Smlouvu o pronájmu opěrné zdi Letenských sadů podepsal Magistrát právě se skupinou Rafani a co si od toho sliboval? Sladké obrázky smějící se na kolemjdoucí? Trochu více znalostí kulturních souvislostí by zastupitelům neškodilo. Rafani následně pronajali zeď Centru pro současné umění Praha o.p.s., které se věnuje krom jiného právě presentaci tzv. public art, umění ve veřejném prostoru, jež se kriticky vyslovuje k různým společenským tématům. Jedním z cílů Centra pro současné umění Praha je podpora sociálního působení uměleckých děl.

Pro úplnost dodejme, že provoz Galerie Na zdi byl inspirován v roce 1998 Barbarou Benish, americkou umělkyní, která se po revoluci přestěhovala do Čech. Na určitý čas umístila na místo obrazů propagujících ideologii komunismu obrazy připomínající ideologii hnutí hippie. Projekt byl realizován v roce 2000 s organizační pomocí Centra pro současné umění Praha v rámci projektu Praha - Evropské kulturní město. Od roku 2005 se prostor pod vedením pražského Centra pro současné umění, o.p.s. proměnil v galerii pod širým nebem, která konfrontuje návštěvníky města s různými podobami veřejného umění.

Kdysi, tehdejšími mocipány odmítnutí umělci nepotřebovali vystavovat v oficiálních galeriích, hledali jiné alternativní možnosti, kde mohli svobodně vyjádřit svůj postoj ke světu a spříznění diváci za nimi šli, anebo jeli. Umění ve veřejném prostoru chce naopak oslovit běžného konzumenta, a tak, aby plnilo svůj účel a význam, veřejný prostor potřebuje, a to co nejvíce frekventovaný. To měli zastupitelé Magistrátu pochopit, než 27. 5. 2008 jednostranně odstoupili od smlouvy o pronájmu zdi se skupinou Rafani.

Zdá se ale, že i nyní mají ohledně obnovení činnosti galerie Artwall už dávno jasno, s nikým se bavit nebudou, natož aby odpověděli na požadavky petičního výboru. Ten v petici ze dne 12. 11. 2008 požaduje, aby zastupitelstvo přezkoumalo právní důvody, na jejichž základě hlavní město Praha jednostranně od smlouvy odstoupilo, a aby se zasadilo o neprodlené obnovení činnosti galerie Artwall. Do dnešního dne nepřišla petičnímu výboru odpověď. V textu se uvádí, že zdůvodnění, které odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. města Prahy uvádí jako důvod pro jednostranné vypovězení smlouvy, se nezakládá na skutečnosti.

Podle jejich názoru postup Magistrátu hl. města Prahy působí spíše dojmem, jako by se jednalo o "odplatu" za uměleckou kritiku obsaženou v projektu skupiny Guma Guar. Ta se totiž se svým projektem Kolektivní identita kriticky vyslovila k problematice "výroby souhlasu" v demokratické společnosti. Tento termín označuje stav, kdy jsou názory občanů usměrňovány pomocí technik public relations tak, aby konvenovaly vládě a s ní spojené podnikatelské elitě. Guma Guar poukázala na to, že je více než problematické využívat k jednostranné výrobě souhlasu peněz z veřejných zdrojů.

Projekt Kolektivní identita, jež byl na letenské zdi presentován v květnu a červnu tohoto roku, reagoval na kampaň Prahy olympijské, o.p.s. "Všichni jsme v národním týmu", která měla prostřednictvím zapojení tváří známých českých herců a hereček přesvědčit veřejnost, že by se Praha měla stát hostitelským městem olympijských her v roce 2016. V rámci své polemické odpovědi využila skupina Guma Guar portréty českých podnikatelů spojovaných s finanční kriminalitou, korupcí a vazbami na místní politické špičky, přičemž do anti-kampaně zapojila i původní logo a slogan Prahy olympijské, o.p.s.

To interpretovala Praha olympijská, o.p.s. a následně i Magistrát hl. města Prahy jako neoprávněné užití zaregistrovaného sloganu a loga, přesto že byli kurátory projektu ujištěni, že se vzhledem k ryze nekomerčnímu kontextu, v němž byly slogan a logo použity, nejedná o porušení zákona 441/2003 Sb., který v § 8, odst. 2, výslovně zakazuje neautorizované použití zaregistrovaného sloganu a loga pouze v obchodním styku. A jsme zase na začátku, Magistrátu se projekt Kolektivní identita prostě nelíbil, zastupitelé ho nepochopili, anebo ho pochopili až moc dobře.