Zimní boty, vydatné sněžení a klimatická pohodlnost měšťáků

7. 1. 2010 / Štěpán Kotrba

Ne tak v západních velko-/městech, kde si zmlsané místní panstvo zvyklo na uměle vyhřívané chodníky (v Praze například před bývalým stranickým hotelem Praha), masivní solení či fungující robotárnu majitelů domů či jejich domovníků. Do zimního obutí chodci neinvestují, stejně jako řidiči v Británii do zimních pneumatik... Letošek je prvním ročníkem české zkoušky pro každému viditelnou komunální politiku.

Hlupáci, kteří nemají zimní boty, i když je venku bílo, by měli zůstat doma. Anebo svou chybu rychle napravit. Větru ani dešti už totiž nikdo neporoučí a pokud nejezdíte v Rolls-Roycu, v polobotkách je přežití zimy problematické. Úspěšný úklid sněhu (a tím i úspěšnost komunální politiky v očích občanů) spočívá v tom, že se začne uklízet způsobem, který je efektivní a odpovídá potřebám obyvatel. Ne ručně, ale strojově s patřičnou efektivitou vynaložené práce (2-3 hodiny proti 5 minutám práce). Jinak stačí veřejně vyhlásit, že obec sníh odklízet nehodlá a silnice označí vysokými tyčemi, ze kterých bude patrné, kde kdysi byl chodník, kde silnice a kde je v létě trávník. Následky pocítí radní vzápětí. V ostatních případech si platíme služby obce formou obecních daní a poplatků. Nelze mít minimální (nebo žádné) daně a očekávat maximální úroveň služeb. V horách ví každý, že je třeba počítat i s dvěma metry sněhu. Proč to nikdo netuší po sto kilometrů dále v nížinách, není autorovi textu známo.

Je ale záhodno, aby si uvědomili všichni, že sněhová či zátopová "kalamita" bude přicházet pravidelně, ale naprosto neočekávaně i v měsících, ve kterých to dříve nebylo. Mráz v květnu či jaro v prosinci nebude extrémním jevem, ale nepředvídatelnou, ale vysoce pravděpodobnou anomálií. Souladné křivky srážek, teplot a dalších parametrů počasí (vítr, elektrické potenciály) se dlouhodobě disharmonizovaly a rozkymácely k extrémním hodnotám. Nejde o "globální oteplování", ani "globální ochlazování" (jak by to mohlo vypadat z pohledu logiky selské a paměti krátkodobé), ale o rozkymácení po generace jsoucích standardů množství srážek a křivek teplot. Na dlouhodobé aritmetické průměry tento stav bude mít vliv víceméně náhodný a ve výsledku minimální, ale extrémní výkyvy nás vedou k předběžné opatrnosti v "předzásobení se" potřebnými prostředky, nutnými k minimalizaci a diverzifikaci rizik.

Když jsem před dvěma lety psal tak trochu opožděnou reportáž o nijak neodhadnutelné kombinaci klimatických rizik a jejic důsledkům pro preventivní změny stavebního zákona, hovořil jsem o zvýšených rizicích výskytu smrští, vichřic a mikrotornád, záplavových dešťů, mrazu a sněžných vánic. Zmínil jsem jeden z prvních extrémních výkyvů počasí ze Silvestra na Nový rok 1979. Tehdejší infrastruktura nezkolabovala při pětadvacetistupňovému poklesu teplot během 24 hodin pouze díky odpojení části průmyslu od energie, zapojení armády a otevření "atomových" zásob sibiřské nafty, tekuté až do -60°C. největším problémem bylo, že popraskaly zastaralé pásové dopravníky uhelných dolů, transportující od obřích povrchových rypadel uhlí na haldy. Druhým problémem bylo zatuhnutí mazadel u ventilů regulujících tlak páry v dodávce tepla. Třetím problémem byly mrazem popraskané koleje. Stovky dělníků a techniků tehdy riskovalo ve vánici při -28°C krky, ale zprovoznili vše. Zásobování základními potravinami zajistily vojenské pluhy, obrněné transportéry a další těžká kolová i pásová technika armády.

▼ ruský obojživelný off road do tajgy - ТехХимПром Согжой "Кунг" (372 000 Kč), funkční od -45°С do +45°С, se kterým lze vyjet až na Elbrus

Dnes je tomu jinak. Sibiřskou naftu tekutou do -60°C nemáme, neb je atomový mír a s "atomovou" zimou ekonomika ani "strategické zásoby" nekalkulují. Pluhy a ženijní a těžká dopravní technika kdysi lidové, dnes žoldácké armády, včetně osmikolových OT-64 SKOT byla dána do šrotu, reziví nebo ji stát jako "přebytky" prodal do Afriky za cenu šrotu. Ženijní jednotky armády hodlala docela nedávno zpívající lidovecká ministryně obrany Parkanová zrušit. Do armádních výprodejů chodí nakupovat pouze stárnoucí vojáci, skauti a čundráci, zelení "zelení", paranoidní survivalisté a městští militarističtí romantici. Všichni ostatní si zvykli na klimatizaci, koupelny a kdykoliv funkční ústřední topení. Městská SUV bohatců při arktických teplotách bez speciálních úprav (elektrické předehřívání čerpadla a motoru) nefungují. Opravdový plnokrevný off-road, do hor i povodní vhodný, má málokdo. O sněhových řetězech ve městech se nemluví. Předpověď počasí nikdo moc nesleduje a nechová se podle ní. Všichni si zvykli na stoprocentní posyp všech komunikací solí.

Mít péřový "arktický" komplet (oteplováky) a arktické "pohorky" už nebude nutností pouze pro děti kvůli škole v přírodě, ale pro každého, kdo si doposud myslel, že v Praze přece nemůže být čtrnáct dní třicet pod nulou, vítr o rychlosti 120 km/h a metr ostře zmrzlého sněhu. Mít doma "železnou" zásobu nekazících se potravin, petrolejku, lopatu, krumpáč, sekyrku a pilu na dříví nebude podivnou extravagancí ročníků, které zažily válku, ale preventivním opatřením.

ruský extrémní obojživelný off road Атон-Импульс Викинг-2992 s motorem VAZ 1.8 (650 000 Kč) ▼

Málokdo pamatuje na zimu léta Páně 1966 a 1967, kdy byly uhelné prázdniny, minus osmnáct stupňů, a více než metr a půl sněhu v Praze odklízely tisíce brigádníků, technika armády, státních statků a civilní obrany tak, že sníh bagry nakládaly na nákladní auta a ta jej vozila na náplavku a shazovala do zpola zamrzlé Vltavy. Vojenští ženisté na řece odpalovali nálože a ledové kry porcovaly na menší - mimo jiné i proto, aby odlehčili mostům a zabránili nahromadění ker a rozlití řeky do města... Lidé nosili nákup domů na sáňkách, původně určených dětem pro zábavu. Tehdy o globálních klimatických jevech nikdo nemluvil, nikdo neplánoval topit dřevěnými peletami. Od roku 1980 ale přišlo čtvrtstoletí teplých zim.

04. 03. 2008 Štěpán Kotrba: Jak přežít budoucnost ZDE

Úroveň komunální infrastruktury včetně její připravenosti na klimatické extrémy (povodňové plány a krizové scénáře, funkční krizové spojení municipalit, zajištění krizových informací pro občany, zdroje vody pro sucho v létě na jedno straně, protisněhová technika a vybudovaná infrastruktura komunálních služeb a krizového zásobování na druhé straně) bude v nejbližších letech prověrkou kvalit komunálních politiků. trh nevyřeší zdaleka vše. Aquaparky ani cyklostezky nejsou tak potřebné, jako zajištění odklízení sněhu, sněholamy k silnicím, či i v extrémním počasí funkční úklid odpadků či vedlejších komunikací. Neméně důležitým prvkem infrastruktury měst bude zajištění terénní lékařské péče a lékáren, zejména pro staré občany, invalidy a obyvatele odlehlých samot. I oni jsou občané a mají právo na funkční služby.

"Historický" zvyk roboty při odklízení sněhu , stejně jako socialistické závazky pracujících či stranické úkoly už nejsou motivací. Od doby Velké Listopadové Kapitalistické Revoluce jsou měřítkem pracovitosti i výměnným prostředkem peníze. Chceš? Zaplať. Stejně jako nikdo nenutí majitele domu odnášet odpadky osobními auty na skládku. Stejně jako prozíravá obec zvládá proces recyklace odpadu či "železné dny". Obec, která povinné služby zařídí "svépomocí občanů", musí poskytnout protiplnění ve formě mezd za brigády, užití techniky či musí nabídnout dobrovolně smluvně zavázaným majitelům domů jiné užitky v případě, ky budou obecní majetek udržovat sami. Vzájemnost a dobrá vůle nahradí represi "šedého moru". Drakonické buzeraci domkařů odzvonilo.

Komunální politici ale musí uzavírat se svými občany společenskou smlouvu o způsobu řešení komunální problematiky v obci. Nekřičet že to nejde, ale zajistit, aby to šlo. Způsob zajištění služeb musí být napříště součástí všech komunálních politických programů. Všech stran. Více komfortnějších služeb a větší komunální daně, nebo menší daně, ale tomu odpovídající úroveň služeb a třeba i pohorky a sněžnice. Rozhodne většina. O cisternách na pitnou vodu a o hasičské zbrojnici, kterou nepotřebujeme dokud nehoří právě náš dům, o sněžných pluzích a multifunkčních pluho-košťato-traktůrcích, půl roku stojících v garáži Obecních služeb či v létě provádějících zahradnickou údržbu. Soukromníci si na svých pozemcích musí zajistit tyto služby sami a nebo nakoupit služby o města/obce. Pro obě stany by ale měla být výhodnější druhá možnost.

Já vím, že to tak senátor ODS Kubera nemyslel, když v Senátu i ve Sněmovně za tichého a opatrného pochechtávání socialistů i komunistů prosadil zákon o odpovědnosti obcí za obecní chodníky a jejich údržbu. Důsledek a výsledek jeho snažení je ale jasný. Prověrka kvality obecních politiků, onen proklínaný Lex Kubera. Znamená to rychle změnit agendu komunální politiky. Méně okázalosti komunálního rozhazování za "prestižní" fotbalová sportoviště či aquaparky, ale naopak - více daní a za ně více veřejných a veřejně prospěšných služeb, včetně těch sociálních. Mezi nimi i ten v zimě odhrabaný sníh, na podzim listí a v létě posekaná tráva. Práce je. Sezónní nezaměstnanosti ubyde nejen v zimě. Za města a vesnice spokojenější, krásnější a čistší.

Šlo to a jde to v Kanadě, ve Skandinávii, Švýcarsku, Francii, Belgii či Rakousku. Proč by to nemělo jít i v české kotlině?

Post scriptum: Zkuste v Praze sehnat pánské zimní boty s traktorovým vzorkem vyšším než jeden centimetr, které jsou vhodné do sněhu... Alespoň takové, jako jsou na tomto obrázku. Ani české armádní boty vzor 95, vymýšlené pro války ve stepích, tento požadavek nesplňují, neboť žoldáci v zimě nejspíš nebojují. Klouže to. Boty vzor 90 vyteplené filcem, fungují pouze v neušlapaném prašanu. A pak kloužou také.

Čtenář Marek P. tvrdí, že zimní boty firmy Meindl možná nemají 1 cm vzorek podrážky, ale na sněhu drží tady v Beskydech dobře. Jak ve městě, tak v přírodě. Doporučuje i "nesmeky" na zledovatělé chodníky a "obyčejné" bory.... MUDr Petr Wagner z Liberce doporučuje prodejnu Lovec na Koněvově ulici v Praze a v ní boty HiTech. Super v zimě i v létě. Ostatně je používají i izraelské speciální jednotky. Cena velmi přátelská, kvalita výborná. Používá 10 let bez známek jakéhokoliv poškození. Jenom jde o kůži a je potřeba se o ně starat... To vše je fajn. Tak proč více než tři čtvrtiny Pražanů chodí oblečeno, jako by nebyla zima a starostové pláčí, že musí uklízet sníh?

4. 3. 2008 Štěpán Kotrba: Jak přežít budoucnost ZDE

Vytisknout