23. 8. 2002
Poslanecké souznění ve stavu legislativní nouzeMožná až překvapivě konstruktivně a víceméně bez problémů jednala na své čtvrté plenární schůzi v pátek 23. srpna česká Poslanecká sněmovna. Na žádost vlády také její předseda Lubomír Zaorálek ochotně vyhlásil stav legislativní nouze, čímž se celý zákonodárný proces mohl výrazně urychlit. Nebýt katastrofálních povodní, které ČR v uplynulých dnech postihly a budou mít dalekosáhlé následky, určitě by totiž současná česká vláda neměla ve Sněmovně tak snadnou pozici. A už vůbec ne s tím, co potřebovala prosadit. Neb šlo "na prvním místě o peníze" a pak také o blížící se komunální a doplňující senátní volby, v nichž nyní opoziční strany hodlají napravit svůj neúspěch z nedávných parlamentních voleb.
|
Už samotný začátek tohoto sněmovního pléna dopoledne v 10 hodin signalizoval určitou míru obecné poslanecké slušnosti a solidarity. Při běžných plenárních schůzích se totiž poslanci v pátek do svých lavic ve Sněmovně už příliš nehrnou - povětšinou naopak bývají od nich hodně daleko.Tentokrát jich ale ze svých dovolených přijelo na jednání 175, což je z jejich celkového počtu 200 velmi slušná účast. Program schůze měl čtyři body, všechny jako vládní návrhy: prodloužení lhůty na podávání kandidátek do komunálních a doplňujících senátních voleb, posunutí projednávání zákona o státním rozpočtu, změny ve finančních příjmových i výdajových strukturách současného státního rozpočtu a nový zákon, který umožní operativnější způsob využívání zákonů o Státním fondu na podporu bydlení a o Fondu národního majetku. Premiér Vladimír Špidla napřed poslancům vysvětlil rozsah povodňových škod v ČR, jejichž náprava si předběžně vyžádá možná až 90 miliard korun, veřejně poděkoval všem, kdo povodněmi postiženým občanům pomáhali, a na jeho žádost poslanci též uctili minutou ticha památku obětí povodní (jeho zpráva je i zde ve formátu doc). V následující rozpravě ale od předsedy opoziční ODS Václava Klause zaznělo varování, aby se zamezilo jakési možná se už rýsující povodňové hysterii, a také vcelku relevantní upozornění, aby se lidé i v této povodňové situaci spoléhali především sami na sebe a aby tak nehrozilo, že bude posílena role státu na úkor občanů. Sněmovna ovšem nakonec všechny vládní návrhy přijala a usnadnila tím vládě odstraňovat následky katastrofálních povodní. Vláda tak např. dostala právo využít k nápravě povodní jak nynější státní rozpočet, z něhož může na tento účel vybrat zhruba 3 miliardy korun, tak i Fond národního majetku, kde jsou finanční prostředky, získané privatizací. Tím plénum skončilo. Jakkoli toto sněmovní jednání proběhlo vcelku pokojně a bez vážnějších zádrhelů, už jako by se při něm rýsovaly různé konflikty na dalším plénu. To má následovat 12. září a mj. by mělo jednat i o navyšování spotřebních daní tak, aby celý stát solidárně přispěl na nápravu povodňových škod. Což může signalizovat právě to, nač Klaus upozornil: masivnější daně, závislost na státu a určité širší zneužívání povodňové situace. |