POZNÁMKA NA OKRAJ:

Z nebezpečí vynalézaví

22. 9. 2006 / Uwe Ladwig

Volná tržní ekonomika byla vždy dobrá hlavně pro ekonomicky silné země, ale když například v různých dobách získávaly státy jako Anglie, USA a Japopnsko svou sílu, měly domácí trhy hezky zavřené.

Bylo to málokdy, co člověk v Německu a asi i v jiných státech takzvaného Západu mohl číst nebo slyšet něco jiného, než že volná tržní ekonomika je základem rostoucího blahobytu celého světa. A bylo to asi tak nějak. Alespoň když se to vzalo v celku a když se nikdo neptal, kdo se má líp v neprospěch jiných. Novináři a ekonomové se vždycky shodli.

Dlouho. Až teď je tomu trochu jinak. Ale co bude dál?

Autor byl dlouhá léta ředitelem jedné velké japonské nadnárodní firmy v Evropě

Mluví se o globalizaci a často s představou, že se na ní vlastně nic nedá změnit. Ale zjistilo se také, že jižní Amerika nechce být tak ze severu podle jednoho názoru "podporována" a podle druhého "objímána" či "potlačována", jak by si to přáli Bush a jeho neokonzervativci.

A ví se, že Číňané hromadí dolary a i Indové se pomalu, ale jistě stanou ekonomickou (a atomovou) velmocí. Jakou roli bude v takovém světě hrát tržní ekonomika, která byla kdysi vyhlášena jako řešení navždy?

Ze svého krátkého života vím, že navždy asi platí 'musíme umřít', ale jinak se lidé často mýlili, když si mysleli, že něco potrvá navždy, a to nejen v SSSR, ale také v ČSSR, v NSR, v NDR a kdysi v Reichu.

Jak bylo naznačeno, volná tržní ekonomika byla vždy dobrá hlavně pro ekonomicky silné země, ale když například v různých dobách získávaly státy jako Anglie, USA a Japonsko svou sílu, měly domácí trhy hezky zavřené. Země v takové ekonomické době nebyly otevřené pro dovoz, ale kapitál si vždycky našel cestu, jak koupit levně, co bylo zapotřebí, a exportovat domácí výrobky, kam to jen šlo.

Přitom obchodníci byli vždy hnáni strachem, že se volný přístup do zahraničí může někdy uzavřít. Proto například Japonci začali investovat do továren v západní Evropě. Báli se totiž, že by Evropská unie mohla uzavřít hranice pro dovoz.

Teď, když volná tržní ekonomika stále ještě pomáhá velkými firmám Západu, ale už ne státům industrializovaného světa, ale nyní zemím v Asii, hledá Západ východisko z nebezpečí. Ne, že by se už otevřeně mluvilo o tom, že ideologie volné tržní ekonomiky byla dobrá jen na čas a zda skutečně bude pro průmyslový svět řešením i v příštím období, ale začíná se například přemýšlet o tom, jestli EU nepotřebuje Turecko, Rumunsko a Bulharsko, aby byl její vnitřní trh dost veliký. Dokonce se teď občas odmítá členstvi Ruska v EU takovým způsobem, že je z toho cítit, že někdo o tom uvažuje. A je zřejmé, že i ekonomická spolupráce se Spojenými státy dostane nový směr.

O tom píší i německé noviny Bild, které informovaly, že ve straně křesťanskodemokratické kancléřky Merkelové se uvažuje o vytvoření nového pásma volného obchodu, které by zahrnovalo EU i USA. K tomu list Bild citoval Matthiase Wissmana, představeného Výbory Evropy z německého spolkového sněmu. Ten řekl: TAFTA by byl skvělý projekt pro Evropu i pro dobu německého předsednictví Rady Evropy, v první polovině roku 2007." A kdy by věřil, že taková TAFTA si jednoho dne neuvědomí, že omezení dovozu z jiných částí světa na její území pomůže proti rostoucí nezaměstnanosti v zemích jejích členů. -- Kde pak budou zásady volného obchodu?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 22.9. 2006