20. 3. 2009
Nelze zničit hradčanské panoramaZaujal mě komentář k protokolu z jednání monitorovací mise UNESCO ze dne 2.3.2008 sepsaný Štěpánem Kotrbou (Blisty 19.3.2009) v části, kde zaníceně hájí výstavbu mrakodrapů na pankrácké pláni. Ohromila mě míra nepochopení významu reliéfu historického města. Sebelepší geologické podmínky nemohou přece ospravedlnit degradaci měřítka hradčanského panoramatu. Výšková zástavba pankrácké pláně je bohužel součástí prostoru pražského panoramatu, a proto ovlivňuje jeho měřítko, píše ing. arch. Marie Švábová. |
Prostor, který patří k jakémukoli nemovitého předmětu, je součástí jeho totožnosti stejně jako jeho fyzická podstata. Tato skutečnost nabývá v případě významných architektur (nebo přírodních památek atd) zásadní význam. Nestačí pouze zachovat hmotu památky, ke změně její totožnosti - v krajních případech k úplnému znehodnocení - vede i necitlivý zásah do jejího prostoru - jakéhosi silového pole - který k ní patří. Konfrontací Hradčan s monstrózní pankráckou zástavbou se z celoměstské dominanty a symbolu nejvyšších hodnot národa stává přívěsek reprezentace nabubřelého megalomanství byznysu. Kdyby se takováto konfrontace odehrávala na plakátě upozorňujícím na zvrácené hodnoty současné doby, byla by zřejmě účinným varováním. Bohužel, jde o skutečnost dnes již těžko napravitelnou, která může zřejmě mít ještě horší dopad. Architektura v dnešní době v mnoha případech degenerovala na design, cit pro prostor se i v t. zv. odborných kruzích vytrácí. Přesto porušení jeho zákonitostí - bohužel až po realizaci - pociťuje nejširší veřejnost. Ovlivněni jsou i ti, kteří si to neuvědomují. Mrzí mě, že se článek tohoto typu objevil v Britských listech. Čtu je denně a jsem vděčná za jejich existenci. |