Správa pařížských nemocnic byla po oznámení této děsivé zprávy zavalena urgentními telefonáty. "Velký počet párů, a ne všechny prošly nutně nemocnicí v Saint-Vincent-de-Paul, ale také dalšími pařížskými nemocnicemi, se nás dotazují, co se stalo s těly jejich dítěte," řekla agentuře AFP pracovnice správy, která dala veřejnosti k dispozici zvláštní číslo, kam mohou volat.

Organizovaný zločin?

Oznámení o objevu embryí již nyní podléhá třem typům vyšetřování: administrativnímu, soudnímu a etickému. Vyšetřovatelé ze speciální Represivní brigády zločinů na osobách (BRDE), která podléhá justiční policii a je specializovaná na medicínské aféry, zahájila ve středu práci. Výsledky šetření brigády, které by měly být známé do měsíce, stanoví trestní kvalifikaci.

První nepotvrzené spekulace o možnosti nelegálního zacházení ze zárodky se zatím nepotvrdily. Tajemník správy nemocnic Jean-Marc Boulanger řekl: "Myslím, že stojíme tváří tvář něčemu, co nebylo dostatečně a jasně organizované a má spíše povahu pochybení." Teprve pečlivé šetření by ale i podle něj mělo vést ke konečnému závěru těchto "nepochopitelných konzervací".

Ředitelka nemocniční správy Rose-Marie van Lerberghe upřesnila, že přístup do márnice měl velký počet důležitých lidí. Podle Oliviera Colina, ředitele nemocniční skupiny Cochin//Saint-Vincent-de Paul/La Roche-Guyon, jich bylo minimálně sedm. "Je nezbytné vyvodit všechnu zodpovědnost z této dysfunkčnosti," podtrhla ředitelka.

Do běhu se daly další justiční a administrativní týmy správy, který byly okamžitě vysazeny v dalších porodnicích sítě pařížských nemocnic. "První výsledky mne zatím vedou k závěru, abych si myslela -- Bohu díky -, že už nebudeme vystaveni podobným situacím," doplnila ředitelka.

Kdysi běžná praxe

Někteří lékaři, kteří komentovali aféru, zdůrazňují význam výzkumu mrtvých těl pro vědecké účely. "Myslím, že najdete zárodky mrtvě narozených dětí v naprosté většině univerzitních nemocnic," řekl agentuře AP Axel Kahn, člen etické komise a genetický specialista. "Kdysi to bylo naprosto obvyklé," dodal s tím, že před 30-40 lety on sám konal na ostatcích "vědecké výzkumy". "Žádali po nás, abychom nebránili ve vývoji budoucnosti, proto jsme uchovávali zárodky, na nichž jsme za jistých případů konali nezbytné výzkumy. Porodníci museli za tímto cílem zárodky konzervovat," vzpomíná Kahn.

Zákon z roku 1994, který ve Francii zacházení ze zárodky omezuje, podle Kahna ovšem nevylučuje, že všechny "dávné sbírky" byly zlikvidovány. "Nerespektování zákona je vážná věc, ale neměly bychom k němu ještě přidávat," varuje Kahn, který upozorňuje na skutečnost, že diskuse o tématu by měla být vedena bez falešných emocí a pod diktátem skandálu.

Rovněž Pierre-Marie Cousin, předseda gynekologicko-porodnických odborů (Syngof), není příliš překvapen. "Žádného lékaře to nepřekvapí," říká. "Abyste rozuměli anatomii, musíte se naučit, z čeho je utvořeno lidské tělo," dodává. Odmítá ale způsob, s jakým se zárodky a mrtvými těly naložili v nemocnici Saint-Vincent-de-Paul. Podle Cousina neměly být skladovány v márnici, ale v laboratoři patologické anatomie nebo embryologie.

Cousin zpochybňuje, že by výsledky šetření byly známé dříve než do šesti měsíců.

Právní statut andělů

Podle francouzských zákonů záleží budoucnost mrtvého zárodku na stádiu těhotenství, v němž zemřelo: musí dosáhnout nejméně 22 týdnů, aby bylo embryo považována za "právnickou osobu" a z tohoto titulu podléhalo zároveň pohřbu. Pokud ne, je zahrnuto do kategorie "lidského odpadu".

Po 22 týdnech těhotenství je zárodek, který dosáhne hmotnosti 500 gramů, zapsán do matriky (a získává tím občanský statut), ať už se dítě narodilo mrtvé nebo živé. V případě, že se narodí jako živé, musejí rodiče zorganizovat pohřeb, pokud nikoliv, tuto povinnost nemají -- povětšinou k němu přistupují v nemocnici.

V případě, že dítě zemře v prvních měsících těhotenství, je zárodek v rámci právních norem považován za "anatomickou část" stejně jako jakákoliv jiná součást lidského těla -- například odstraněný nádor. V takovém případě může rodina požádat o ostatky a uspořádat pohřeb.

Ve většině případů jsou ale mrtvoly opuštěné a zanechané v nemocnicích, kde mají povinnost je spálit s dalším biologickým odpadem. V některých místech dochází ke spálení zvlášť; popel z těl je poté umístěn v označených místech, aby je pozůstalí mohli navštívit.

Jak uvádí agentura AP, pařížské nemocnice obvykle těla spalují na hřbitově v Thiasu (Val-de-Marne) ve "čtvrti andělů".