20. 8. 2004
Jak to bylo v roce 1968:Ludvík Vaculík
Pan Hádek především odmítl tvrzení, že toto shromáždění někdy soudruha Nyklíčka něčemu dvacet let učilo. To ho učila komunistická strana, která se řádně zprofanovala. Ať se ve svých rozpacích obrátí na stranu, tam ať mu to vysvětlí a nás nestraníky ať nechají na pokoji. Za všecko, co se stalo, může jedině KSČ, protože každého, kdo proti tomu promluvil, dala zavřít. - S klidnou tváří a jakoby i s důvěrou vyslechla obec toto objasnění páně Hádkovo: "Ano, vykradl jsem lékárnu, ale tenkrát jsem byl mladší a udělal jsem to z blbosti. Věřte, že dnes bych to už neudělal! Poněvadž jsem rozumnější. A co se toho pána týče, kterého jsem shodil do řeky, soudruh Nyklíček tu neřekl, proč jsem ho tam shodil, a že jsem k tomu měl své dobré důvody. Jestliže jsem byl syčák, tedy jsem tento Klub založil proto, že už syčák nechci být." Ve snaze opravit nepravdivé tvrzení, že Pražské jaro, ukončené invazí v srpnu 1968, bylo jen "interním bojem mezi frakcemi v komunistické straně", publikujeme s autorovým svolením, vynikající, klasickou reportáž Ludvíka Vaculíka "Obrodný proces v Semilech". Z tohoto textu se dovíte, "jak to skutečně bylo". Vzhledem k tomu, že po letech z textu vyvstávají některé problémy, které jaksi existují i ve "svobodné" české společnosti dodnes, člověk si klade otázku, zda skutečně za všechno mohl komunistický útlak, anebo zda určité chování je spíš charakteristickým rysem české společnosti? Nebo lidské společnosti obecně? V každém případě to stojí za úvahu. Vraťte se nad tímto nesmírně autentickým textem do doby před 36 lety: Jan Čulík |
Boris Cvek musel zřejmě listovat nějakými jinými novinami z osmašedesátého roku, než jaké znám já. Jeho pohled na osmašedesátý rok absolutně neodpovídá skutečnosti.
Skoro nikdo, kdo byl při smyslech, neadoroval v osmašedesátém roce socialismus ani komunismus. Všimněte si, že i Ludvík Vaculík, který vyšel z komunistického prostředí, dává ve svém manifestu "Dva tisíce slov" projektu osvobozování české společnosti nálepku "socialismus" jen jako pracovní název. Vždyť tento dokument vůbec není psaný z komunistického hlediska!
Jako v každé pluralitní společnosti - a československá společnost v roce 1968 se velmi rychle stala společností pluralitní - existovaly samozřejmě ve společnosti různé názory. V KSČ byla skupina stalinských funkcionářů, kteří byli po celý rok 1968 - i po invazi - zatlačeni do defenzívy. Reformátoři v komunistické straně (lidé jako Zdeněk Mlynář) zřejmě možnosti reformovat komunismus v demokracii věřili. Všimněte si však, že i Ludvík Vaculík zůstal u pojmu "socialismus" jen provizorně a byl zjevně ochoten ho při nejbližší příležitosti opustit.
Většina normálních lidí v Československu přirozeně komunisty nebyla. Ti se pak dělili jednak na lidi, kteří komunismu apriorně nedůvěřovali a všechny komunisty považovali za zločince, a tak v dubnu - květnu 1968 se o tom začali odvažovat hovořit otevřeně a nahlas - pokud to skutečně učinili na veřejném fóru, mohli být označeni za "extremisty", ale nikdo jim nic neudělal, dále na lidi - a těch byla většina, kteří prostě chtěli normální demokracii, ale uvědomovali si, že kvůli existenci "velkého bratra" je nutno používat eufemistického jazyka, do určité míry stále ještě zabarveného "socialistickým" žargonem. A pak byli lidé, kteří nebyli o možnosti reformovat komunismus příliš přesvědčeni, ale byli ochotni dát reformním komunistům po určitou dobu šanci.
Pražské jaro 1968 mělo několik etap, jako vlastně celý průběh roku 1968 a následujícího roku 1969, až do počátku normalizace roku 1970.
Nejprve došlo - zcela náhle a neočekávaně - v druhé polovině března 1968 k uvolnění cenzury. Bylo to snad 20. března 1968, kdy se na stanici Praha po večerních zprávách od půl osmé vysílal debatní pořad v tehdejším rozhlasovém seriálu "Co chcete vědět o..." Ten den bylo tématem něco jako "Co chcete vědět o současné politice". Byl to přímý přenos mítinku z pražského výstaviště, kde za předsednickým stolem seděli lidé jako Pavel Kohout či Josef Smrkovský a odpovídali často na velmi ostré dotazy z publika, a to nesmírně otevřeně. Národ nemohl věřit svým uším a snad všichni začali poslouchat. To byl skutečný začátek Pražského jara. Pořad pokračoval spontánně až do časných ranních hodin dalšího dne, někdy do dvou nebo tří hodin do rána.
První etapou Pražského jara bylo ve veřejnosti obrovské překvapení, že se najednou dá beztrestně hovořit na tabuová témata, jako bylo například vraždění nevinných lidí v komunistických věznicích v padesátých letech. Vyšetřovatelé Stb se snažili hájit v rozhlasovém a televizním vysílání, kde byli konfrontováni se svými obětmi. Někteří z těch vyšetřovatelů spáchali sebevraždu.
Náhlé uvolnění cenzury má obrovský emocionální potenciál. Národ si musel projít tou katarzí - musel otevřeně hovořit v médiích o komunistických zločinech. Příchod svobody byl opojný. Na rozdíl od současnosti se lidi na sebe v ulicích usmívali. Byla to taková nedospělá, asi poněkud infantilní radost z ničím neomezované svobody.
Druhou etapou bylo politické rozrůzňování a návrat k zakazovaným kořenům, zejména k Masarykovi. V lánském kině se začaly promítat pro návštěvníky nově otevřeného lánského parku trezorové filmy o TGM. Lidé začali organizovat nekomunistické organizace - K-231 byla asociace politických vězňů a Klub angažovaných nestraníků byl zárodek nekomunistické politické strany. Právě KAN argumentoval: "My jsme tady taky! Jsme nekomunisté a máme právo rozhodovat o věcech veřejných." Lokomotivní čety začaly organizovat nezávislé nekomunistické odbory. Jediné, k čemu ještě nedošlo, byla privatizace hospodářství. Nemohlo, nebyl čas. Hovořilo se jen o různých "třetích cestách" v ekonomice.
Třetí etapa: Ukázalo se, že všeobecná svoboda a radost je ohrožena. Náhlou československou svobodu nesnášel zejména východoněmecký stalinista, aparátčík Walter Ulbricht a s dalšími spojenci ve Varšavském paktu začali východoevropští komunisté vyvíjet ostrý nátlak na Československo, aby svobodu zase zrušilo. Vedení KSČ to odmítlo. A co bylo nejhorší: nepřistupovalo na TAJNOST JEDNÁNÍ. Když šéfové východoevropských komunistických stran poslali vedení KSČ kárný dopis, předsednictvo KSČ ho nechalo k jejich šoku odvysílat v Československu rozhlasem spolu se svou odmítavou odpovědí!
V květnu 1968 tlak "bratrských" stran na KSČ sílil, a tak se Dubček marně pokusil trochu se vrátit ve svých veřejných projevech ke komunistickému žargonu. Vyvolalo to protesty. A pak už tlak sílil dál. Český národ se sjednotil za prohlášením "Dva tisíce slov" - to přece, pane Cveku, nemůžete hodnotit jako komunistický text! Rusové ho nesnášeli hlavně kvůli té Vaculíkově výzvě k iniciativě zdola. Děsili se toho jako čert kříže:
A během tohoto tlaku vydala KSČ svůj Akční program a připravovala se na mimořádný sjezd, který měl být porážkou stalinistů.
No a pak do Československa přijely v červnu na manévry sovětské jednotky a jaksi odmítly ze země odjet. A všechno to vyvrcholilo po několika jednáních s Brežněvem - v Bratislavě a v Čierné nad Tisou (zdálo se, že jsou rozpory zažehnány a lidé jeli na dovolenou) - invazí dne 21. srpna 1968.
(A. J. Liehm v Literárkách z 15. 8. 1968 "s obdivem vykřikoval jméno diktátora Tita", jak píše Boris Cvek, protože tehdy, pod obrovským tlakem východoevropských spojenců a Sovětského svazu, se Tito a Ceaušescu - který tehdy flirtoval s liberalismem - odvážili přijet do Prahy a vzdorně, proti vůli Sovětského svazu, československou svobodu podpořit.)
Reakce na invazi byla přirozeně v Československu nesmírně nacionalistická. Tady vznikla - dočasně - ona "národní kolektivita", jíž se Boris Cvek tak hrozí a které nerozumí. Národ byl v ohrožení, a tak se dokázal semknout nad ohroženými kořeny své kulturní existence. Nacionalistické povědomí kolektivní soudržnosti živilo po invazi i to, že se postupně některé věci nesměly říkat nahlas - tak si lidi začali stále více jen naznačovat. Ale ještě vánoční a silvestrovské televizní vysílání roku 1968 bylo vyjádřením intenzivní národní jednoty a ta vyvrcholila i v dnech Palachova upálení v lednu 1969. Národní jednota se znovu vzedmula v době hokejových demonstrací na jaře roku 1969, kdy Češi porazili Rusy a zřejmě sovětská KGB jako provokaci vypálila pražskou kancelář Aeroflotu, aby mělo sovětské vedení záminku zasáhnout.
Svou podstatou nebylo vyvrcholení reformních šedesátých let rokem 1968 a 1969 absolutně levicové ani komunistické. Nakonec to lze dokázat poukazem na nejvýznamnější literární díla z tohoto období. Je snad Kunderův Žert komunistické dílo? Jsou "kolektivně komunistické" Jasného Všichni dobří rodáci, anebo třeba Kachyňovo Ucho? Umělecká díla z této doby svědčí, že reakce lidí vůči skutečnosti byly daleko rozrůzněnější a sofistikovanější, než je tomu dnes.
Potíž je, že k dispozici vlastně není žádná všeobecněji známá a užívaná čítanka publicistiky z roku 1968. Vydal ji, samozřejmě, v roce 1988 ještě v exilu neúnavný A. J. Liehm. Možná nebude od věci z ní z historických důvodů něco citovat. Pokusím se ji najít v pátek během dne v práci.
Když tak se aspoň podívejte do své místní knihovny, do téhož vydání Literárních listů, v němž vyšel manifest Dva tisíce slov a přečtěte si tam - docela neuvěřitelné komickou - reportáž Ludvíka Vaculíka "Obrodný proces v Semilech".
Všimněte si té plurality: Vaculík si v té reportáži vlastně dělá legraci ze samotného Pražského jara, jehož je stoupencem - ironizuje své vlastní hnutí tak, jak se to dnes neodváží žádný český tisk.
20. 8. 2004
TAJNÝ DOKUMENT ROKU 1968Zpráva z tiskové konference šéfredaktorů listů s předsedou vlády ing. Černíkem ze dne 28.8.1968Sov. strana prohlásila, že si je vědoma, že svým
postojem a obsazením ČSSR na jednu, možná na 2 generace pohřbila světové
hnutí a přesto to učinila v zájmu svého mocenského postavení. Sov. strana před zahájením okupace se dotázala USA, zda uznávají hranice dohodnuté v Jaltě. Odpověděli, že ano, že nemají zájem o oblasti za touto hranicí. Přinášíme úplný přepis přísně tajného dokumentu z archivu účastníka jednání. Fascinující není tento dokument pouze netušenou a odhodlanou reflexí Brežněvova okolí, tušenou lhostejností "demokratického" Západu, který si v Praze rozehrával své zpravodajské hry, ale hlavně dosud naprosto neznámými okolnostmi. Tím, že československá delegace nebyla v Moskvě jediná. O této skutečnosti se nezmiňují ani paměti účastníků, včetně Vasila Biľaka. Není úkolem novinářů, ale historiků, aby indicie prověřili a pokusili se opravit nedávnou historii, traumatickou a tragickou zkušenost jara, které končilo kulometnými dávkami ruských tanků a zimou z Kremlu. Štěpán Kotrba |
21. 8. 2004
Dovolujeme si vás upozornit na naše speciální televizní vysílání k výročí okupace Československa v roce 1968. Vysílání je z 80 procent v českém jazyce. Navštivte webove stránky www.catvherald.com, potom kliknout na TV ONLINE a potom na Broadcasting August 22. Kliknutí pravou stranou myší u odkazu v archívu si můžete toto vysílání uložit do počítače, pokud máte pomalé připojení k Internetu a záznam přehrát později v dobré kvalitě. |
21. 8. 2004
je ZDE |
20. 8. 2004
Shodou okolností jsem měl nedávno příležitost prolistovat si Literární listy a Listy z let 1968 a 1969 -- a mimo ně i některé jiné soudobé noviny. Každá rekonstrukce událostí, každý pohled na ně bude jistě podmíněn životní zkušeností i hodnotami toho, kdo podnikne svůj pokus. A proto myslím, že kromě hlasů disidentů, reformních komunistů, poklidných normalizačních občanů atd. by mohla zaznít i verze dnešních třicátníků, vlastně první generace, jež událost samu nemohla zažít. Ačkoli jsem do svých třinácti let žil v komunismu, dobová mentalita let 1968-1969 je mi cizí, naprosto cizí. |
22. 8. 2004
DOKUMENTPlný text programového prohlášení, se kterým předstoupí vláda v úterý před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a bude žádat poslance o důvěru. |
22. 8. 2004
neděle 13.00: Ozbrojení lupiči ukradli klasický obraz Edvarda Muncha, Výkřik, z Munchova muzea v Norsku. Maskovaní lupiči si odnesli tento obraz a další obraz, Madonnu zcela drze během nedělního odpoledne. Jeden lupič pohrozil zaměstnancům muzea střelnou zbraní a pak lupiči odjeli automobilem Audi, konstatuje norský deník Aftenposten. Obraz byl ukraden před deseti lety už jednou a trvalo tři měsíce, než byl získán zpět. Tehdy byli v souvislosti s krádeží zatčeni tři Norové. Podrobnosti v angličtině např. ZDE |
21. 8. 2004
sobota 12.00: Stoupenci iráckého šiitského duchovního Moqtady al-Sadra i nadále ovládají mešitu imáma Aliho ve svatém městě Nadžafu, po 16 dnech bojů s americkými a iráckými jednotkami. Irácká vláda konstatovala, že svatyni bez odporu ovládla irácká policie, avšak reportér BBC informuje ze svatyně, že v ní stále zůstává asi 1000 neozbrojených Sadrových stoupenců. Po zuby ozbrojení Sadrovi stoupenci zaujímají obranné pozice v ulicích před svatyní. Jsou obklopeni americkými tanky a ozbrojenými vozidly. Podrobnosti v angličtině např. ZDE |
20. 8. 2004
"Zavřít můžou, pustit musej'" česká moudrost Krajský soud v Plzni propustil z vazby muže, který je stíhaný v souvislosti s konáním nelegální technoparty CzechTek 2004 u Boněnova na Tachovsku. Řekl to předseda senátu Zdeněk Minařík. Soud podle něj neshledal důvody koluzní vazby, nedomnívá se tedy, že by muž obviněný z poškozování cizí věci mohl ovlivňovat další osoby v souvislosti s vyšetřováním případu. Uvedla to ČTK. Muž, médii označovaný jako Roman Toman je podle informací Britských listů Tomáš V., v kruzích svých přátel přezdívaný Docent. Jeho totožnost je redakci známa. Provinil se pouze tím, že zaregistroval doménu czechtek.cz a pomáhal organizovat úklid louky... Nezbývá než "spravedlnosti" pogratulovat k fenomenálnímu objevu, že CzechTek je právě proto oblíbený, protože ho organizují všichni - a nikdo. Je smutné, že soudci trvalo jeho prozření tak dlouho. Spravedlnost bývá občas slepá. DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL |
20. 8. 2004
Zmatek v Nadžafu:pátek 17.00: Šíitští bojovníci, loajální vůči duchovnímu Moqtadu al-Sadrovi, podle zpráv z Iráku opustili svatyni imáma Aliho v Nadžafu., Sadrovi stoupenci konstatují, že byla uzavřena dohoda o předání svatyně nejvyšší šíitské autoritě v Iráku. Do svatyně prý vstoupila nyní irácká policie. Bojovníci Muqtady al-Sadra prý opustili svatyni po těžkých bojích, které probíhaly od včerejšího večera. Naproti tomu internetové stránky BBC uvádějí, že kolem svatyně vládne zmatek a správce města Nadžafu nemohl podtvrdit reportérům BBC, že irácká policie skutečně kontroluje svatyni. Reportéři na místě svědčí o tom, že boje pokračují a jeden Sadrův mluvčí prý uvedl, že povstání neskončilo. Podrobnosti v angličtině ZDE |
20. 8. 2004
Pod tlakem soustředěné mediální kampaně rezignoval vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl v pátek v podvečer na svou funkci. Stanislav Gross Přibylovu rezignaci přijal. Přibyl zdůvodnil svou rezignaci těmito slovy: ""Dnes [v pátek] vpodvečer jsem obdržel informaci, že v roce 1989 došlo v rozporu s mými rozkazy, nikoli pod mým přímým velením a bez mého vědomí, k situaci, o které pan premiér Stanislav Gross tento týden při jednání se zástupci signatářů petice prohlásil, že by byla důvodem k mému odvolání. Z tohoto důvodu jsem neprodleně nabídl předsedovi vlády svou rezignaci na funkci vedoucího Úřadu vlády ČR." - Gross slíbil, že Přibyl bude muset rezignovat, pokud se prokáže, že on či jeho lidé z roty zaútočili na demonstrující občany. Bylo zjištěno, že jeden policista v zadním voze v Přibylově koloně se v lednu 1989 dostal do konfliktu s civilistou na chodníku, z automobilu bez rozkazu vystoupil a občana napadl. Následovalo trestní stíhání. |
20. 8. 2004
Armádní lékaři ve vězení Abu Ghraib západně od Bagdádu falšovali lékařské záznamy tak, aby to zakamuflovalo mučení a porušování lidských práv, jichž se na iráckých vězních dopouštěly vězeňské stráže, napsal v pátek odborný britský lékařský časopis The Lancet. Pentagon toto tvrzení odmítl. Časopis požaduje hloubkovou analýzu a reformu vojenského zdravotnictví, jejímž cílem by mělo být vyloučit selhávání armádních zdravotníků kteří nedodržují etické předpisy ani své profesionální povinnosti, v jejich rámci mají pečovat o své pacienty. Kompletní článek v časopisu The Lancet v angličtině ZDE |
20. 8. 2004
Paní Dagmar Seibertová nastolila (možná nevědomky) několik klíčových otázek v článku Když ministr nesouhlasí, měl by rezignovat. Dnes k první z nich. Kdy rezignovat? Po přečtení mého článku "Boj, typický pro opozici" celkem logicky konstatuje: "Co nám je teď platné, že on byl u toho, věděl co je špatně, dovedl odhadnout následky. On byl v daném oboru v nejvyšším postavení úředníka státní správy a nedokázal škodám a nesprávným rozhodnutím zabránit. A kdo jiný tedy mohl? A měl?!" S tím mohu jedině souhlasit. |
20. 8. 2004
Česko má novou vládu. Po bouřlivých sporech cílová fotografie zachytila tři vítěze. Příprava programového prohlášení nové vlády v Česku spěje do finiše. Je pravděpodobné, že již příští týden bude tento program schválen a tak i potvrzena vláda, jejímž premiérem bude Stanislav Gross. Jeho úspěch byl dán tím, že zvolil správné postupové kroky a dokázal je dodržet. Stal se symbolem určitého typu politického profesionalismu mladé generace, která nastoupila na kolbiště po listopadu 1989. Ovšem nejen on, i jeho koaliční partneři z KDU-ČSL a US-DEU se tváří jako vítězové. A tak nastal čas bilancovat, kdo vlastně závod vyhrál a kdo skončil v poli poražených. |
20. 8. 2004
pátek 11.30: Vysoký poradce duchovního Moqtady al-Sadra konstatoval v pátek, že je al-Sadr připraven předat kontroluy nad mešitou imáma Alimu jinému šiitskému vedoucímu představiteli, aby zabránil plánovanému vojenskému útoku na svatyni. "Delegace jedná s poradci velkého ajatolláha Ali al-Sistaniho o předání klíčů k mešitě imáma Aliho," sdělil reportérům šejch Ali al-Sheibani. Sistani je v současnosti po srdeční operaci v nemocnici v Británii. Sheibani dodal, že Sadr stále odmítá složit zbraně - což požaduje premiér Allawi - ale všichni bojovníci, kteří budou chtít vstoupit do mešity, budou muset nechat zbraně venku. "Předání klíčů znamená, že předáváme správu této mezinárodní pamětihodnosti náboženským úřadům. Budeme jen obyčejní lidé, kteří ji navštívili," dodal Sheibani. Konfliktem s al-Sadrem se dostala nová irácká vláda do dosud své největší krize. Není vyloučeno, že bude muset na mešitu zaútočit, to by ovšem u šiitů vyvolalo obrovské rozhořčení. Premiér Allawi nevyloučil další vyjednávání, ale zároveň dál vyhrožuje vojenským útokem. Podrobnosti v angličtině ZDE |
19. 8. 2004
Koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se dnes shodla na konečné podobě návrhu programového prohlášení vlády. Novinářům to po jednání stranických špiček řekl premiér Stanislav Gross. V podvečer text schválila vláda. 24. srpna s prohlášením vláda seznámí sněmovnu. Podle ČTK je ve výsledném dokumentu obsažena vůle prosadit registrační pokladny s fiskální pamětí a majetková přiznání u všech veřejných činitelů. V pasáži o zahraniční politice také bude napsáno, že vláda si je vědoma potřeby existence smlouvy s Vatikánem. Vláda se má v programu zavázat k tomu, že "urychlí přípravu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi", ale formulace o výstavbě jezů v programu není. Možnost změny sazeb daně z přidané hodnoty v oblasti cestovního ruchu zůstala otevřená. Příprava nového zákoníku práce je v programovém prohlášení zmíněna ve vazbě na zpružnění trhu práce. Koalice se neshodla na obnovení plošných přídavků na děti, chce ale zavést novomanželské půjčky k pořízení bydlení, přispívat chudším rodinám na školní pomůcky pro prvňáčky a připravit komplexní důchodovou reformu. |
19. 8. 2004
DOKUMENT12:30 Žádný z poslanců sociální demokracie nemá podle premiéra Stanislava Grosse závažnější výhrady k chystanému programovému prohlášení jeho vlády. Gross to včera večer řekl ČTK. To však nemusí být pravda, neboť v dokumentu jsou ještě vyznačena místa, dodnes nepřijatelná pro odborné komise a některé poslance stran vládní koalice. Britské listy proto přinášejí plný text definitivní verze programového prohlášení vlády, určené pro dnešní jednání K9. Text, který máme k dispozici ze zdrojů blízkých premiérovi, je poslední verzí poté, co ji schválili Stanislav Gross a Jaroslav Bureš a byl včera v 9:21 rozeslán předsedům koaličních stran. Červenou barvou mají vyznačeny upravená místa a spory. Zelenou barvou je doplněn text, který je ještě k diskusi. Úvodní odstavec k dopravě musí být ještě upraven podle schváleného návrhu, který má k dispozici ministr Šimonovský. Formulace odstavce o zahraniční politice bude upravena až na jednání K9 19. 8. 2004 od 10.00 hod. Až poté bude moci Stanislav Gross říci, že opravdu všichni poslanci sociální demokracie podpoří jeho vládu... |
20. 8. 2004
Nezaměstnaný glasgowský mladík Gordon Gentle se nedávno vrátil domů ze zprostředkovatelny práce a oznámil matce, že se dá do armády. Matka Rose se mu to marně snažila rozmluvit. Jeho čtrnáctiletá mladší sestra Maxine se obávala, že Gordona na základě tohoto zbrklého rozhodnutí pošlou někam do zahraničí do válečné zóny. A tak se také stalo. Po šestiměsíčním výcviku poslali Gordona do Basry, kde byl devatenáctiletý mladík letos 28. června usmrcen. |
19. 8. 2004
čtvrtek 19.00: Irácký premiér Iyad Allawi "naposledy" apeloval na bojovníky, loajální šiitskému duchovníku Moqtadu al-Sadrovi, aby ukončili své povstání ve svatyni imáma Aliho v městě Nadžaf. Allawi požadoval, aby al-Sadr učinil osobní prohlášení, že ukončí boje a věnuje se politice. Allawi neřekl, zda existuje konečná lhůta, do níž se musí al-Sadr vzdát a opustit svatyni. Al-Sadr se předtím vyjádřil, že ukončí své povstání pouze tehdy, pokud bude předtím uzavřeno příměří. Obě strany se nyní snaží manévrovat pomocí rétoriky a podle zpravodajky rozhlasu BBC to škodí irácké vládě, protože začíná vypadat před iráckou veřejností slabá. Al Jazeera k tomu dodává, že poté, co irácká vláda vydala toto ultimátum, vypukly v Nadžafu prudké boje a al-Sadrův poradce Haidar al-Tourfi z al-Sadrovy kanceláře v Nadžafu vládní ultimátum odmítl. Dostal prý od al-Sadra esemesku, jejímž prostřednictvím tento šiitský duchovní požadavky irácké vlády odmítá. Esemeska prý zněla: "Buď mučednictví, nebo vítězství!" Podrobnosti v angličtině např. ZDE |
20. 8. 2004
Pět amerických novinářů ve Spojených státech bylo rozhodnutím prvoinstančního federálního soudu pokutováno za to, že odmítli identifikovat zdroje informací ve svých reportážích o údajné jaderné špionáži v laboratoři Los Alamos. |
20. 8. 2004
Maďarský premiér Peter Medgyessy rezignoval poté, co došlo k neshodám jeho Socialistické strany s jejim liberálním koaličním partnerem. Mezi premiérem Medgyessym a Svobodnými demokraty (SZDSZ) došlo k neshodám ohledně restrukturalizace vlády. Medgyessy ve středu odvolal tři ministsry, včetně ministra hospodářství Istvána Csillaga. Toto ministerstvo měli právě Svobodní demokraté. Socialistická strana konstatuje, že bude jmenovat nového premiéra po rozhovorech se Svobodnými demokraty. Podrobnosti v angličtině ZDE |
20. 8. 2004
Fyzikům se podařilo úspěšně přenést hmotné vlastnosti jedné miniaturní částice světla, fotonu, na druhou, na vzdálenost 600 m (přes řeku Dunaj v Rakousku) bez fyzického kontaktu mezi oběma částicemi. Použili k tomu 800 m dlouhý optický kabel. Píše o tom vědecký časopis Nature. <úp> |
20. 8. 2004
POLEMIKAReplika v polemice s Jiřím Hudečkem k sérii článků "Padouch, nebo hrdina"; "Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně"; "Ještě několik slov k Mašínům" Asi tak bude někomu vyznívat tento náš spor a dávám mu předem za pravdu. Že to z Vaší strany byly sprosté odsudky, na tom bohužel musím trvat. Tam, kde se čtenářům naslibují prostá fakta a místo toho se jim předloží velmi subjektivně předžvýkaný bezoár, to ani jinak vyslovit nelze. Ve svém předchozím a Vámi nyní komentovaném dodatku jsem neměl ambice vytloukat jednu pravdu další pravdou. |
20. 8. 2004
Monitor Jana PaulaTo není vtip, ale metafora, abstrahovaná realita, část skutečnosti, jež může ukázat na jeden z palčivých problémů současnosti. Ve svém článku "O štěstí v umírání a o institucionalizované smrti" jsem popisoval svoji osobní zkušenost, když jsem si svoji maminku vzal z nemocnice domů a doprovázel ji na cestě k smrti. Slovo doprovázel je skromnější, avšak ve skutečnosti jde o převedení umírajícího z tohoto světa TAM, odkud nám již informaci nikdo nedá. Z toho TAM, máme ale děs, avšak smrt jen JE, nic míň a nic víc, není třeba se ji bát, vezme si jen tělo. |
20. 8. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová Katarská agentura QANA oznámila, že ve snaze zabránit bratrovražednému krveprolévání vydala rada ulamá v Bagdádu fatwu, zakazující iráckým muslimům patřícím k loutkové policii nebo k tzv. národní gardě spolupráci s Američany v bojích se stoupenci Muqtady as-Sadra. Člen rady Abd as-Salam al-Kubajsí pro Reuters prohlásil, že rada prohlásila pátek za den protestů v každé mešitě, kde se budou konat společné modlitby. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
20. 8. 2004
POLEMIKAReakce na článek Ivana Breziny "Pohádky Hnutí Duha
...a teď tu o červené Karkulce, prosím!"
Ivan Brezina se po léta se zápalem hodným lepší věci věnuje prapodivnému koníčku: straší pověrčivé babičky ekologickými organizacemi. Nebylo by na tom koneckonců nic tak docela odsouzeníhodného: tamti přece platí jedny, aby volali "Bububu!" a ukazovákem mířili na obraz růže, zatímco támhleti si vydržují druhé, aby co nejhlasitěji varovali před modrým ptákem. Když se to vezme kolem a kolem, obě skupiny politických bugaboo-makerů navíc platíme prostřednictvím státních příspěvků z našich daní. Tak proč se rozčilovat nad nějakým Brezinou, který nás nic nestojí... Nebo snad ano? |
20. 8. 2004
Otázku poválečného uspořádání po II. světové válce řečí jednoznačně článek 107 Charty OSN. |
20. 8. 2004
Věnováno velkolakýrníkovi ŠkromachoviKdyž kolektiv pracovníků závodu na výrobu secích strojů (které sice "šlapaly, ale nesely") poslal svého mistra Kroupu zvýšit si kvalifikaci do večerní průmyslovky, nevěděl, že se jim záhy vrátí se samými pětkami a s chutí se vším praštit. Mistrova fakta byla jasná -- skoro samé pětky. Při hodnocení výsledků ovšem parťák z lakovny podotkl : "Ale podívejme, tahle pěkná čtyři minus -- to už je zárodek toho lepšího". Rétorika hodná kovaného sofisty. Kurzy sofistiky teď bere celá česká vláda. |
20. 8. 2004
Polemika s názorem Radka Kubička "Kotrba se diví, jako se divili Slánský a Dubček" Když se bývalý redaktor mnichovského Rádia Svobodná Evropa a současný redaktor ČRo 6 Radko Kubičko pustí do kritky, není ve svém svatém nadšení k zastavení. Proč ne, když si koleduji už jen tím, že sice kriticky, ale nepředpojatě vedu dialog s těmi, "se kterými se přece nemluví". Navíc jsem mu kdysi urazil kamarády, musím proto nyní dostat do držky. Účel světí prostředky žurnalistického boje za tu jedinou, správnou pravdu. Paralelu s urválkovským "psům psí smrt" Kubičko ve svém textu nevidí, i když je nabíledni. |
19. 8. 2004
POLEMIKA:Je k popukání, jak se redaktor Britských listů Štěpán Kotrba pozastavuje nad praktikami Haló novin. Nejenže redakce tohoto listu odmítla zveřejnit rozhovor, který s ním vedl redaktor tohoto stranického komunistického tisku Rokytka. O tomto rozhodnutí ho navíc nezpravila sama redakce, ani rozhovor vedoucí novinář, ale prý vysoký funkcionář KSČM. Kotrbovi to vadí. Proč? |
20. 8. 2004
My s nimi vyběhneme 11.Chtějí naši smrt, ale bez války s námi a s našimi bratry. Chtějí zůstat na této planetě sami. Oni, dobří chlapci -- "goodguys", rozhodli už o osudu ostatních, zlých chlapců -- "badguys", a zabíjejí je všechny ze vzduchu, shazují na ně bomby a pálí je napalmem jako škodlivý hmyz. Něco podobného se v Evropě, jenže v levnější režii, odehrálo celkem nedávno: tehdejší zlé chlapce Židy a Slovany tehdejší dobří chlapci Němci odváděli do plynových komor a potom spalovali v krematoriích. A z popelu vyráběli minerální hnojiva. Toto je jedenáctá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování. |
19. 8. 2004
V České republice žije přibližně 300 000 Romů. Mnoho z nich se pohybuje na nejnižší sociální úrovni, příznačné vysokou nezaměstnaností, chybějícím vzděláním a vysokým podílem na kriminalitě. U romské mládeže existuje jazyková bariéra, kvůli ní se špatně přizpůsobuje okolí a končí ve zvláštních školách, poté vykonává hlavně nekvalifikované práce. Proto se špatně adaptuje ve společnosti, k čemuž přispívá i určitá diskriminace. |
19. 8. 2004
Lidé v ČR jsou už zřejmě z neustálého přívalu zpráv o nehodách na silnicích otupělí, avšak pondělní úmrtí hokejového trenéra Ivana Hlinky na silnici nedaleko Karlových Varů jen znovu zdůrazňuje, jak nesmírně nebezpečné je vydat se v ČR někam autem. V roce 2003 bylo v ČR podle ČTK nahlášeno 195 851 nehod. Při nich bylo 1319 osob usmrceno, 5253 těžce zraněno a 30 312 zraněno lehce. Ve Velké Británii zahynulo v roce 2003 na silnicích 3508 osob, avšak Británie má šestkrát větší počet obyvatel než ČR. Kdyby se v ČR jezdilo tak, jako v Británii, na silnicích by loni v ČR zahynulo jen 584 osob (3508 : 6 = 584). I to je příliš mnoho, jak argumentoval nedávno v deníku Guardian George Monbiot. Avšak proč je úmrtnost na českých silnicích tak neuvěřitelně vysoká? A proč se proti tomu, jak se zdá, nedělá skoro nic? |
19. 8. 2004
Už asi před týdnem, než tahle kauza začala, jsme poznamenali, že jmenování Pavla Přibyla, který byl v lednu 1989 velitelem roty pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, šéfem Úřadu vlády České republiky, je politováníhodným postkomunistickým rysem a že Přibyla Gross do této funkce jmenovat neměl. Jenže ještě politováníhodnějším postkomunistickým rysem v České republice jsou mediální kampaně, které si tisk navykl ještě z normalizačních sedmdesátých let - kdy se v zájmu propagandy jednou hromadně protestovalo proti Pinochetovi, podruhé proti souzení americké levicové aktivistky Angely Daviesové, potřetí proti chartistům. Mám vždycky podezření a je mi vždycky nepříjemné, kdykoliv začnou média hovořit "jednotným hlasem". Skoro pokaždé to znamená zkreslení složité skutečnosti. |
19. 8. 2004
Zdá se, že ještě existují určité limity únosnosti a že všechno ještě není ztraceno. Zatím. Tento týden se vyvíjí opravdu pěkně. Nejdříve kauza Přibyl, pak ještě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který označil lustrační zákon za diskriminační. Člověka z toho počíná mrazit v zádech a i já si pomalu kladu otázku, jestli obavy z onoho plíživého nebezpečí social-komunismu, který začíná ovládat instituce EU, nejsou víceméně oprávněné. Nicméně bych se rád vrátil k poslední mediální aféře otřásající Českou republikou. |
19. 8. 2004
"Neříkejte mi, že si skoro každý, komu je dnes kolem padesáti, a měl by tedy být na vrcholu své kariéry, v osmdesátých letech aspoň nějak za komunismu nezadal". Píšete v dnešních BL a asi máte pravdu, byť se jistě našly výjimky potvrzující pravidlo, píše Václav Chytil a pokračuje: |
19. 8. 2004
A tato jeho pozice samozřejmě trvá dále, i když za jiných podmínek a v jiných souvislostech. On je pouhým nástrojem, který je za různými účely využíván k dosažení konkrétních cílů, což sám dokazuje svou němou přítomností v aféře, která se ho bytostně dotýká. Je-li Přibyl pouhou instrumentální částí problému, protestovat proti němu znamená vyčítat šibenici, že pověsila tolik lidí. Daleko důležitější než nástroj je jeho uživatel. Nástroj je užíván s konkrétním vědomím, a toto vědomí zde představuje Stanislav Gross. Čerstvý přednosta stanice svého nového šéfa pro agendu jen tak neodvolá. Říká se o něm, že velel pohotovostním jednotkám sboru národního blbství při ochraně socialistického zřízení před živly podporovanými padoušským válečnickým imperialistickým nepřítelem z druhé strany placatého a titěrného ideologického vesmíru během tzv. Palachova týdne v lednu 1989. |
19. 8. 2004
Nejlepší duchové doby stojí opodál zájmu veřejné zvídavosti, ale vždy jsou v zásobě zrna zkažená, zasažená plísní povrchnosti, předvádivosti a mistrovstvím v taktickém manévrování dle potřeby v zájmu nejvyšších míst. Založit společnost laskavých lidí lze stěží, to bychom museli vystartovat na jinou planetu s rizikem, že ani tam podobné zbytečnosti nepěstují. Máme možnost, což jsme dříve neměli, a o hodně jsme přicházeli, číst memoáry o postavách z dějin temných a zapáchajících. |
18. 8. 2004
Nový ministr spravedlnosti Pavel Němec v úterý vyslechl verzi nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, jejíž úřad minulý týden obvinil z úniku informací v případu vydání Viktora Koženého Bahamským společenstvím do ČR. Marie Benešová k tomu po jednání řekla, že "bude napříště o podobných informacích rozhodovat sama". Nepřímo tak vlastně naznačila, že došlo k jistému pochybení, ačkoli to doposud novinářům sveřepě popírala s tím, že jde o příliš složitý případ, o kterém ani nový ministr spravedlnosti nemá ještě dostatek informací. Pokusím se tedy tento "zapeklitý" oříšek ještě více rozlousknout, přestože si myslím, že problém je úplně jinde. |
19. 8. 2004
Pohádky Hnutí DuhaMluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová v článku "Teorie spiknutí v podání Ivana Breziny" a programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký v článku "Hnutí DUHA s politiky netančí" v Britských listech reagovali na můj článek o vazbách "nezávislého občanského" Hnutí Duha na politické strany "Duhoví lidé a pozadí Tmavozeleného puče". Protože jsem svůj původní text doplnil celou řadou faktických informací a odkazů na prameny, nemám už k diskusi mnoho co dodat. Doplním jen několik faktů, které odkrývají argumentační metody oponentů. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
7. 8. 2004
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!V červenci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5750,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
17. 6. 2004
> 29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
> 2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
> 2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
> 1. 7. 1997 - 1. 9. 1997
> 3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 8. 2004 | Radikálně levicový neznamená nutně komunistický | Štěpán Kotrba | |
20. 8. 2004 | Chcete umřít doma? Věnujte se nyní svým dětem! | Jan Paul | |
20. 8. 2004 | Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... | Jan Sýkora | |
20. 8. 2004 | Británie: Matka devatenáctiletého vojáka, usmrceného v Iráku, řekla zástupci premiéra, že kecá nesmysly | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík | |
20. 8. 2004 | Lékaři ve vězení Abu Ghraib věděli o mučení vězňů | ||
19. 8. 2004 | Laciná masáž nápodoby | Václav Dušek | |
19. 8. 2004 | Haló noviny nejsou jediné, které potlačují, "co 'nám' škodí" | Jan Čulík | |
19. 8. 2004 | Kotrba se diví, jako se divili Slánský a Dubček | Radko Kubičko | |
19. 8. 2004 | Společenství Romů na Moravě | Pavel Pečínka |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné | ||
20. 8. 2004 | Obrodný proces v Semilech | Ludvík Vaculík | |
20. 8. 2004 | Dva tisíce slov | ||
20. 8. 2004 | Pražské jaro 1968 z pohledu dnešního třicátníka | Boris Cvek | |
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | Karel Hoffmann: "Žádám spravedlnost!" | ||
9. 6. 2004 | V pozoru | Antonín Jaroslav Liehm |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 8. 2004 | Laciná masáž nápodoby | Václav Dušek | |
19. 8. 2004 | Nový weblog o české a středoevropské literatuře v angličtině | ||
11. 8. 2004 | O historické paměti a o generačních rozdílech | Zdena Bratršovská, František Hrdlička | |
11. 8. 2004 | Politikův umělec a umělcův politik | Irena Zítková | |
6. 8. 2004 | Irena Zítková: La grande dame české literatury | Jan Čulík, Štefan Švec | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
29. 7. 2004 | Irena Dousková: "Humor je způsob obrany proti agresivitě světa" | Jan Čulík | |
28. 7. 2004 | Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus | Jan Čulík |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
5. 8. 2004 | O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva | ||
4. 8. 2004 | České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu | ||
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | O tvůrčí integritě v dobách útlaku | Jan Čulík | |
3. 8. 2004 | Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy | Štěpán Kotrba | |
2. 8. 2004 | Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem | Jan Čulík | |
2. 8. 2004 | Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 | Jan Čulík |
Americký dokumentarista Michael Moore | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 8. 2004 | Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě | ||
14. 8. 2004 | Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11 | ||
13. 8. 2004 | Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes | Jan Čulík | |
13. 8. 2004 | O Michaelu Moorovi: Souhlasím | ||
13. 8. 2004 | Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný | ||
12. 8. 2004 | Iráčtí vzbouřenci nejsou bojovníky za svobodu | ||
3. 8. 2004 | Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" | Petr Šafařík | |
28. 7. 2004 | Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk | Viktor Šaněk | |
27. 7. 2004 | Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 | Jiří Jírovec | |
14. 7. 2004 | Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům? |
Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 8. 2004 | Palestinsko-izraelský konflikt je asi neřešitelný | Pavel Urban | |
11. 8. 2004 | "Tady je Izrael, tak mluvte hebrejsky, anebo držte hubu!" | ||
26. 7. 2004 | Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá | Zdeněk Moravčík | |
16. 7. 2004 | Izraelci stříleli na potravinový konvoj OSN | ||
15. 7. 2004 | Skutečnou situaci znají jen ti, kteří ji prožívají | Jana Malá | |
12. 7. 2004 | Kdo mlží a manipuluje fakta? | Pavel Mareš | |
9. 7. 2004 | Mezinárodní soudní dvůr odsoudil izraelskou zeď | ||
28. 6. 2004 | Muži nenechají ženy svobodně dýchat | ||
25. 6. 2004 | Premiér Špidla ignoroval palestinského ministra zahraničí | Radmila Zemanová - Kopecká | |
22. 6. 2004 | Očima židovského vojáka |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 8. 2004 | Kdo si hraje, občas zazlobí aneb (nucený) výsek reality Ivanem Brezinou | Karel Dolejší | |
19. 8. 2004 | ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! | Ivan Brezina | |
9. 8. 2004 | Růžové angažmá pro zelenou stranu | Martin Mach | |
6. 8. 2004 | Teorie spiknutí v podání Ivana Breziny | Karolína Šůlová | |
6. 8. 2004 | Hnutí DUHA s politiky netančí | Vojtěch Kotecký | |
4. 8. 2004 | Duhoví lidé a pozadí Tmavozeleného puče | Ivan Brezina | |
26. 7. 2004 | Eurovolby nebyly zelené | Ondřej Slačálek | |
23. 7. 2004 | Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny | Vojtěch Kotecký | |
21. 7. 2004 | Zelení mloci útočí | Ivan Brezina | |
2. 7. 2004 | Strana zelených jde doprava | Milan Valach |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 8. 2004 | O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk | Bohumil Kartous | |
26. 7. 2004 | Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? | Štěpán Kotrba | |
22. 7. 2004 | Rozdíl mezi psem domácím, hlídacím, vlkem stepním a hyenou skvrnitou | Štěpán Kotrba | |
20. 7. 2004 | BBC by neměla být financována jen z koncesionářských poplatků | ||
14. 7. 2004 | Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům? | ||
12. 7. 2004 | Úloha médií v demokracii | ||
12. 7. 2004 | Pohřešuje se veřejnoprávní televize | Bohumil Kartous | |
7. 7. 2004 | Jak je to s hodnotami | Zdeněk Bárta | |
5. 7. 2004 | BBC pod palbou kritiky už zlikvidovala některé své servery | ||
30. 6. 2004 | BBC chce zpřístupnit na internetu svůj televizní archiv |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 8. 2004 | Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti? | ||
4. 8. 2004 | Proč povinnou maturitu z matematiky? | ||
2. 8. 2004 | Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly | ||
2. 8. 2004 | Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad | Jakub Malinovský | |
14. 7. 2004 | Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? | Bohumil Kartous | |
2. 7. 2004 | Poslankyně ČSSD nařídila pedagogům domácí vězení | ||
1. 7. 2004 | Svoboda a zodpovědnost jsou dvě strany téže mince | Petr Plaňanský | |
30. 6. 2004 | Komunisté proti rodině aneb výuka doma | Josef Vít | |
21. 6. 2004 | Jste dyslektik a bydlíte v Kroměříži? Na středoškolské studium zapomeňte | Bohumil Kartous | |
21. 6. 2004 | Ostuda pro město Kroměříž? | Ondřej Hausenblas |
Bratří Mašínové - hrdinové nebo zločinci? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 8. 2004 | Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... | Jan Sýkora | |
18. 8. 2004 | Vraždili bez morálních zábran | Jiří Hudeček | |
16. 8. 2004 | Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" | Jan Sýkora | |
12. 8. 2004 | Padouch nebo hrdina? | Jiří Hudeček | |
28. 7. 2004 | Ještě jednou o Mašínech | Milan Černý | |
24. 7. 2004 | Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina | Štěpán Kotrba | |
24. 7. 2004 | Státní vyznamenání Mašínům? ANO! | Petr Bísek | |
24. 7. 2004 | Lex Mašín? | Jan Sýkora | |
2. 7. 2004 | Bratři Mašínové | ||
1. 7. 2004 | Klan Vadasů a kauza bratří Mašínové | Jaroslav Pour |
Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 8. 2004 | Benešovy dekrety potvrzuje Charta OSN | Jiří Šoler | |
18. 8. 2004 | Benešovy dekrety: Proč se pořád omlouvat? | ||
18. 8. 2004 | Vyhánění Němců II. | ||
18. 8. 2004 | Pehe a odsuny | František Nepil | |
17. 8. 2004 | A co vyhánění Němců? | ||
1. 6. 2004 | 120. výročí od narození Edvarda Beneše | Lubomír Zaorálek | |
31. 5. 2004 | Setkání sudetských Němců: Uznat odsun jako křivdu | ||
26. 5. 2004 | Češi a Němci: sporná minulost | Jan Baláč | |
26. 4. 2004 | Forcible deportation of the Sudeten Germans | ||
10. 3. 2004 | Kdyby Beneš viděl, jak to válčíte vy, asi by mu bylo špatně |
Sergej Chelemendik: My ... ich! | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 8. 2004 | Co chtějí netvoři | Sergej Chelemendik | |
19. 8. 2004 | Terminátoři národů | Sergej Chelemendik | |
18. 8. 2004 | Vyhlásit mat za státní jazyk | Sergej Chelemendik | |
17. 8. 2004 | Rakušané poznají "našu mať" | Sergej Chelemendik | |
16. 8. 2004 | Smyslná láska v městě Stryj | Sergej Chelemendik | |
13. 8. 2004 | Svátek rusko-německého přátelství v Turecku | Sergej Chelemendik | |
11. 8. 2004 | Pochybné hodnoty ruského autora ze Slovenska | Jan Čulík | |
11. 8. 2004 | Černo-žlutý Frankfurt | Sergej Chelemendik | |
10. 8. 2004 | O naší kletbě | Sergej Chelemendik | |
9. 8. 2004 | Co děláme my -- jim | Sergej Chelemendik |