Po počátečních několika kladných vyjádření vybraného vzorku populace se pomalu v výzkumu veřejného mínění ustálilo "non". První překvapivou převahu negativního stanoviska před dvěma týdny politici nebrali ještě tak vážně.

Dnes jak se referendum blížilo, a průzkumy potvrdily negativní trendy, se politická elita aktivněji zapojila do přesvědčování občanů o kladech dokumentu. Přesto "non" stále vede, pohybuje se v rozmezí 51 až 55%. Všechno ještě může zvrátit oficiální kampaň vlády, která začala teprve minulý týden.

Do role největšího zastánce projektu Evropské ústavy se situuje sám prezident Jacques Chirac. Na začátku dubna se proto ještě razantněji pustí do kampaně. Přesněji, sedmého dubna by se měl v televizním setkání utkat se skupinou vybraných mladých lidí ve věku 18-25 let. V debatě by se mělo projevit Chirakovo charisma a osobní přesvědčení pro přijetí ústavy.

Mimo jiné se Chirac zapojil i do kampaně v sousedním Španělsku, kde se veřejnost sice postavila za euroústavu, ale nepříjemně překvapila malou účastí.

Chirakovu taktiku však kritizuje Philippe de Villiers, předseda Hnutí pro Francii (Mouvement pour la France - MPF), která prosazuje odmítnutí ústavy. Chirakovi vyčítá, že se v televizním setkání neutká s nějakým politikem - odpůrcem ústavy, ale se skupinou pečlivě vybrané mládeže. Oproti tomu, jak zdůrazňuje Villiers, Mitterrand "měl odvahu střetnout se s zastánci NE! maastrichtské smlouvě".

Do všeobecné debaty se zapojil i premiér Raffarin, rovněž znepokojen zápornými prognózami. Jeho úloha by se však mohla jevit jako kontraproduktivní, jelikož je dlouhodobě vnímán jako nepopulární.

Podle některých komentátorů mohou lidé vnímat referendum spíše jako "raffarindum" čili hlasování o (ne)spokojenosti s vládou a premiérem. Právě velké hnutí nespokojených odborářů i studentů hrozí využít referenda k vyjádření svého postoje k vládě a jejím reformám. Sociální a ekonomická situace v zemi by se podle názoru 59% Francouzů měla jednoznačně projevit i v referendu.

Lidové hlasování nedělá problémy jen předsedovi vlády. Podobně i předseda opoziční Socialistické strany (Parti Socialiste) François Hollande je ve složité situaci. Přestože se členové strany ve vnitřním referendu v prosince minulého roku vyslovili kladně, strana zůstala rozdělená a hlavní odpůrci pokračují ve své kampani za "non". Mezi odpůrce patří i číslo dvě Socialistické strany a bývalý premiér Laurent Fabius.

Hollande se obrátil k občanům v plamenném projevu: "Obracím se na všechny, kteří současnou pravicovou politikou: zaměstnanci, nezaměstnané, studenty středních škol, učitele a říkám vám: máte právo potrestat (vládu), ale nedělejte z Evropy oběť..."

Přesto nejvíce voličů Socialistické strany ústavu zřejmě nepodpoří:53% by hlasovalo pro "non" oproti 45% "oui". Bývalý socialistický ministr pro evropské záležitosti Pierre Moscovici tvrdí, že nárůst odpůrců "nemá nic společného s Evropou ani s textem euroústavy. Francouzi nejsou spokojeni s prezidentem ani vládou. Mají strach z liberální Evropy". Moscovici se dokonce vyjádřil listu Le Monde i k možnosti, co se stane pokud ne nakonec převládne: "Nebude to konec světa, ale zbrzdění, zastavení a paralýza Evropy".

Do kampaně se zapojil i předseda UMP(Union pour le mouvement populaire, Unie pro lidové hnutí) Nicolas Sarkozy. Právě Sarkozy se těší dlouhodobé oblibě, ale někteří komentátoři mu vyčítají spíše snahu ještě více se zviditelnit v očích veřejnosti. Navíc se nijak netají svou ambicí nahradit Chiraka, se kterým nemá příliš vřelé vztahy. Sarkozyho UMP se také staví silně proti přistoupení Turecka k EU, což může ovlivnit i referendum o euroústavě, které Francouzi někdy vnímají i jako hlasovaní o přistoupení Turecka.

Poslední vývoj v EU však naznačuje možné určité ústupky občanům. Co se týká Francie, jednalo se zejména o nepopulární Pakt stability a směrnici "Bolkestein", která měla liberalizovat volný pohyb služeb. Poslední změny v obou těchto citlivých otázkách by mohly pomoci zastáncům euroústavy.

Podle posledních sobotních výsledků, které uveřejnil deník Le Figaro, však "non" znovu dosáhlo hodnoty 55%. Podle průzkumu "obsah ústavy a ekonomická a sociální situace ve Francii" ovlivnilo v rozhodování 56% občanů, zatímco "vstup Turecka do EU" 42% a konečně vláda premiéra Raffarina 26%.

Le Monde ZDE ZDE