletu letadla iránské dopravní společnosti nad našim územím, které mělo na palubě radioaktivní materiál. Na upozornění zpravodajské služby (CIA ?) amerických kolegů vzlétly okamžitě naše ostražité gripeny (ach, jak dobře, že je právě teď máme!) a doprovázely nepřátelské letadlo po dobu přeletu nad naší vlastí. |
Tato zpráva je jednoznačně dalším pokusem ze škály mediální propagandistické palby do té části obyvatelstva ČR, která ještě váhá s umístěním cizích vojsk a podpůrných raketových příslušenství USA na území naší země. Metodika ämerické metodiky ovlivňování mas vychází zřejmě z charakteristiky IQ průměrného a vlasti oddaného polovzdělaného Američana, který často ani netuší, kde Irán - a vlastně ani Česká republika - leží. Zaráží mne, kolik osob (nezávisle na svém vzdělání, věku) v mém okolí už začíná být silně alergické na propagandistické a průhledné pokusy podporované bezvýhradně naší současnou vládou morálně obhájit spuštění připraveného útoku armády USA na Irán - pouze pro jeho zajimavé zásoby ropy. Zpráva byla uveřejněna na Novinkách o téměř týden později po tomto "nepřátelském přeletu", snad z důvodu, aby se tím nenaplnila skutková podstata trestného činu a to Hlava pátá Trestního zákona : "Trestné činy hrubě narušující občanské soužití". Neškodí si při příležitosti "přeletu nad kukaččím hnízdem" připomenout jeho přesné znění. Šíření poplašné zprávy§ 199(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že je nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo policejnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 opětovně, nebo b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v hospodářském provozu nebo hospodářské činnosti podniku nebo organizace nebo v činnosti státního orgánu anebo jiný zvlášť závažný následek. |