Naši prezidenti, z felčarova hlediska

6. 1. 2010 / Petr Wagner

Pan prezident Masaryk byl prakticky polovinu svého prezidentování ochromen mozkovými mrtvicemi. Ke konci jeho života muselo být vyrobeno razítko s jeho podpisem, aby mohl "podepsat" zákony. Ruku mu při tom držel jeho tajemník, aby razítko správně umístil.

Pan prezident Beneš, ač má svůj zákon o zásluhách, je asi nejtragičtější ze všech našich prezidentů. Jeho úloha před Mnichovem, po něm během války, po válce a v roce 1948, poznamenala tento národ na dlouhou dobu.

Pan prezident Hácha, muž v debaklové situaci s těžkou aterosklerózou.

Pan prezident Gottwald, těžký alkoholik se selháváním mnoha orgánů...

Pan prezident Zápotocký, vzděláním kameník, pan prezident Novotný, strojní zámečník, který alespoň zůstal "lidový".

Pan prezident Svoboda. Starý "fronťák", který ke konci života, jenž strávil na nemocničním lůžku, přikazoval přivézt k popravě ošetřující personál.

Pan prezident Husák. Intelektuál, později těžce nemocný s játry a prostatou. Každé druhé ráno musel být cévkován, aby se zbavil zátěži moči.

Pan prezident Havel a pan prezident Klaus žijí a mluvit o nich netřeba. Každý je zná - i jejich historii a chování.

Vlast dělá chování vůdců a následně lidí. Ten, kdo má pozitivní program, nepotřebuje volební kampaně a zbožňování v učebnicích nebo pomnících. Lidé za ním půjdou a skutečně si ho budou pamatovat a vážit.

Bohužel, naši prezidenti byli buď naivní, nebo těžce nemocní, nebo bázliví, nebo sebestřední, nebo nevzdělaní, nebo na lidi kaš... no byli jim jedno. Jména si dosaďte dle libosti. Osobně bych neoslavoval ani jednoho. Nezaslouží si to.

Vytisknout