Tak prošlo médii 10. výročí vstupu ČR do NATO, 12 3. 1999.

Připomenula se soc.-dem. vláda v čele s M. Zemanem. Nepřipomenulo se, proč nebylo tehdy o vstupu referendum a proč i tehdy se o něm náhle přestalo mluvit.

Krátce po vstupu, došlo k vojenské akci NATO, tedy podle slangu (ex)prezidenta Havla k tzv. humanitárnímu bombardování. Nyní dotazovaný V. Havel se sice vytáčel, že to byl špatný překlad a vytržení z kontextu, ale moderátorova otázka: "Při současných znalostech o reprezentantech tzv. kosovského státu hodnotíte tehdejší akci jako chybu?" nepřišla. Nebyl pozván např. J. Foldyna, aby nastínil onu Ariadninu niť vedoucí od tehdejšího bombardování Bělehradu k nedávnému vystoupení gen. Clarka, nikoliv před haagským tribunálem, ale na pražském (před)sjezdu ČSSD.

Tak prošlo medii 70. výročí nacistické okupace zbytku předválečného Československa, 15 3. 1999.

Hovořilo se o Mnichovské dohodě, o politice appeasementu a jejích tragických následcích pro Evropu. Hovořilo se i o paktu Molotov-Ribentrop ze srpna 1939. Avšak nebyl pozván zástupce ruského velvyslanectví, aby objasnil dnešní pohledy ruské vlády na tuto historickou reálii či upozornil na nově zpřístupněná fakta z ruských archivů. Nehovořilo se rovněž o tom, jak 12. 9. 1938 spisovatel K. Čapek napsal dopis, Výzvu obce československých spisovatelů spisovatelským a kulturním organizacím celého světa, na kterou někdejšímu kandidátovi na Nobelovu cenu prakticky nikdo z významných západních literátů neodpověděl. Nehovořilo se o tom, že Srbové jak v r. 1939, tak v r. 1968 s okupací ČSR, event. ČSSR vyjadřovali nesouhlas. Nesouhlas s bombardováním Bělehradu v r. 1999 vyjádřili veřejně i Češi, byť v počtu menším než malém.

Na souvislosti vedoucí od někdejší Malé dohody (ČSR, Rumunsko, Jugoslávie) k "dnešnímu" velkému bombardování Bělehradu prostě nikdo neukázal.

Totiž nepřipomněl, že Československo, Rumunsko i Jugoslávie byly po 2. světové válce obnoveny a byly i mezi nimi navázány přátelské vztahy. A tím pádem i nenavázal, že pád Varšavské smlouvy byl následován i rozpadem ČSR a Jugoslávie. A zásah NATO v Bělehradu pak vedl k rozpadu i onoho zbytku Jugoslávie.

Že by se o souvislostech a poučeních z obou výročí chtěl zmínit někdejší ministr zahraničí Zemanovy vlády a posléze 57. zasedání Valného shromáždění OSN v r. 2002 Jan Kavan na XXXV. sjezdu ČSSD? Po vystoupení gen. Clarka, který velel zásahu v Bělehradu v roce 1999, by to bylo víc než příhodné.