Smích jako zbraň

28. 5. 2009 / Michal Kuklík

Místo prasečí chřipky se mezi mladými lidmi rozmohla epidemie házení vajec po Paroubkovi a his boys. Já už jsem taky dědek, ale pamatuji se, jak jsme co studenti gymnázia dospělým surově zatápěli. Zkoušeli jsme, co vydrží.

Výsměchu se nejde ubránit. Přidat se tajtrlíkováním ke smíškům je zbabělé. Postavit se jim je jen víc rozdovádí. Zbývá stoicky trpět.

A strpět nutnou škodu. Jak se píše ve Švejkovi, "každý říkal: ,To je syn toho probodnutýho, to bude asi také pěknej lump... "To je ten, co ho furt všude trefují vejci, to bude asi pěknej vůl!"

Směju se těm, kteří tu recesi s házením vajec berou smrtelně vážně a hned šermují paragrafy.

Sociální demokraté vyvěšují plakáty s hlavami US presidenta George Bushe, českého premiéra Mirka Topolánka a europoslance za ODS Jana Zahradila s udáním, že to oni zavinili světovou krizi. Jestli tomu věří, tak jsou hloupí, a jestli tomu nevěří, tak jsou hloupější.

Jestli tomu věří, tak se pletou ve věci, a jestli tomu nevěří, tak se pletou v obecenstvu. Mohl by jim takovou pitomost někdo sežrat?

Sociální demokraté zverbovali hvězdičku blondýnu Kateřinu Brožovou, aby jim dělala reklamu ve volebním seznamu. V televizi se hned vyrojil zástup zasloužilých stranických šíbrů, omšelých tlustých dědků mrtvičnaté barvy, kteří proti takovému předbíhání vehementně protestovali.

Je mi líto, když vidím, že sociální demokraté jsou sami sobě nejlepší nepřátelé, ale nedá se nic dělat. Český Toník Blair široko daleko nevidět. A dobře je vidět pekelná historie Zeman -- Špidla -- Gross -- Paroubek -- ...

Vytisknout