Martin Jacques: Ano. V roce 2050, kdy podle prognóz má být čínská ekonomika dvakrát větší než americká, bude životní standard v Číně ve srovnání se Spojenými státy zhruba poloviční. Takže bychom zde měli mít smysl pro historickou perpektivu; jde o zdlouhavý proces, spíše než o proces náhlý. Ale jistá stádia změny proběhnou.

Martin Jacques: Čína by si to mohla dovolit.

Martin Jacques: Ano, ale nemyslím, že se k tomu nějak zvlášť připravují.

Martin Jacques: Protože Číňané si především nikdy skutečně na vojenských výdajích nezakládali. V globálním měřítku nikdy nebyli expanzívní silou. Měli tributární státní systém, ale region nekolonizovali. V 15. století měli mnohem pokročilejší námořní schopnosti než Evropa, ale nic nekolonizovali. Když se na ně podíváte nyní, v době od roku 1978 až dosud, po větší část tohoto období podíl vojenských výdajů na HDP klesal. To je velice odlišné od sovětských zkušeností. Proto mám za to, že Číňané budou v oblasti vojenských závazků velice, velice opatrní. Myslím, že určitě vyvinou moderní vojenské kapacity. Ale nebudou usilovat o konfrontaci se Spojenými státy na této frontě, jak se o to snažil Sovětský svaz - což ho nakonec pomohlo rozložit. Číňané tuto chybu neudělají. A pokud si Amerika přeje řídit se Liebermanovou radou, tak tím hůře pro ni. Protože to co si teď Amerika potřebuje srovnat je ekonomická efektivita, ekonomická síla, a tak dále. Neměla by odvádět své zdroje jinam na základě neměnného uvažování o tom, že to na čem ve světě doopravdy záleží je vojenská síla; to na čem Amerika a její budoucnost závisí je obnova.

Martin Jacques: Ano, nemyslím, že je Tchajwan takovým příkladem. Určitě, protože Tchajwan byl součástí Číny, je to součást toho, k čemu došlo po revoluci v roce 1949.

Martin Jacques: Myslím, že Tchajwan se rozhodne akceptovat čínskou suverenitu, a na oplátku Čína nabídne mimořádně flexibilní a velkomyslné ústavní opatření, které zahrne zachování tchajwanských ozbrojených sil a také nynějšího volebního systému. Po vzoru Hongkongu, ale flexibilněji, chcete-li.

Martin Jacques: Tibet je součástí Číny od dobytí západní Číny dynastií Čching, tedy od 16. století. A myslím, že neexistuje způsob, jak by Tibet... z jedné strany je možno považovat toto období za období... má to určité aspekty koloniální expanze. Ale jde o jediný příklad, na nějž ve vztahu k Číně narazíte. Mohli snadno kolonizovat Jihovýchodní Asii a nikdy to neudělali. Ale Tibet byl součástí Číny po tak dlouhou dobu... myslím, že řešení problému Tibetu je v zásadě zhruba v tom, dovolit dalajlámovi návrat do Tibetu, kterému v rámci Číny přiznáte větší autonomii - což je skutečně také dalajlámova pozice. Myslím, že by to byl krok vpřed. Ale Čína se nestává globální... Myslím, že Čína bude méně expanzivní, agresívní silou, než byla Evropa a Spojené státy.

Martin Jacques: Hovořím pouze o vojenské stránce.

Martin Jacques: Samozřejmě, že tu budou konflikty zájmů, ale myslím, že v této souvislosti je důležité vidět dvě věci. Především, že vzestup Číny byl pro globální ekonomiku obrovsky přínosný, stejně jako vzestup Ameriky po roce 1870. Samozřejmě, že některé skupiny ve Spojených státech i jinde ztratily, ale pokud se podíváte na globální obraz, většina zemí a většina lidí z vzestupu Číny profitovala, a to bude i pokračovat; stejně tak je tomu i s Indií. A druhý závěr zní, že když říkám "konec západního světa" a tak dále, a "vzestup Číny", nehovořím o zániku Západu, o konci Západu; hovořím o konci světa, který Západ v minulosti v tak významném měřítku formoval...

Martin Jacques: Myslím, že se ten řád uskuteční... závěr, který z toho chci vyvodit, zní, že jak vstupujeme do této padesátileté éry - znám tyto věci, protože jsem Brit, a můj život byl zarámován zánikem britského impéria. A Británie ve srovnání s rokem 1945 ztratila obrovskou část svého statusu. Ale je také mnohem bohatší. My Britové jsme jakožto osoby mnohem bohatší, než jsme byli v roce 1945. Takže Američané budou v tomto novém světě dále bohatnout. Nejde o to, že by v tomto smyslu trpěli; Amerika prostě jen ve světě ztratí moc a status.

Martin Jacques: Samozřejmě, že ano.

Martin Jacques: Jsou tu jiné faktory, které tohle ovlivní, jako změna klimatu - ale tato hrozba představuje exogenní faktor.

Martin Jacques: Děkuji velmi pěkně, Bobe.