Operace použitá v polemice je v zásadě velmi prostá, protože spočívá v záměně existenčního kvantifikátoru za všeobecný - právě tak se totiž od výroku typu "existuje věc X, která není dobrý nápad" přejde k tvrzení "žádná věc není dobrý nápad". Jenže to je logicky nepřípustná operace. Je to podobné, jako by mi poté, co odmítnu vykouřit marihuanovou cigaretu a pokusit se projít zdí, někdo řekl, že odmítám samu možnost odchodu z místnosti. Jenže já jsem nikdy nepopíral existenci dveří, ale prostě jeden konkrétní nápad na opuštění místnosti, který nepovažuji za úplně nejšťastnější.

Jednu z dobových posedlostí - ano, myslím, že je plně namístě použít tohoto výrazu - představuje všudypřítomné zdůrazňování komunikace a networkingu. Jako by politováníhodná situace, kdy nějaká skupina lidí nemá žádný pořádný nápad, co by se dalo se společnými záležitostmi udělat, mohla být vyřešena tím, že se o tom chybějícím nápadu bude strašně intenzívně komunikovat.

Ani v nejmenším nesouhlasím s tvrzením Štěpána Kotrby, že na české politické scéně nejen že snad není potřeba nové politické strany, ale není pro ni dokonce ani prostor. To je zjevně falešný, ba zastydlý politický normativismus odvozený z rutinního fungování západních průmyslových společností před krizí. Na české politické scéně - a nejen tam - je totiž skutečně zoufale potřeba politického subjektu, který bude mít aspoň jeden dva rozumné nápady ohledně toho, co v 21. století dělat, abychom žili relativně lidsky důstojně. Stávající politické strany jsou všechny duchovně zakořeněny v 19. století a nemají dispozici ani zájem překročit své zaběhané mocenské rutiny. Jenže neexistující nápady a koncepce prostě nelze nahradit tlacháním přes Facebook. Neexistuje intenzita tlachání, při níž se kvantita změní v kvalitu. Předložte mi konkrétní nápad a já o něm budu komunikovat třeba kouřovými signály, kvůli kterým okamžitě a bez váhání vyudím svou přikrývku. O všem, co už existuje, lze již nějak hovořit; jenže o čem se nedá mluvit, o tom je třeba mlčet.

Sem se "Stranou nezávislých kandidátů" - ale zajímá mě, jaký má program. Jestli nemá jiný program než "komunikaci", pak jsou její kandidáti nezávislí především na politickém programu, tudíž zcela nečitelní a nedůvěryhodní. A nedůvěryhodní jsou tím spíše, pokud ani nepřemýšlejí o mechanismech kontroly poslanců v období po zvolení. Tento můj postoj nemá naprosto co dělat s tvrzením, že se nedá nic dělat - ale prostě a jednoduše s poznatkem, že se hrubě nevyplácí podepisovat komukoliv bianco šek na moc, protože každá moc korumpuje, a jakkoliv třeba i vychází z lidu, nikdy se k němu již nevrací.