POZNÁMKA NA OKRAJ:

Média, sexuální sklony a sport, neboli Co nemá být, to přece neexistuje

21. 9. 2009 / Uwe Ladwig

Pro věšinu německého obyvatelstva už sexuální sklony individuálních osob nejsou takovým základním tématem jako dříve. Homosexualita existuje, lidé to vědí, a ve své většině to akceptují alespoň jako společenskou eventualitu. Ale stejně by byl pohlavní styk lidí stejného pohlaví v některých případech ještě i dnes zásadním problémem. O tomto divném rozporu mezi vědením a emocí něco v této poznámce...

Přišel jsem na dnešní námět, když jsem četl v německém bulvárním tisku něco, co opravdu není nijak nové. Když ale trenér německého mistra v ženském fotbalu 1. FC Turbine Potsdam Bernd Schröder -- možná ke svému osobnímu překvapení -- zjistil, že 'Lesbismus existuje', byl citován majuskulemi, ačkoli homosexualita je normálně pro německá média vlastně už dlouho pouze problémem jednotlivých osob. Otázka už není, zda je někdo homosexuální, ale jestli se k tomu chce osobně oficiálně přiznávat. A to platí nejen pro politiky, herce, duchovní, vojáky, policisty a lidi různých jiných profesí, ale také pro některé sportovce.

Ovšem že ještě existují lidé, kteří si z nějakého divného důvodu myslí, že homosexualita je něco mezi ďábelskou zvrhlostí a lidskou hanbou, ale obecně ji většina lidí přece jen nějak akceptuje, alespoň po nějaké době, kterou potřebují, když se s ní setkají například ve své rodině. Co ale zatím ještě 'není', protože to 'nemůže' existovat, to je například homosexualita v životě fotbalových hráčů, alespoň když jde o mužstva. Mezi fotbalistkami to ale asi už není takovým problémem, protože Schröder si myslí, že se 'už' jako trenér o tom může vyjádřit. Podle mého by však těm homosexuálním klukům mělo být povoleno nejen hrát fotbal, ale také žít s nějakým přítelem -- nebo myslíte, že by jim mělo být zakázáno to, co je dnes německým politikům naštěstí už povoleno?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.9. 2009