Haiti: Pár údajů k zamyšlení

20. 1. 2010

Opravdu nevím, kdo může za zaostalost Haiti, ale je faktem, že Haiti jako jediná země vybočuje i z "latinskoamerického" standardu a blíží se spíše zemím subsaharské Afriky a Tichomořské oblasti, napsal čtenář Vítězslav Novák.

Nechme hovořit čísla -- dle Human Development Index (Human Development Report 2009 - HDI rankings) je Haiti 149. na světě, mezi Papuou Novou Guineou a Súdánem.

Sousední Dominikánská republika je 90.

A 51. Kuba patří už mezi země s vysokým lidským rozvojem.

Pro srovnání -- Estonsko je v téže skupině jako Kuba a 40., Polsko 41., Litva 46. a Lotyšsko 48., poměrně těsně před Kubou, zatímco Bulharsko je 61. a rovněž člen EU Rumunsko až 63.

ČR se jako 36. (dosti těsně) vejde do skupiny zemí "s velmi vysokým lidským rozvojem".

Pokud šlo kubánským revolucionářům o to předstihnout země v sousedství a zařadit se mezi země spíše bohaté, resp země s lepším lidským rozvojem -- pak se jim to podařilo. Být spolehlivě v první třetině zemí je celkem úspěch.

Poznámka redakce: Kuba už před revolucí patřila k nejbohatším zemím v Latinské Americe a zhruba dvě třetiny obyvatelstva měly v průměru velmi slušné příjmy, které v té době konkurovaly mzdám v některých západoevropských zemích. Ekonomická situace na Kubě se tedy za Castra výrazně zhoršila, přičemž ne vše lze přičíst americkému embargu - protože významnou roli sehrál I chronicky nekompetentní ekonomický management orientovaný primárně na politické cíle.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 20.1. 2010