V Afghánistánu se znovu rozcházejí s mezinárodním právem

6. 1. 2010 / Mojmír Babáček

Podle zprávy americké televizní stanice MSNBC v noci během posledního víkendu minulého roku vytáhly síly NATO ve vesnici Kunar v provincii Nangahar z postelí 10 civilistů, z nich 8 studentů ve věku 12 -- 18 let, kteří jim nekladli žádný odpor, a zastřelily je.

MSNBC převzala tuto informaci od afghánské vlády a OSN. Afghánská vláda se zřejmě neodvažovala pojmenovat jako původce této akce americké jednotky pro zvláštní operace, které ,podle agentury AFP byly jedinými zahraničními jednotkami, které se v té době v této oblasti pohybovaly.

Toto porušení mezinárodního práva je tak zjevné, že bude zřejmě vyšetřeno a viníci potrestáni.

V prosinci minulého roku se ale začaly objevovat i zprávy o tom, že Američané v Afghánistánu mučí zajatce. Po nástupu do funkce vydal sice Barak Obama prezidentské příkazy, které zakazují mučení vězňů, ale jenom vězňů zadržených v ozbrojených konfliktech.

V jiném prezidentském příkazu nazvaném "Přehled možností politiky zadržování" (Review of Detention Policy Options) jsou rozlišováni lidé zadržení v ozbrojených konfliktech od lidí zadržených v protiteroristických operacích a zacházení s těmi druhými je definováno vágněZDE.

Koncem roku 2009 otiskl Washington Post článek o dvou nedospělých afghánských chlapcích, kteří vyprávěli o tom, že byli vystaveni spánkové deprivaci, bití, byli fotografováni nazí a jeden z nich, kterému ještě nebylo 16 let, se musel dívat na fotografii své matky zároveň s pornografií.

Tvrzení obou chlapců, se kterými reportéři z Washington Post mluvili v centru pro zadržování mladistvých v Kábulu, kam byli převedeni z nového amerického vězení nedaleko Bagramu, se shodovala.

New York Times zase otiskly článek o 3 bývalých vězních, kteří také mluvili o "černém vězení" nedaleko Bagramu. V popisu vězení se shodovali navzájem i se svědectvími, které obdrželi pracovníci humanitárních organizací od jiných propuštěných vězňů.

Podle těchto popisů jsou ve vězení velmi malé betonové cely, kam se stěží vejde jeden člověk, osvětlené žárovkami, které nejsou nikdy zhasínány. Vězni jsou vystaveni spánkové deprivaci (ve spánku jim zabraňuje hluk) a podchlazení.

Dvakrát denně jsou vyslýcháni a při výsleších jsou biti a ponižováni. Ve vězení zůstávají vězni 35 -- 40 dní a potom jsou přesunuti do vězení v Bagramu, kde, podle jiného Obamova prezidentského příkazu, nemají možnost obrátit se na právníky nebo dozvědět se, z čeho jsou obviněni a jaké jsou proti nim důkazy.

Jednomu z vězňů, se kterými mluvili redaktoři New York Times, se američtí vojáci, kteří ho zadržovali 10 měsíců, omluvili, že se spletli ve jménu ZDE ZDE. Do "černého vězení" Američané nepovolují vstup Červenému kříži, zřejmě podle Obamova prezidentského příkazu, že Mezinárodnímu červenému kříži bude umožněn přístup jenom k vězňům zadrženým v ozbrojených konfliktech, a že jenom ti nebudou mučeni. Je ovšem otázka, kdo je v Afghánistánu zadržen v ozbrojeném konfliktu a kdo v protiteroristických operacích. Nezletilí?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.1. 2010