20. 3. 2009
Svoboda člověka končí tam, kde začíná svoboda druhéhoreakce na článek Štěpána Kotrby "Jak církev ohlupuje věřící: důvody pro nepřijatelnost antikoncepce" V článku "Jak církev ohlupuje věřící: důvody pro nepřijatelnost antikoncepce" projevuje Štěpán Kotrba nenávist k církvím, zejména té katolické, hodnou komunistického funkcionáře, a kromě toho také značnou neinformovanost. V historii každého hnutí a každé myšlenky jsou snahy ji modifikovat a zneužívat pro různé postranní cíle. To se týká i katolické církve. Protože její historie je poměrně dlouhá, bylo za dobu těch pokusů o zneužití jejích myšlenek a struktur a různých extrémů pěkná řádka. K nim lze zařadit i Hnutí pro život, byť má toto hnutí sympatizanty i v řadách katolické církve, píše čtenář J. Vomáčka. |
Nejsem žádný mluvčí katolické církve, ale dal jsem si tu práci, abych si zjistil, jak to vlastně je. Učení katolické církve se sestává z poměrně malého jádra s určitým způsobem diferencovaným stupněm závaznosti pro věřící (bible, dogmata, katechismus, encykliky, koncilové dokumenty) a kolem toho nabaleného množství víceméně soukromých názorů a interpretací. I to, co řekne papež za normálních okolností, je v podstatě jeho soukromým názorem. Závazné jádro učení katolické církve v otázce potratů a antikoncepce není nic jiného, než aplikací známé zásady "svoboda človéka má hranice tam, kde začíná svoboda druhého", kterou, doufám, Štěpán Kotrba nechce zpochybňovat. Církev ovšem uznává lidskou bytost a považuje za nedotkutelný lidský život od početí do přirozeného konce. Proto jakoukoliv formu potratu vylučuje. Snad jedině v případě, kdy je těhotenstvím ohrožen život matky, to může být diskutabilní. V otázce antikoncepce, tj. skutečné, neabortivní antikoncepce, je rozhodnutí o regulaci početí ponecháno na svědomí manželů. Je v tom terminologický zádrhel, který je často předmětem nedorozumění. Jan Pavel II se vyjádřil v tom smyslu, že podstata rozdílu mezi odpovědným plánováním početí a (negativně chápanou) antikoncepcí není ani tak v technice, jako v motivaci, která by neměla být sobecká. Na stránce Hnutí pro život, na niž je odkaz v článku Štěpána Kotrby, jsou stejné bláboly, jako v samotném kritizovaném článku. Tedy ničím nepodložená, fanatická interpretace. Mimochodem, pane Kotrbo, volání po zákazu nebo perzekuci katolické církve na základě vykonstruovaných obvinění, to už jsme někde viděli - nevzpomínáte si? A mimochodem, tato taktika vůbec není nová. Stačí citovat knihu Genesis, 3,1: Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?" Na závěr ještě jedna připomínka: Respektování křesťanské, katolické či jakékoli jiné morálky je svobodnou volbou každého. Křesťanská morálka není právo šaría. Zákony Vás, pane Kotrbo, ani nikoho jiného neomezují v tom, kolik zkonzumujete potravy nebo jako často budete jezdit autem. Když Vám lékař poradí, abyste nejedl tučná jídla a občas šel někam pěšky, tak ho také budete chtít zažalovat, že omezuje Vaše ústavní práva? |