|
8. 4. 2007
Míra věcí veřejných jako vzorec pro vražduProč nevěříme filosofům? Proč nevěříme kněžím? A proč nevěříme politikům? Protože jejich teorie vnímáme pouze jako fikci, která se hezky poslouchá, občas i hezky cituje, ale nedává nám odpověď na to, jak máme žít. Žít každý den. Na Bílou sobotu uvedla televize NOVA americký film, který většina z vás může vnímat jen jako obvyklou siláckou krimi. Vzorec pro vraždu. Sandra Bullock se snaží vcítit do myšlení vraha mladé dívky a zjišťuje, že pachahtelé byli dva - a byli to středoškolští studenti Justin a Richard, kterým rozbor filosofických konceptů před katedrou nestačil. Naplnění slova svoboda jedince pro ně znamenala překročení tabu i v praxi. Tabu, osvobozujícího od morálky společnosti. Ve výsledku pak skoro dokonale naplánovanou vraždu někoho úplně nevinného. |
|
Odcizenost teorií od praxe a mediálně postmodení realita ukazuje, že se součástí veřejného divadla stanou politické reality show, divadelní představení, které dramatizací a vizualizací politických a filosofických koncepcí musejí ukázat realizovatelnost i odvahu k překročení tabu. Třeba i vraždu. O politice a jejích představitelích mají mnozí iluzi. Politici by v duchu masarykovských zásad měli být čestní a nadaní altruismem. Měli by pečovat o blaho svých bližních, a to nejlépe zdarma. Ale proč by měli být politici čestnější než jejich voliči? Protože nehlásají pragmatismus při vyplňování daňových přiznání pod heslem "kdo nekrade, okrádá rodinu" a "daně platí jen blbec"? Protože hovoří o společnosti, která by mohla být lepší (pochopitelně jen tehdy, když je zvolíte...)? Ti, kteří se nenajdou odvahu k radikálnímu divadlu před veřejností, nemohou očekávat sympatie voličů. Nemohou očekávat, že jejich politická filosofie bude akceptována jako realistická. Je třeba být nadsamec, mít kamarády, mít milenku, opustit stárnoucí manželku, pohrdat spektakulárně svými politickými protivníky, urazit stejně spektakulárně feministky, případně odstěhovat cigány do plechových stavebních buněk, které pomaluje barvami konkurenční strany... Film režiséra Schroedera Vzorec pro vraždu i Topolánkova vláda nás postavily před etický problém. Problém realizace filosofické zásady i za cenu lidského života. Problém spektakularity bezohlednosti, fašismu, populistické xenofobie i machismu při realizaci filosofických teorií o svobodě jedince a individualizaci morálky. Premiér se svou družinou pretoriánů se nazývají interně vlčí smečkou. Křesťanští fašisté v Topolánkově vládě se nazývají lidovými a dokonce demokraty. Zelení spasí svět i za cenu ožebračení těch, kteří mají nejméně. Bezohledné ambice je potřeba ukázat, protože jinak by jim lidé nevěřili.
|
