Bylo správně připomenuto, že hudební salónek ve Spáleném Poříčí,, kde se odehrálo výjezdní zasedání vlády, totiž brdská agitka, dodá třeba kabinetu dalšího lesku múzičnosti. Předseda vlády vůbec usiluje o lidštější tvář své hrubé politiky. Po nadobyčej dlouhém váhání dospěl k názoru, že dosavadní PR neúspěchy vyváží najmutím specializované agentury a větší vstřícností k novinářům. Pravidelnými mítinky, kde hodlá vyvracet "mýty a lži". Hned na prvním setkání dal ale s charakteristickou přímostí najevo, že za jeho pošramocený mediální obraz stejně mohou novináři, a když jich bude napříště míň, tím líp. A pozor, nesmějí klást "útočné a neseriózní dotazy". Že jde tím pádem o pověstné vytírání očí, je nabíledni.

Ač tedy předseda vlády není a nebude přítelem sedmé velmoci, umí udělat výjimku. Zdá se, že zelenou dostala přírodou obdařená redaktorka a parlamentní zpravodajka bezmála partajního časopisu PRO51, která -- třebaže nyní věc popírá -- v bulvárním tisku z ničeho nic "zpívala" o podrobnostech údajného intimního vztahu s nejznámějším rebelem ODS Vlastimilem Tlustým. Mirek Topolánek je vůbec přítelem (politické) kultury a umění. Od doby Václava Klause, který vydatně přispěl k přestěhování Středoevropské univerzity (CEU) z Prahy do Budapešti, učinilo vedení občanské demokracie opět krok vpřed. Premiér stihl na romském plese juchat a ryčet zplna hrdla do napjatých žil a při výstupu na Říp, za přizvukování zánovního spolustraníka Vondry, pivně filozofovat. Hlavní město prý může dobrovolně vystoupit z elitního klubu na seznamu UNESCO. Což by byl, děj se co děj, světový unikát kulturní politiky.