14. 11. 2007
Hodnota myšlenekFidel Castro Ruz
Che byl mužem myšlenek. S hlubokou bolestí by poslouchal projevy, jež byly na Iberoamerickém summitu v Santigu de Chile pronášeny z tradičních levicových pozic. Zastánci pravice zaujali stejně tradiční postoje, činíce inteligentní ústupky údajné levici. Cítil by hrdost nad slovy řady odvážných a revolučních předáků, bez ohledu nato, jak jsou politicky zkušení či nezkušení. Zkušenost je matka moudrosti a idejí. |
Z bitev svedených hrstkou kubánských bojovníků na zlomku území Sierry Maestry proti jednotkám s několikanásobnou početní převahou a výzbrojí, vyvodil Che myšlenky, jež později shrnul ve své knize Válka guerrill. Chávezova kritika Evropy, té Evropy, která hodlala na tomto Iberoamerickém summitu dávat lekce z řízení, byla zdrcující. Ve slovech Daniela a Eva zněly hlasy Sandina a tisíciletých kultur této polokoule. Z projevu, jenž na Summitu přednesl prezident Salvadoru, se člověku dělá nevolno. Kapitalismus je systém řízený slepými, destruktivními a tyranskými zákony, které byly lidskému druhu vnuceny. Rozhodnutí věnovat příští summit latinskoamerické mládeži je nestravitelnou směsicí cynismu a lží, která má do myslí národů zasít podmíněné reflexy. Debata na SummituStěny, vzdálenosti a čas zmizely. Zdálo se to neskutečné. Nikdy předtím se neodehrál podobný dialog mezi šéfy států a vlád, kteří vesměs zastupovali země, jež byly po staletí rabovány kolonializací a imperialismem. Nic nemohlo být poučnější. Sobota 10. listopadu 2007 vejde do historie naší Ameriky jako den pravdy. Ideologické Waterloo se odehrálo ve chvíli, kdy španělský král náhle Chávezovi doporučil: "Co kdybys zmlknul!" V tom okamžiku se otřásla všechna srdce v Latinské Americe. Venezuelský lid, který má 2. prosince odpovědět "ano" nebo "ne", se zachvěl, jako by znovu prožíval slavné Bolívarovy dny. Zrady a podpásové údery, jež denně útočí na našeho drahého bratra, cítění jeho bolívarovského lidu nezmění. Když přijel Chávez z Chile na letiště v Caracasu a já jsem přímo z jeho úst slyšel, že se, stejně jako tolikrát předtím, chystá vmísit do davu, uvědomil jsem si zcela jasně, že vzhledem k současným okolnostem a k jeho obrovskému ideologickému vítězství, by ho mohl připravit o život vrah v žoldu impéria, oligarcha ovládaný reflexy, jež zasela imperiální mediální mašinérie, nebo mentálně vyšinutý jedinec. Člověk se nemůže zbavit dojmu, že se impérium a oligarchie pečlivě snaží zavést Cháveze do slepé uličky a udělat z něj snadný cíl pro kulku. V případě Venezuely se vítězství nesmí zvrtnout ve svůj strašlivý opak, nýbrž v mnohem větší vítězství, aby se imperialismu zabránilo přivést náš lidský druh k sebevraždě. Je třeba dál bojovat a riskovat, ne však hrát každý den ruskou ruletu nebo házet mincí panna-orel. Nikdo neunikne matematickým výpočtům. Vzhledem k okolnostem je třeba využít raději moderních sdělovacích prostředků, které světu živě a přímo přenášely debaty Summitu. Pozn. JČ: Fidel Castro je kubánský diktátor monarchistického směru. K tomu: Fabiano Golgo, "Che Guevara byl tyran, ale i Britské listy ho oslavují"ZDE |