Londýn nebude prvním městem na světě, které zavede takovéto mýtné, pokračuje FT. Singapur zavedl v sedmdesátých letech systém, založený na papírování, který byl v roce 1998 nahrazen elektronickým systémem. Na 29 vstupech do města se tam platí mýtné. Oslo, Bergen, Trondheim a Stavanger v Norsku mají také městské zóny, za vjezd do nichž musejí automobilisté platit

Firma Halcrow, která se zabývá mezinárodním poradenstvím pro otázky dopravy, konstatuje, že o takovýchto projektech uvažuje mnoho místních úřadů. Ve většině měst je určitá forma poplatků za užívání silnic součástí jejich střednědobé strategie.

Zavedení poplatků v Londýně je známkou toho, že politikové bojují s automobilismem stále úpornější boj. Roste výskyt astmatu a dalších problémů, způsobovaných znečištěním vzduchu, a podle odhadů stojí dopravní zácpy podniky miliardy liber ročně.

V Norsku se investuje vybrané mýtné do oprav silnic. Jako zdroj financí existují také mýta na mostech a před tunely vedoucími na Manhattan. Londýn doufá, že ročně vybere na mýtném za vstup do centra 160 milionů liber, které chce investovat na zlepšení hromadné městské dopravy.

Dosud bylo technicky obtížné zamezit vstupu do města podél určité uměle vytvořené hranice. Avšak nyní se to dá udělat prostřednictvím satelitů, počítačů a hypermoderních kamer. Londýn bude používat kamery, které budou číst poznávací značky automobilů, vjíždějících do zakázané zóny.

Kritikové ovšem poukazují na to, že mýtné vyvolá větší dopravní problémy těsně za hranicemi zóny, že poškodí podniky, umístěné uvnitř zóny a že veřejná doprava nebude stačit poptávce.

Takovéto projekty jsou politicky kontroverzní, protože motoristé mohou namítat, že když jednou platí silniční daň či daň z benzínu, proč by nemohli jezdit, kam chtějí. V Norsku má však vybírání mýtného pro vjezd do měst podporu všech hlavních politických stran. Nová pravicová vláda v Holandsku právě zrušila plán vybírat za používání silnic po celé zemi - obává se rebelie voličů. Britské ministerstvo dopravy si přeje, aby do deseti let zavedlo poplatky za vjezd automobilů do měst 20 britských měst.

Analýza v Londýně zjistila, že zavedení denního poplatku 5 liber povede k poklesu dopravy o 10 - 15 procent a že se o 20 - 30 procent zmenší dopravní zácpy. Dvojnásobného efektu by bylo dosaženo poplatkem 10 liber denně.

10 liber denně by však vytlačilo z ulic příliš mnoho automobilů a omezilo by to podnikání. A nevybralo by se dost peněz na modernizaci hromadné dopravy. Kromě toho, existující hromadná doprava by asi nedokázala pojmout všechny nové cestující.

Zavedením poplatku 5 liber denně se sníží provoz v Londýně na úroveň, jakou mívá během letních dovolených. To je pro Londýňany přijatelné.

Městské úřady přirozeně mohou účtovat různé poplatky podle druhu automobilu, podle místa a podle denní doby. Zatím však v Londýně zůstává navrhovaný poplatek stejný pro všechny automobily.