Diskutujme o závažných skutečnostech

23. 1. 2010 / Jan Čulík

Chtěl bych upozornit, že kniha Mary Heimannové o Československu není v poslední době jedinou, která se kriticky zabývá různými aspekty československé historie. Daleko razantně kritičtějšími jsou například tyto publikace velmi renomovaných anglosaských univerzitních nakladatelství. Je to protičeské spiknutí?:

Andrea ORZOFF, The Battle for the Castle: The Myth of Czechoslovakia in Europe 1914-1948 (Bitva o Hrad. Mýtus Československa v Evropě 1914-1948), (Oxford University Press, 2009), pp. 286 + xi

Chad BRYANT, Prague in Black: Nazi Rule and Czech Nationalism (Praha v černém: vláda nacismu a český nacionalismus) (Harvard University Press, 2007), pp. 378 + xii

Melissa FEINBERG, Elusive Equality: Gender, Citizenship and the Limits of Democracy in Czechoslovakia, 1918-1950 (Unikající rovnost: Pohlaví, občanství a limity demokracie v Československu 1918-1950) (University of Pittsburgh Press, 2006), pp. 275 + viii

Eagle GLASSHEIM, Noble Nationalists: The Transformation of the Bohemian Aristocracy (Vznešení nacionalisté: Proměna aristokracie v Čechách) (Harvard University Press, 2005), pp. 299 + viii

Benjamin FROMMER, National Cleansing: Retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia (Národní očišťování: Retribuce proti nacistickým kolaborantům v poválečném Československu) (Cambridge University Press, 2005), pp. 387 + xv

Bradley ABRAMS, The Struggle for the Soul of the Nation: Czech Culture and the Rise of Communism (Boj o duši národa: Česká kultura a vzestup komunismu) (Rowman & Littlefield, 2005)

Vidíme, že bude nutné podrobně v BL recenzovat i ty.

Velmi oceňuji, že Eva Hahnová poskytla Britským listům k zveřejnění rozsáhlejší polemický příspěvek k studii Mary Heimannové Československo: Stát, který selhal, který vysvětluje její argumentaci seriozněji než v Lidových novinách zveřejněný neprofesionální text.

Hlavním problémem recenze Evy Hahnové zveřejněné v Lidových novinách je, že namísto citací z recenzované knihy recenzentka píše, co si ona myslí, že určité pasáže v knize znamenají: prostě bojuje s větrnými mlýny, které si sama postavila a které v knize nejsou. Recenzent nemůže psát o tom, co autor zamýšlel, pokud to v té knize není: nevidí autorovi do mozku.

V článku Evy Hahnové, otištěném v Lidových novinách, jsou naprosto nepřijatelné takovéto formulace:

Revize nacismu Až potud bychom mohli knihu číst jako nový příklad pohledu na české dějiny z angloamerické perspektivy a studovat ji v rámci problémů interkulturní komunikace. Jenže jde o knihu s daleko závažnějšími implikacemi. Na první pohled se zdá nepochopitelné, co se autorka pokouší revidovat. Kdo reprezentuje dnes kde jakési "oficiální vzpomínání"? Pohlédneme-li však do aktů poválečných norimberských procesů, pak pochopíme, co má autorka na mysli. Tam je totiž detailně dokumentován jiný dějinný obraz. Připisovat zodpovědnost za dění v Československu 30. let a na jeho území za druhé světové války českému nacionalismu je absurdním pokusem popřít důkazy o vině nacistů.

Ale to v té knize vůbec není! Tyto významové posuny jsou neetické a nebezpečné. (Co se autorka pokouší revidovat? Anglosaský diskurs o Československu. Hahnová nezná konvenční pohled na Československo v anglicky psaných učebnicích historie?) Podobně píše autorka ve své stati pro Britské listy:

V našem případě jde o knihu plnou chyb, kterých si Jan Čulík zřejmě nevšiml. On totiž nečetl knihu jako historické pojednání, nýbrž jako knihu o tom, jací jsou Češi. Podtrhl JČ

Jak může Eva Hahnová vědět, jak Jak Čulík četl tu knihu? Ona mu vidí do hlavy? Jak může historik dělat takovéto nepodložené, zkratkovité úsudky?

Heimannová aspoň pro všechna svá tvrzení cituje konkrétní výroky a konkrétní zdroje.

450 stránková kniha Mary Heimannové obsahuje skutečně asi odhadem tak 15 větších či menších věcných chyb. Všichni je opakovaně citují. :) Některé jsem přehlédl (onoho kupce Sáma a sociálně-demokratickou, namísto socialistické strany), v knize jsou ještě jiné další překlepy a nepřesnosti, sám jsem si všiml asi dalších pěti, které Hahnová nezaznamenává, ale nepovažoval za podstatné je vyjmenovávat.

Je tam napsáno "zámek Koloděj" namísto "Koloděje" a mládežnická organizace v šedesátých letech je označena zkratkou SČM, i když se v šedesátých letech už jmenovala ČSM. Varoval jsem kdysi dávno Heimannovou, že jestli bude obsahovat její kniha takovéto překlepy, čeští čtenáři ji šmahem odmítnou jako zcela nepřesvědčivou. A tak se také děje.

Argument Evy Hahnové, že veškerá historická témata je nutno pojednávat v kontextu, je důležitý, a mělo by se diskutovat o tom, zda kniha Heimannové širší kontextu měla či neměla mít. Naopak argument Evy Hahnové, že něco se nesmí říkat, protože totéž někdo někdy v historii zneužil či zneužívá pro své politické cíle, je naprosto nepřijatelný a historika, který má pracovat sine ira et studio, nehodný.

Chtěl bych upozornit, že kniha Mary Heimannové o Československu není v poslední době jedinou, která se kriticky zabývá různými aspekty československé historie. Daleko razantně kritičtějšími jsou například tyto publikace velmi renomovaných anglosaských univerzitních nakladatelství. Je to protičeské spiknutí?:

Andrea ORZOFF, The Battle for the Castle: The Myth of Czechoslovakia in Europe 1914-1948 (Bitva o Hrad. Mýtus Československa v Evropě 1914-1918), (Oxford University Press, 2009), pp. 286 + xi

Chad BRYANT, Prague in Black: Nazi Rule and Czech Nationalism (Praha v černém: vláda nacismu a český nacionalismus) (Harvard University Press, 2007), pp. 378 + xii

Melissa FEINBERG, Elusive Equality: Gender, Citizenship and the Limits of Democracy in Czechoslovakia, 1918-1950 (Unikající rovnost: Pohlaví, občanství a limity demokracie v Československu 1918-1950) (University of Pittsburgh Press, 2006), pp. 275 + viii

Eagle GLASSHEIM, Noble Nationalists: The Transformation of the Bohemian Aristocracy (Vznešení nacionalisté: Proměna aristokracie v Čechách) (Harvard University Press, 2005), pp. 299 + viii Melissa FEINBERG, Elusive Equality: Gender, Citizenship and the Limits of Democracy in Czechoslovakia, 1918-1950 (Unikající rovnost: Pohlaví, občanství a limity demokracie v Československu 1918-1950) (University of Pittsburgh Press, 2006), pp. 275 + viii

Benjamin FROMMER, National Cleansing: Retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia (Národní očišťování: Retribuce proti nacistickým kolaborantům v poválečném Československu) (Cambridge University Press, 2005), pp. 387 + xv

Bradley ABRAMS, The Struggle for the Soul of the Nation: (Rowman & Littlefield, 2005)

Vidíme, že bude nutné podrobně v BL recenzovat i ty.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 22.1. 2010