6. 4. 2007
K maskulinní totalitě a feministickému radikalismu"Jako muž ale nemám asi jinou možnost, než vždycky veřejně odmítat každou kritiku feminismu, nadtož jeho zesměšňování či povýšenecké rady obdobné závěrečnému odstavci z textu pana Binky. A to proto, že jsem si jist, že i ty nejdemagogičtější, nejradikálnější či nejdogmatičtější projevy feminismus jsou jednoznačným důsledkem tisícileté maskulinní totality." Myslím, že chápu co chtěl pan Hošek říct, ale obávám se, že se nechal příliš unést vlastním rozhořčením a poněkud přestřelil. |
1. Nejradikálnější a nejdogmatičtější projevy feminismu nepochází od zbídačených a utlačovaných žen, po tisíciletí otročících maskulinní totalitě brutálních, líných a smradlavých samců, ale od bílých úspěšných vysokoškolsky vzdělaných žen, z vyšších středních vrstev, které netuší co práce v domácnosti je a útlak a diskriminaci znají pouze z hodin dějepisu. Alespoň v USA. Téměř všechny statistiky ukazují, že ženy z chudších vrstev, které obyčejně dřou v práci a ještě doma a mohly by si opravdu stěžovat, jsou paradoxně v chápání role rodiny a vztahů muže a ženy mnohem konzervativnější a genderové problémy nepovažují zdaleka za tak důležité jako své finanční a sociální problémy. Podle statistiky z konce devadesátých let (1), 70 % amerických žen by se neoznačilo za feministku. Nicméně tytéž ženy souhlasí se všemi programovými body tzv. equity feminismu (rovnoprávnost, stejné platy, právo kontrolovat reprodukci atd.), takže to co vlastně odmítají jsou pouze extrémní pozice gender -- feminismu (muži nejsou zapotřebí, my jsme hodnotnější pohlaví, pryč s otvíráním dveří, roděním, rodinou a sexem a když to jinak nejde tak pouze s vibrátory a po podepsání kontraktu atd.), ke kterým také referuje pan Binka. Některé aktivistky z řad amerických černošek a ostatních etnických skupin, dokonce přestaly termín feminismus používat, protože ho považují za zdiskreditovaný uměle vytvořenými problémy rozmazlených bohatých bílých žen a aby se odlišily, používají pro hnutí za ženská práva názvu womanismus. 2. Z nejotřesnějších faktů o diskriminaci a zneužívání žen, které může kdo nabídnout, od nucené prostituce nezletilých holčiček až po ukamenování manželky za pouhé podezření z nevěry, ještě nevyplývá, že nemůžeme kritizovat demagogii, dogmatismus a pokrytectví některých feministek. Žádat, aby něčí názory byly a priori respektovány a akceptovány jen proto, že dotyčný(á) se např. domnívá, že jsou jednoznačným důsledkem tisícileté maskulinní totality nebo jenom proto, že je přesvědčen(a), že to co říká je závažné, dojemné, objevné či důležité (2) je absurdní. Absurdní a nebezpečné. Abych parafrázoval Einsteinovu poznámku o mašírování za zvuku vojenské hudby: k tomu není zapotřebí mozek, k tomu stačí prodloužená mícha. 1 S.Boxer, "One causalty of the women's movement: Feminism", New York Times, December 14, 1997. 2 To je přesně to, o co žádá pí. Říhová, když si ve svém článku stěžuje na "typický klučičí píseček": Myslím si, že my ženy bychom chtěli na stránkách BL především vidět více úcty k našim svobodným myšlenkám a méně "chlapácké" arogance. Úctu na základě čeho? Protože jsme ženy? Ze slušnosti? To snad ne? Úctu ke svým názorům nezískáte tím, že o ni požádáte, ale kvalitou svých myšlenek a argumentace. A ani to není pravda. Každá diskuse je verbální šerm a pro verbální šermíře, což většina lidí, kteří píšou do novin jsou, je důležité vítězství. Nedělejme si iluze. Dobrý argument není nezbytně pravdivý argument. Můžete být génius, váš oponent může být polovzdělaný pitomec, demagog a grafoman, ale to nevadí; úplně stačí když ví, jak vaše názory efektivně zesměšnit. Je mi líto, ale tak to chodí. Vše co můžete udělat, chcete-li se vyhnout neúctě ke svým názorům, je nezúčastnit se debaty, specielně ne debaty na Internetu. Pro ty, které zajímají rozdíly v mužském a ženském způsobu konverzace a argumentace je také dobré si přečíst - You just Don't Understand: Women and Men in Conversation. Deborah Tannem, 1990, William Morrow, New York. |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 4. 2007 | K maskulinní totalitě a feministickému radikalismu | Jiří Drašnar | |
6. 4. 2007 | Profesionální žena | Darina Martykánová | |
6. 4. 2007 | Džentlmenství, nebo pokrytectví? | Věra Říhová | |
6. 4. 2007 | Pouze bezdětná žena může mít stejné výsady jako muž, pravil Topolánek | Petra Procházková | |
6. 4. 2007 | Je to mé rozhodnutí | ||
6. 4. 2007 | Nerovnost pohlaví vznikla v paneláku | ||
6. 4. 2007 | Rozum a objektivnost by neměly být ani "klučičí" ani "holčičí" | Jiří Škuba | |
6. 4. 2007 | Mezi námi drsňáky | Darina Martykánová | |
6. 4. 2007 | Topolánek ženy nechce diskriminovat | ||
5. 4. 2007 | "Většinová žena" má více úcty k autoritám | ||
5. 4. 2007 | Bez totality (maskulinní) by nebylo radikalismu (feministického) | Stanislav A. Hošek | |
5. 4. 2007 | Pro většinu žen není Internet prioritou na žebříčku nezbytností v domácnosti | ||
4. 4. 2007 | Více reportáží o cestování a zajímavostí ze světa | ||
4. 4. 2007 | Jsou ženy, které nebrzdí ani děti, ani partneři | ||
3. 4. 2007 | Problémem pro ženy je čas | Věra Říhová |