Ve franštině intermittents du spectacle označuje zaměstnance divadelní scény pracujícího přerušovaně a naznačuje status, jež tito lidé zaujímají a který nemá v Evropě obdoby. Znamená, že v době přípravy představení je umělec (ale i zvukař např.) zařazen do kategorie pracujícího, a nikoliv do kategorie uchazeče o práci, což je z hlediska finační výše podpory podstatný rozdíl. Vládou prosazená reforma, proti jejímuž zavedení se celé léto neúspěšně bojovalo ignorováním významných divadelních festivalů (z důvodů stávky byl zrušen festival v Avignonu), směřuje k omezení vydobytých výhod a prodlužuje nezbytnou dobu práce k pobírání podpory.

"Tento status je výhodný, přál bych jej i výtvarníkům, umožňuje mi třeba právě teď pracovat na přípravě dalšího představení, aniž bych musel shánět kšefty všude možně," pokračuje a já pomyslím na herce - řidiče náklaďáků, herečky -- kosmetičky, o nichž čtu každé léto na zahradě rodičů v dojemných rozhovorech pro časopis Vlasta, který odebírá teta Jiřina.

Je třeba bez iluzí říct, že tato podpora není závratná, po dvaceti letech divadelní praxe činí pro Yvona 1 600 euro, (průměrný plat 2 000 euro). Částečně však nahrazuje pravidelnou mzdu, což je v uměleckých profesích podstatné.

"Umělec: zaměstnanec scény pracující přerušovaně. Když umělec není na scéně, tak se připravuje, trénuje. Žije tedy ve dvou etapách. Voják: zaměstnanec války pracující přerušovaně. Když voják není ve válce, tak se právě připravuje, trénuje. Žije tedy ve dvou etapách. Pokládám tedy otázku: proč se nepozastavujeme nad postem vojáků, zvláště pak nad jejich odchodem do důchodu ?" stěžuje si případně jeden z čtenářů časopisu Télérama, ten odebírám já.

Nová reforma by měla vstoupit v platnost v lednu následujícího roku, stávkující doufají, že je ještě možné toto datum oddálit anebo pozměnit podmínky.