3. 4. 2006
Drogy na tanečních party a sociální stratifikace účastníků Kubů, P. (SANANIM), Škařupová, K. (Podané ruce), Csémy, L. (Psychiatrické centrum Praha): Kontext rekreační konzumace drog v roce 2003 na území ČR: vybrané výsledky studie Tanec a drogy 2000 a 2003. Adiktologie 2005;1:60-65:289-303. ISSN 1213-3841 V druhé polovině devadesátých let minulého století se v České republice objevil fenomén elektronické taneční hudby a s ním specifický způsob rekreačního užívání drog v prostředí tanečních párty. V letech 2000 a 2003 proběhla mezi příznivci elektronické taneční hudby dvě dotazníková šetření, jejichž cílem bylo zvýšit úroveň znalostí o rozsahu, způsobech a kontextu užívání drog na taneční scéně. Studie v odborném časopisu Adiktologie obsahuje zjištění, týkající se akceptovatelnosti a atraktivity jednotlivých drog a míra rizik, jež si v souvislosti s jejich užíváním respondenti připouštějí, postoje příznivců taneční hudby ke sledovaným drogám a jejich rizikům. Sledováno bylo i sexuální chování a chování za volantem ve vztahu ke konzumaci drog včetně alkoholu. Časopis Adiktologie je odborným časopisem zaměřeným na oblast prevence, léčby a výzkumu závislostí. |
Muži v roce 2003 tvořili 63 % respondentů s průměrným věkem 21,8 let. Průměrný věk žen byl o 1,5 roku nižší. Zatímco ve věkové skupině do 19 let výrazně převažují dívky, od věku 20 let se tento poměr pohlaví mění ve prospěch mužů. Mezi respondenty staršími 25 let je poměr mužů k ženám 2:1 (tab. 1). Věk respondentů se pohyboval mezi 13 a 40 roky, 98 % respondentů bylo ve věku 15 až 30 let. Základní školu coby nejvyšší ukončené vzdělání uvedlo 26,6 % příznivců elektronické taneční hudby, střední školu bez maturity ukončilo 9,2 %, s maturitou 51,3 %, vyšší odbornou nebo vysokou školu mělo v době sběru dat ukončenu 12% souboru. 41,8 % respondentů pracuje, 3,4 % bylo v době sběru dat ve stavu nezaměstnaných, 1,6 % nepracovalo ani si nehledalo práci. Druhou nejpočetnější skupinou po pracujících byli s 34,3 % studenti středních škol, studenti vysokých škol tvořili s 18,9 % třetí nejpočetnější skupinu. Bydliště respondentů bylo sledováno na základě prvního trojčíslí poštovního směrovacího čísla a dekodováno podle bývalých hranic krajů České republiky. 27,7% respondentů žilo v roce 2003 v Praze, 28,3% na Moravě (13,2% v Severomoravském, 15,1% v Jihomoravském, kraji) a 44% v dalších českých krajích (4,4% v Západočeském, 5% v Jihočeském, 8,8% ve Středočeském, 12,1% v Severočeském a 13,7% ve Východočeském kraji). |