Ke knize Roberta Putnama "Bowling alone"

22. 1. 2010 / Lenka Vytlačilová

V BL byla zmíněna kniha Roberta Putnama "Bowling alone" (2000). Je to velmi známá kniha, a i přes svých 500 stran, velmi čtivá kniha, o které se u nás nepíše. Autor si všímá poklesu členství obyvatel USA v nejrůznějších organizacích (církve, skaut, dobročinné spolky, ...). Tento pokles členství dokumentuje na příkladu několika desítek společenských organizací pomocí dlouhodobých statistik.

Následně si klade otázku proč k tomuto poklesu došlo. Podle jeho názoru jsou hlavními viníky větší zaměstnanost žen (10%), dojíždění do práce (10%) a televize (25%), ale tyto vlivy nevysvětlují vše. Domnívá se, že kromě těchto příčin musí existovat ještě další důvody, ale nedokáže je identifikovat. Další otázkou, kterou si klade, je otázka, jestli je tento pokles aktivit důvodem k znepokojení. Jeho odpověď je, že to problém je, neboť to znamená pokles celkového sociálního kapitálu. Větší sociální kapitál podle něho znamená bezpečnější ulice, menší zločinnost, menší drogovou závislost, lepší prostředí pro výchovu děti, menší zdravotní problémy, větší průměrnou délku života, lépe fungující ekonomiku a lépe fungující demokratický systém. Větší sociální kapitál má ale také svou temnou stánku, může znamenat nepotismus.

Poslední otázka, kterou si Putnam klade, je otázka, co dělat. Jeho odpověď je, že USA už jednou byly v podobné situaci v druhé polovině 19. století. Technologické změny, urbanizace, přistěhovalectví vyvolaly velké společenské změny a přinesly nová nebezpečí, na které mnoho lidí reagovalo tím, že začali zakládat nejrůznější organizace (vznikla YWCA, YMCA, Ku-klux klan). Podle něho je třeba tento postup zopakovat. Roku 2004 vydal Putnam další knihu "Better together", kde popisuje několik takovýchto nově založených organizací.

Putnamova studie je sice všeobecně přijímána, ale nikoliv nekriticky. Manfred Steger mu například vyčítá, že ve svých úvahách o příčině problému nevzal do úvahy neoliberalismus, ale chápe kapitalismus jako statický. Stegner vidí paralelní situací mezi dnešní situací a vznikem laissez-fiare kapitalismu 19. století, který zničil komplexní společenské vztahy a vzájemnou odpovědnost tím, že vše podřídil diktátu trhu. Když se farmáři, dělníci a jiní zorganizovali, došlo k vychýlení kyvadla na opačnou stranu, fašismus plně podřídil trh státu. Podle něho dnes ničí sociální kapitál vzrůstající společenská nerovnost, nutnost pracovat déle a vzrůstající finanční nejistota většiny lidí. Společnost je opětovně zorganizována na principu svobody, která je chápána pouze jako svoboda neomezeného podnikání, která je nadřazena všem ostatním hodnotám. Putnam podle něho kvůli strachu z mocných nedokáže tuto skutečnost reflektovat.

Sociální vědy aplikované do života
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 22.1. 2010