V pátek se však podle průzkumů veřejného mínění poprvé francouzská veřejnost vyjádřila negativně. Zdejší "non" převážilo nad "oui" v poměru 51% ku 49%. Anketa listu Le Parisien ukázala, že více než polovina voličů (53%) se k volbám vůbec nechystá. Do 29. května, kdy se má lidové hlasování konat, příliš času nezbývá. Podívejme se blíže, co se skrývá za nezájmem velké části veřejnosti a jejím převažujícím záporným stanoviskem.

Zmíněná anketa proběhla 16. a 17. března na vybrané skupině lidí starších 18 let. Nejvíce znepokojující je neúčast velké části populace. Přesto jiný průzkum uveřejněný minulé úterý v deníku Le Monde přinesl trochu jiné odhady: tentokrát (těsně) převládlo "oui"(56%) nad "non" (44%), 37% volit nepůjde a 34% může ještě do referenda změnit svůj názor.

Ve Francie je euroústava často vnímána společně s kandidaturou Turecka. Na Turecko má velká část Francouzů podobný názor jako bývalý prezident a předseda Konventu, který se na vypracování předlohy ústavy podílel, Giscard Valery d'Estaign, který varoval, že vstup Turecka bude znamenat "konec Evropy".

Proti přijetí Turecka vystupuje zejména pravicová UMP (Union pour le mouvement populaire, Unie pro lidové hnutí), vedená populárním Nicolasem Sarkozym. "Otázka Turecka bude mít zásadní vliv na odmítnutí ústavy v referendu", uvedl poslanec za UMP Alain Marleix pro Le Monde. Podobný názor sdílí i další člen UMP P. Lequiller. Vyjádřil se, že Francouzi mají "dobré důvody" pro negativní postoj: "Proč máme po rozšíření ještě jednou otevřít EU velké zemi, která leží i neleží v Evropě, když máme už teď ve 25 problémy s fungováním? Francouzi se bojí i dalších možných sousedů: Arménie, Sýrie a Iráku". Stejně tak se tradičně vyslovuje proti ústavě i Turecku i krajně pravicová Front National Le Pena.

Po změně francouzské ústavy ze 28. února se Francouzi budou moci vyslovit o další rozšíření EU v referendu.

UMP se sice postavila proti Turecku, ale jinak podporuje přijetí euroústavy. Předseda UMP Nicolas Sarkozy si pro kampaň vybral symbolicky Štrasburk. Právě na mítinku ve Štrasburku Sarkozy prohlásil, že se "zatím neznepokojuje" poklesem kladného stanoviska, "...zatím se neobávám, pracuji na kampani a pokouším se vysvětlit Francouzům, že Francie má první místo v Evropě".

Jedním z dalších důvodů poklesu zájmu o evropskou ústavu by mohla být i skutečnost, že jednotlivé politické strany pořádají podpůrné kampaně odděleně. Každá chce získat své body na politickém kolbišti, ale právě to evropské ústavě příliš neprospívá. Tento názor zastává i europoslankyně za UMP Marielle de Sarnez : "Je čas, aby zastánci ústavy přestaly dělat takto roztříštěnou kampaň, kdy každý jedná sám za sebe". Špatná zpráva o zásadním poklesu zastánců by podle ní měla způsobit "zdravý šok".

Premiér Jean-Pierre Raffarin se zatím vyjadřuje poněkud pozitivněji. Podle něj, záporné předpovědi pomohou zmobilizovat veřejnost a vyvolat potřebnou debatu. Sám Raffarin se však příliš pro kampaň nehodí, protože nepatří právě k populárním a charismatickým politikům.

Ohledně schválení evropské ústavy zůstává roztříštěná i Socialistická strana (PS). Přestože strana provedla v prosinci své vlastní interní referendum, kdy se většina členů stany vyjádřila těsnou většinou pro přijetí ústavy, někteří poslanci otevřeně propagují "ne euroústavě". Mezi ně patří i Jean-Luc Mélenchon, kterého strana nakonec přiměla k "dovolené".

Zajímavou myšlenku publikoval i deník Libération. Podle něj se tábor zastánců euroústavy posunuje napravo: voliči pravicové UMP by hlasovali 69% pro a 31% proti ústavě. Na rozdíl od levice: u voličů PS (Socialistické strany) převažuje "non" 59% proti "oui" 41%. Příčinu tohoto posunu je třeba hledat v sociální situaci voličů: nárůst nezaměstnanosti, stávky a celková nespokojenost. V poslední době se totiž Francie potýkala se silnou vlnou stávek, protestovali pracující i studenti. Právě tato nespokojenost by se mohla projevit i v referendu 29.května. Francouzi tradičně používají tzv.sankční hlas, kdy hlasují pouze proto, aby vyjádřily svůj negativní postoj nebo zmíněnou nespokojenost. Síla sankčního hlasu se projevila i v prezidentských volbách v roce 2002, kdy do druhého kola překvapivě postoupil kandidát Front National Le Pen.

Závěrem se můžeme podívat, které politické strany (ne)podporují ústavu. Pro je větší část členstva PS (Parti socialiste-Socialistická strana,) Zelení, PRG( Parti radical de gauche-Radikální levicová strana), UDF (Union pour la démocratie francaise-Unie pro francouzskou demokracii) a UMP.

Proti se vyslovily: krajně levicová uskupení (jako trockistická Lutte Ouvrière - Dělnická liga (LO), Ligue Communiste révolutionnaire - Revoluční komunistická liga-LCR), PCF(Komunistická strana), malá část PS, malá část i UMP a krajně pravicová Front National.

Nepřijetí evropské ústavy ve Francii by pravděpodobně nejen přivodilo pád Raffarinovy vlády, ale i krizi samotné Evropské unie. Francie jako zakladatel, motor integrace a nositel hlavních idejí představuje zásadního hráče na evropském poli. Francouzské "ne" by tedy mohlo mít nedozírné následky.

Ve francouzském tisku se často připomíná zkušenost z referenda o Maastrichtské smlouvě, která byla přes příznivé výsledky anket, schválena jen velni těsně. Na referendum si však musí všichni počkat až do 29. května.

Evropská ústava musí být schválena všemi členskými státy, pokud se tak stane, tak vstoupí v platnost 1. listopadu 2006. Jako první se v referendu vyslovili pro ústavu Španělé. Francie bude tedy druhá země, která použije pro (ne)schválení veřejné hlasování. Referendum by se mělo konat i v Dánsku, Irsku, Lucembursku, Velké Británii, Nizozemsku, Portugalsku a možná i v Polsku.

Le Monde: ZDE