Začněme výdaji ve vybraných kapitolách státního rozpočtu:

Tabulka 1
Výdaje státního rozpočtu ve vybraných kapitolách za uvedené roky

Poznámka: * revidované výdaje státního rozpočtu; x autor nemá k dispozici přesný údaj, proto jej raději neuvádí

                    ² index 2001/1999

Při pohledu na tabulku by se zdálo, že vzdělanost je podporována. Ovšem pokud přihlédneme k mezinárodně uznávanému indexu, kterým jsou výdaje vztažené k HDP, pak uvedené hodnoty se jeví v naprosto jiném světle -- výdaje na vzdělání jsou hluboko pod slibovaných 6 % HDP (pod 4 %) a věda a výzkum je také hluboko pod doporučených 0,8 % (někde kolem 5%).  To nemá nic společného s tím, že pokud se má přidat učitelům, musíme jiným vzít.  Zde mluvím o prioritách, které vláda slibuje, avšak sliby neplní. Zvyšování, tak je uvedené v tabulce, bylo vynucené. Pokud by se nepřidalo, nedalo by se už ničím argumentovat. Byla by to již "hrobařina".  Připomeňme, že školství má dostat v nastávajícím roce 2004 méně než v letošním, i když politici slibují, že se ještě něco v rozpočtu najde. Opravdu systémové řešení. Úřad vlády však už teď má téměř jisté, že dostane o 16 milionů více a ministerstvo oblíbeného politika Grosse dostalo přislíbeno od roku 2005 na zvýšení platů o 30 %

To, o čem tu hovořím, je již tisíckrát omýlené a unavující, bohužel. Srovnejme však mezinárodně onu proklamovanou podporu školství. Využijeme studie Světové banky ze srpna loňského roku. Porovnáváme vládní výdaje vzhledem k HDP a podíl státních úředníků (průměr za léta 1996-2000).

Tabulka 2:
Konsolidované vládní výdaje v roce 2000 a podíl státních zaměstnanců na počtu obyvatel

Zdroj: Světová banka (2002)

Poznámka: * Průměr středo- a východoevropských států (SVE) je včetně Bulharska. Kompenzace zaměstnanců přistupujících států, např. mzdy včetně sociálních příspěvků.   U Bulharska nejsou mzdy vojáků a policistů zahrnuty.   ² za rok 2000

V podílu vládních výdajů k HDP i v podílu počtu státních zaměstnanců k celkovému počtu obyvatelstva jsme již velmi blízko hodnotám EU. Ale ta struktura s předimenzovanými počty úřednictva na centrální i lokální úrovni! Pokud však hodnotíme celou strukturu civilních státních zaměstnanců (ústřední vláda, lokální vlády, školství, zdravotnictví), pak Česká republika s podílem zaměstnanců v centrálních úřadech a lokálních úřadech s téměř 90 % dominuje. Další státy jako Bulharsko (30 %), Maďarsko (40 %), Polsko (15 %), Rumunsko (21 %) a Slovensko (10 %) jsou někde úplně jinde.  Průměr tohoto ukazatele u přistupujících států k EU je přes 60 %. Vysvětlení vyhovující vládě je, že asi máme jinak definováno, kdo je civilní státní zaměstnanec. Pro vládní kabinet spása - to pak není co srovnávat. Pak však měli kompetentní úředníci požadovat od Světové banky opravu. Zvláštní je, že museli dát Světové bance tyto podklady. Ta si je nemohla "vycucat z prstu". O žádné aktivitě směřující k opravě v této studii nevím.  Signifikantní je, že máme přebujelé vládní úřednictvo a nedostatečně početně dimenzované úřednictvo ve školství a zdravotnictví. Tady si hold každý administrativu dělá sám, bez sekretářek.

Mezi politiky, hlavně těmi krajskými, se mluví o propouštění učitelů. Lze s tím souhlasit, avšak pouze lokálně. Mezinárodní srovnání s ukazatelem počtu vzdělávaných na jednoho učitele ukazuje následující tabulka. Je zřejmé, že se politici budou snažit o navýšení hodnoty tohoto ukazatele. Ovšem je velký rozdíl mezi narůstajícím počtem úředníků na počet obyvatel státu a narůstajícím počtem žáků na jednoho učitele.

Tabulka 3:
Průměrný počet žáků/studentů na učitele podle školské úrovně ve vybraných státech

Zdroj: Světová banka (2002); OECD Education at a Glance, 2001

O kvalitě může vypovídat zpráva, která se zabývá mezinárodním srovnáním žáků 8. tříd v matematice a v přírodních vědách. Sice je potěšitelné, že máme nadprůměrné výsledky, ale pád mezi lety 1995 a 1999 je alarmující. Nevím o tom, že by se něco v tomto státě dělalo pro zlepšení oněch schopností žáků osmých tříd. Pokud ano, je to zatím na papíře.  

tabulka 4 Mezinárodní srovnání TIMSS v matematice a přírodních vědách za roky 1995 a 1999 u žáků 8. tříd

Zdroj: TIMSS 1999: International Mathematics Report, International Association for the Evaluation of International Achievement, December, 2000, and TIMSS1999: International Science

Report, International Association for the Evaluation of International Achievement, December, 2000, in: Světová banka (2002). V roce 1995 bylo na celostátním vzorku žáků osmi tříd testováno 24 států a v roce 1999 to bylo 39 států.

Samozřejmě celá tato problematika by vyžadovala hlubší rozbor. Avšak uvedené údaje stačí k tomu, aby bylo zřetelné, že tento stát podporuje úřednickou ekonomiku a ne vzdělanostní. Bohužel, toto je trend celého období demokratizace tohoto státu. Jak uvádí Český statistický úřad (publikováno v Lidových novinách 4.června 2003) nárůst počtu úřadníků a dalších zaměstnanců státní správy mezi roky 1993 a 2001 je 47,6 %! V letech 1993 -- 97 (vláda ODS) byl nárůst přes 31 %, v letech 1997 -- 2001 (vláda ČSSD) 12,5 %. Je chvályhodné, že vláda vyhlásila, že se bude redukovat počet úřadníků. No, při politické angažovanosti zvláště těch centrálních úředníků, uvidíme. Pokud politici při pohledu na výše uvedené tabulky řeknou, že mají jiná čísla, lze pouze říci: No, vida!