Zážitky z návštěvy v této výspě islámu na severním Kavkazu popsala francouzská novinářka Moskvě Marie Jégo.

Hlavní město Groznyj pulsuje, píše, zcela normálním životem. Jako město, kde se dobře žije. Žádné ruiny, zbořené zdi, stopy po střelách, jako tomu bylo ještě před dvěma lety, kdy se město podobalo poválečnému Stalingradu. V podvečer se po ulicích procházejí dívky moderně oblečené dívky, s mobilem v ruce, nepůvodní kabelky Chanel nebo Dolce Gabana přes rameno. V kavárnách mladíci hlasitě komentují populární video-klipy, promítané na plochých obrazovkách.

„Otevřete oči! Nic není jako dříve!“ vybízí novinářku Rouslan, třicátník, který se vrátil z Francie, kam se uchýlil s rodinou během války. Upozorňuje na přednosti „normalizace“ prosazovanou prezidentem Ramzanem Kadyrovem.

Do pozice hlavy státu, tak poničeného 15letou válkou, ho jmenoval Kreml. Syna bývalého muftí (u muslimanů nejvyšší duchovní rozhodující o nábožensko-právních otázkách a vykládající šaríi), proslulého v souvislosti s jeho podzemními žaláři a mučením, podobající se spíše kmenovému vůdci než prezidentovi. Jeho obrovské portréty a citáty jsou všude: „Budoucnost – naše společné dílo!“

Obyvatelé mu důvěřují. Na jeho příkaz byl Groznyj znovu vybudován, v centru jako na periferii. Elektřina, plyn, tekoucí voda – vše jak má být. Úcta k němu je všude patrná. „To co dokázal Ramzan, nikdo před ním nesvedl“, říká Fatima, žena v domácnosti. „Lidé jsou unaveni, nepřejí si nic jiného, než žít. Nechtějí se vracet k minulosti“, sděluje Zaynap, bojovnice za lidská práva.

Probíhající normalizace usiluje o zdůraznění tradičních čečenských hodnot, především k návratu k autentickému islámu. Na konci ulice pojmenované symbolicky Vladimír Putin, v samém centru metropole, byla postavena obrovská mešita, prý největší v Evropě, pro 10 000 věřících. S rozsáhlým parkem, islámským institutem a hotelem pro poutníky budí závist po celém Kavkazu. Navštívil ji v doprovodu Kadyrova i sám ruský premiér Vladimír Putin při oficiálním otevření.

Normalizaci doprovází i další rozhodnutí prezidenta. V budoucnu budou muset dívky na univerzitě nosit šátek. Případně jen stuhy ve vlasech, pokud by nechtěly mít zcela zabalenu hlavu. Od roku 2009 budou nosit studentky hidjab (burku) a jak slibuje prezident, „určitě si ji oblíbí“.

Důraz na tradiční normy chování je všudepřítomný a týká se především žen. V místní televizi se varuje před vulgárním oblékáním a nevhodnými mravy. Zdroj nemravnosti byl nalezen – je to mobilní telefon. Vždyť díky telefonu dívky mohou „volně komunikovat s chlapci“.

Zcela nedávno, mezi 26. a 29. listopadem byly nalezeny v okolí Grozného těla sedmi zavražděných žen. Jednalo se o mladé ženy ve věku od 25 do 30 let. Pravděpodobně pro vedení „nemravného života“.

Natalja Istemirova, vedoucí asociace na ochranu lidských práv v Grozném, tomu nechce uvěřit. „Tyto vraždy nemají nic společného se zabíjením pro mravní poklesky. V těchto případech, když rodina sama dívku zabije, tak ji také pohřbí, a nepohodí do příkopu. A potom, vše se děje tajně.“

Satsita, třicátnice, pracující jako zdravotní sestra v nemocnici, už není klidná, když se večer vrací z práce domů: „Nechápu, že by se u nás zabíjelo kvůli chování“. Nechce uvěřit, že v roce 2007 byla v lese poblíž Tsentoroj, rodném místě prezidenta, nalezena těla šesti dívek, prostřílená skrz naskrz. O události se prakticky nikdo nedověděl.