Swissinfo: El fundador de Internet advierte contra el espionaje en la Red ZDE

Podle Wikipedie za vznik termínu Web 2.0 může marketing nakladatelství O'Reilly Media a jejich definice WWW2.0 jako "druhé generace internetových služeb, která lidem umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem". Chytlavě řečeno. Marketingový tah komunity bloggerů, zoufale se snažících povýšit sociální sítě na úroveň globálních médií? Ne. Ale ani to nestačí.

Web první generace charakterizuje:

• protokol IPv4 a jeho adresní omezení, limitující počet entit v prostředí
• dominance http protokolu a pozvolné odumírání dalších služeb původně navrženého prostředí
• neimplementování klíčové služby původního návrhu projektu Teda Nelsona XANADU - unikátní adresy, navždy petrifikující konkrétní informaci v celku prostředí "docu-versa" (dokumentového vesmíru) - důvodem nerealizace byla privatizace hostingu a tím komerční nestabilita (oproti univerizitně-armádnímu návrhu), autorská práva (oproti univerizitně-armádnímu návrhu) i subjektivní rozhodnutí autorů - dnes se tedy nelze odkázat do zdrojů, jejichž autoři rozhodli o jejich likvidaci
• konkurenční boj mezi provozovateli, v důsledku spočívající v centralizaci datových toků, nebezpečné při přehlcení nebo výpadku klíčových uzlů
• jazykové kaverny, téměř neprodyšně uzavírající hranice mezi kulturami
• dominance angličtiny v latinkovém prostředí, dané množstvím informací pocházející z USA a Británie
• zdánlivá anonymita uživatele, vydávaná za svobodu
• otevřenost technologických standardů
• absence sémantické technologie a jejích možností přímo v těle informací (typed links), neumožňující efektivní vyhledávání (viz RDF, XSD, RDFS, OWL)

Neschopnost tvůrců i uživatelů přijmout abstraktní model nehierarchického "informačního prostoru" hypertextových dokumentů oproti hierarchické "informační ploše" tištěných médií vedla k zploštění většiny internetu na elektronické publikování odrazu reálného světa. Jednou z mála aplikací, která toto omezení překračuje alespoň částečně, je Wikipedie a některé sociální sítě.

Nebezpečí totality a Babylón nadějí

První verze je charakterizována liberálností pravidel při určování totožnosti i pohybu na síti. Snahou tajných služeb a vlád (USA, Británie, Francie) , nadnárodních korporací (Microsoft) či lobbistických sdružení audiovizuálního průmyslu je drasticky omezit anonymitu internetu a ochranu osobních údajů jeho uživatelů. Datamining vládne snahám po kontrole obsahu i chování. Čím se tedy bude lišit "tak trochu jiný" internet druhé generace?

• Jednoznačnou a právně závaznou identifikací uživatelů, služeb i serverů. Tento koncept je nutný k vyloučení většiny škodolibostí (viry, hoaxy, spam, hacking, sociální inženýrství) a zavedení principu odpovědnosti, známé z reálného, "papírového světa". Jen tak bude možné zavést do virtuality sen všech oligopolních distributorů obsahu o tom, jak zpoplatnit každý pohyb, každý upload i každý download. Stejný zájem po kontrole totožnosti uživatelů globální informační sítě mají tajné služby a policejní orgány. Stavba ekonomických bariér funguje jako brzda pokroku i brzda masivní, až anarchistické demokratizace při vydávání i v přístupu k informacím.
• Snahou po cenzuře - regulaci multimediálního obsahu v sítích elektronických komunikací je nejnovější návrh směrnice EU "Audiovize bez hranic", která zavádí poprvé v historii "audiovizuální mediální službu obsahující nabídku audiovizuálního obsahu, který redakčně upravil či sestavil poskytovatel mediálních služeb a kde uživatel individuálně požaduje dodání určitého pořadu z výběru obsahu a ve zvolenou dobu." Vysílání prostřednictvím televize, internetu nebo mobilních telefonů je definována jako "audiovizuální mediální služba, kdy se chronologická posloupnost pořadů vysílá neurčitému počtu potenciálních diváků v časovém okamžiku, o němž rozhoduje poskytovatel mediálních služeb podle pevně dané programové nabídky". Tím se za obecného nezájmu internetové komunity i ochránců svobody slova otevírá cesta k regulaci provozovatelů internetové či mobilní televize nebo rádia. Prý s ohledem na ochranu mládeže... V krajním případě lze dojít i k blokování serverů s "nevhodným" obsahem pro všechny uživatele v sítích poskytovatelů s domicilem v EU.

Web první generace byl výzvou a hrozbou totalitě. Byl prostředkem vytvoření zárodků globální nonprofitní kultury jako alternativě ideologicky indoktrinalizační komerční kultury. Web druhé generace je výzvou a hrozbou takto vzniklé liberální demokracii. Jeho schopnost spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem hrozí násilným omezením od monopolisticky se chovajících států i korporací. Možná bude Internet 2.0 důvodem ke globální občanské válce či globální občanské revoluci. Možná. A nebo možná ne. Protože ani jedna tendence doposud není nezměnitelná. Americká snaha po likvidaci P2P výměnných sítí se nesetkala s úspěchem. Neregulovatelnost internetu a absence globálního zákonodárství jej prozatím uchránila. Evropská snaha po safe internetu na křesťansky ideologických základech "mravnosti" také tak úplně neuspěla. Stejně jako "tak úplně" neuspěla snaha po omezení nadvlády Microsoftu. Zato uspěla snaha Číny a Ruska po vytvoření národních verzí open source operačních systémů - jako základ svébytným a udržitelným jazykovým enklávám budoucích služeb a kultury.

Suma lidských znalostí poroste exponenciálně s tím, co Tim Berners-Lee nazývá "sémantický web". Svět je na hodnotové křižovatce a budoucnost zůstává otevřena. Je na nás, jak se rozhodneme.