13. 11. 2007
Chrchel na LetnéÚporná diskuse o tvaru nové Národní knihovny pomíjí základní skutečnostiV ČR se diskutuje o tom, zda má být nová hypermoderní Národní knihovna postavena podle návrhu architekta Kaplického a zda má stát na Letné nebo někde jinde. Jsou to naprosté podružnosti. Daleko důležitější je něco jiného. Na to se ovšem nikdo neptá: Jak bude Národní knihovna fungovat? Bude skutečně plnit svůj kulturní a civilizační účel? |
Univerzitní knihovny jsou v každé společnosti nástrojem poznání vlastní kultury a historie, nástrojem poznání vlastní národní paměti, nástrojem ke komunikaci s vnějším světem. V České republice, a především v hlavním městě Praze, tyto nástroje naprosto nefungují. Vidím to skoro každý měsíc, když vítám v Glasgow vědce a univerzitní učitele z různých vysokých škol v České republice. Okamžitě se vrhají do místní knihovny a tráví tam neuvěřitelné množství času. Vycházejí okouzleni. Týká se to i českých studentů. Přiznávají, že britské univerzitní knihovny fungují tak, jak se jim o tom v ČR nikdy ani nesnilo. Jde o tři nebo čtyři drobné služby, které české knihovny neplní a zřejmě je nebude plnit ani nová česká Národní knihovna, ať už bude postavená na Letné či kdekoliv jinde. V ČR se o těchto zásadních věcech však nediskutuje. O knihovních službách nikdo nemluví. Za prvé: Knihy musejí být čtenářům přístupné přímo na regálech. Jsou tematicky uspořádány, takže čtenář na příslušném místě knihovny vidí na regále všechny publikace k danému tématu, může si knihy prolistovat, nebo je na místě studovat, případně si je vypůjčit. Přístup ke knižním fondům na regálech knihoven je běžnou praxí ve všech britských univerzitních knihovnách. V Praze se v Národní knihovně na knihu čeká dvě hodiny nebo i několik dní. Za druhé: Knihovna musí být otevřená. Otevírací doba Glasgow University Library je od 7.15 do 02.00 v noci, a to každý den., bez výjimky. Proč to nejde v ČR? Za třetí: Knihovna musí být vybavena mezinárodní literaturou. Bez ní není možná řádná vědecká práce. Jeden pražský student dostal od své profesorky zadání k prostudování určitého oboru, který tato žena v Praze vyučuje. Po příchodu do Glasgow University Library zjistil, že na příslušném místě v knihovně je přibližně padesát knih k tématu, o němž má pojednávat - od autorů, které jeho profesorka v Praze vůbec nezná. Tak se ovšem nedá pracovat. Za čtvrté: Tituly či časopisy, které nejsou v knihovně k mání, musejí být k dispozici - články do cca 24 hodin, knihy do dvou až tří dnů - prostřednictvím účinné meziknihovní výpůjční služby. Za páté: Musí existovat souborný internetový katalog, obsahující fondy veškerých univerzitních knihoven po celé České republice. Jako v Británii ZDE Toto jsou základní problémy, bez jejichž vyřešení se nedá dělat výzkum. Těmito tématy by se měla především zabývat diskuse o nové Národní knihovně - její tvar je veskrze podružný. |