27. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Evropská unie
27. 3. 2007

Unie potřebuje odvahu

Evropská unie trpí po padesáti letech neschopností politiků čelit ekonomickým a sociálním výzvám.

Padesáté výročí Římských smluv je dobrou příležitostí pro diskuse o tom, co vlastně Evropa dala lidstvu. Válečnou loď, která svět sjednotila a umožnila, aby se evropské války staly celosvětovými. Křesťanství, v jehož jménu se kolonizátoři dopouštěli genocidy. Kapitalismus, který z nevolníka učinil námezdního zaměstnance. Nebo třeba humanistickou kulturu, která přinesla úctu k člověku, toleranci a míru. Dítětem humanismu je i Evropská unie.

„Evropa je idea“, hlásá Berlínská deklarace podepsaná při oslavách unijních padesátin. Tomu odporují euroskeptici. Jenže tvrdit, že „Evropa není idea, ale kontinent“, je hluboké nedorozumění, a to hned třikrát. Jako každý název je i „Evropa“ ideou. Navíc to, čemu se dnes zkráceně říká „Evropa“, rozhodně není terén, ale myšlenka zosobňující nový způsob řešení politických problémů. Idea, která může sloužit ostatním regionům za vzor. Jako geografický pojem pak Evropa není kontinent – je subkontinentem, který je částí euroasijského světadílu. Menší částí, která se musí naučit žít ve století, v němž nebude pupkem světa.

Jean Monnet a Robert Schuman, otcové-zakladatelé dnešní Unie, se dopustili lsti, když šest let před Římskými smlouvami kladli v Evropském společenství uhlí a oceli základy evropské integrace. Jako přesvědčení federalisté nemluvili o evropské jednotě, ale o potřebě zajistit mír. Jejich Evropané jim rozuměli. Po hrůzách dvou světových válek věděli, že vzájemná francouzsko-německá kontrola produkce uhlí a oceli podvazuje militarismus. Monnet a Schuman vsadili na to, že se integrace v této oblasti osvědčí a bude prorůstat do dalších ekonomických i sociálních sektorů. I do politiky. A sázka jim vyšla.

Dnes se jejich dítě zmítá v nejistotě. Politici nevědí, jak dál, má-li směřování být spojeno s rozšiřováním svobody a prosperity. Zdá se, že současná generace státníků se vyčerpala v okamžiku, kdy vytvořila Lisabonskou strategii a ústavní smlouvu, dva podnětné dokumenty, které nedokázala naplnit. Jenže řemeslem politiků není sepisovat traktáty, ale prosazovat zájmy. Unie potřebuje odvážné státníky, kteří spojují intelektuální tvořivost a politické umění.

Slabostí dnešní diskuse o ústavě pro Evropu, na které se soustředila pozornost i v předvečer berlínského summitu, je fakt, že je ústava představována jako priorita. Skutečnou prioritou Evropské unie je ale onen originální způsob řešení problémů. A hlavním problémem Unie není ústava, ale ekonomické zaostávání. HDP na hlavu je v eurozóně o 30 % nižší než v USA. A jestli loni Unie dohnala Spojené státy v tempu růstu, je to dáno i tím, že toto tempo v USA kleslo. Ovšem za humny Unie je rychleji rostoucí Rusko a na druhém konci kontinentu se odehrává čínský ekonomický zázrak.

Tím, že se soustřeďují na diskusi o ústavě, se zastánci větší integrace Unie dopouštějí zásadní chyby. Ústavu v současné chvíli nelze prosadit ze tří hlavních důvodů:

  • Motorem evropské integrace není Německo, ale dohody Německa s Francií. Do sporů o ústavu vstoupily dvě náhody. Tou první je rozhodnutí francouzského prezidenta, že ratifikaci ústavní smlouvy provede referendum, nikoliv parlament. Kdyby postupoval jinak, ústavní smlouva by byla schválena. Dnes u nás rozhodnutí francouzského lidu aplaudují hlavně ti, kdo jinak referendu vůbec nefandí. Snahy německého předsednictví o oživení ratifikace ústavní smlouvy je limitováno dubnovými prezidentskými volbami ve Francii.
  • Evropská integrace byla úspěšná tehdy, když realita tlačila na politiky, nikoliv politici na realitu. Prosazování ústavy je nutné opřít o ekonomicko-sociální potřebu další integrace, nikoliv o nesrozumitelné ustavně-právní diskuse. Pravdou je, že poznání ekonomických a sociálních potřeb vyžaduje skutečnou reflexi, ne fráze typu „Unie nemá co slavit, protože je humanitární krize v Dárfúru“. Ústavu se podaří prosadit jen tehdy, když veřejnost a politici pochopí, že ji potřebují tváří v tvář globalizaci, která přináší oslabování pozice Evropy.
  • Eurooptimisté se nechali svými odpůrci zatlačit do defenzívy a ztrácejí vliv na veřejnost. Zápecnictví, které v 17. století definovalo sebevražednou polskou politiku, slaví dnes úspěch nejen ve Varšavě, ale i v Praze. Ve Varšavě se opírá o kritiku, že v ústavě či v Berlínské deklaraci chybí zmínka o křesťanských kořenech – což je drobné opomenutí faktu, že sjednocení Evropy na křesťanském náboženství doprovázely nepřetržité války, zatímco Unie vyrůstá z ideje míru. V Praze se politici dovolávající se velikosti Friedricha Hayeka a Winstona Churchilla uchýlili k taktice, kdy zablokují jakýkoliv posun a pak kritizují Unii, že se nehýbe. Zabrání tomu, aby v deklaraci byly postoje k věcným otázkám a pak ji kritizují, že je o ničem. Hayek, který byl bojovným zastáncem vytvoření evropské federace, i Churchill, který zakládal Radu Evropy, by se divili tomu, kdo se na ně odvolává.

Evropská unie má co slavit. Představuje originální historický experiment, který více než padesát let slaví úspěch v integraci přinášející mír, svobodu a prosperitu. Vždy proti ní vystupovali především ti, kteří nevnímali státní suverenitu jako povinnost obhajovat národní zájmy, ale jako právo na svévoli pro politiky, které volební loterie či jiná náhoda vynesla k moci. To, že Unie „ukradla“ část pravomocí takovýmto politikům, je důkaz její velikosti.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       27. 3. 2007
27. 3. 2007 Blair chce bombardovat Súdán
27. 3. 2007 Greenpeace: Jsme znepokojeni
27. 3. 2007 Kauza Uzunoglu: Pokračující řetězec taškařic Zdeněk  Jemelík
27. 3. 2007 Der Spiegel: Americká protiraketová obrana je kontroverzní v mnoha aspektech
27. 3. 2007 MZV ČR: "Nechte nás, my CHCEME lézt Američanům kamsi!" Jan  Čulík
26. 3. 2007 Informace o pokračování jednání o případném umístění komponentu Štěpán  Kotrba
27. 3. 2007 Klaus souhlasil, ale asi jen na několik hodin, aneb Berlínská deklarace jako fraška ve třech dějstvích Uwe  Ladwig
26. 3. 2007 Berlínská deklarace
27. 3. 2007 Otec v zahradě Petr  Španger
27. 3. 2007 Unie potřebuje odvahu Oskar  Krejčí
27. 3. 2007 Německo "se spiklo s Ruskem" kvůli energiím
27. 3. 2007 Zemřel rozhlasový režisér Jiří Horčička
27. 3. 2007 Čunek hodlá vymýtit soudní ochranu nájemníka Stanislav  Křeček
27. 3. 2007 Perly sviním Zdeněk  Bárta
27. 3. 2007 Ještě jednou o Mongolech v Blansku Lukáš  Zádrapa
27. 3. 2007 Konfuciův ústav a lidskoprávní globalizace Lukáš  Zádrapa
27. 3. 2007 Oskar Lafontaine dosáhl svého cíle - nové levicové strany v Německu Richard  Seemann
27. 3. 2007 Pohrdání soudem v České republice
27. 3. 2007 Je environmentalista nebezpečný levičák? Rudolf  Havelka
27. 3. 2007 Klausův antiekologismus Jiří  Olšovský
27. 3. 2007 Z oken Pražského hradu ničení planety vidět není Ondřej  Rut
27. 3. 2007 Zimbabwe: vítejte zpět špatné vzpomínky! Mesfin  Gedlu
27. 3. 2007 Vlastimil Balín o Mostecké stávce
27. 3. 2007 Noční klid? Pouhý sen!
26. 3. 2007 Nemáme ani přístup do médií, ani miliony na informační kampaň Milan  Valach
26. 3. 2007 EU ve věku Abraháma Boris  Cvek
26. 3. 2007 Marx prorok rozhodně nebyl Milan  Valach
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
27. 3. 2007 Unie potřebuje odvahu Oskar  Krejčí
26. 3. 2007 Berlínská deklarace   
12. 3. 2007 Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění   
12. 3. 2007 Evropa, její hodnoty, sjednocení a "ústava" Ondřej  Šlechta
30. 1. 2007 Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary Egon T. Lánský
30. 1. 2007 Občanská debata o míru a válce není seminář z matematiky pro první třídu Štěpán  Kotrba
6. 12. 2006 Vstup ČR do Schengenu koncem roku 2007 není automatický Radek  Vogl
10. 11. 2006 Turecko do Evropy nebo Evropa do Turecka...?!? Ladislav  Žák
23. 6. 2006 Do Schengenu nebo do ....?! Ladislav  Žák
26. 5. 2006 Klausovy liché obavy   
3. 1. 2006 Vzdají se Dánové svých výjimek? Jedni chtějí, druzí ne Roman  Grametbauer
17. 12. 2005 Evropská unie se dohodla na rozpočtu   
8. 12. 2005 Kudy ven ze slepé ulice evropské ústavní krize? Josef  Brož
6. 12. 2005 Je jasné, proč Ukrajinci nechtějí do EU Kamil  Abbid
25. 11. 2005 První debata z cyklu Zamyšlení nad Evropou Josef  Provazník