|
5. 9. 2007
Studie "Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy" -- posouzení východisek a relevance z nich vyvozených závěrůtisková zpráva Greenpeace
Podstatným rysem debaty o možném umístění protiraketového radaru na našem území je od samého počátku nedostatek relevantních informací jak o politických, tak o technických stránkách projektu. V plné míře se to týká i samotných údajů o technických charakteristikách radaru XBR na Kwajaleinu, jenž má být údajně po modernizaci a přejmenování na EBR a umístěn v Brdech. Neprůhlednost projektu se však netýká jen zamýšleného radaru v ČR, ale byla příznačná již pro projekty v samotných USA. Například studie "Rozmístění národní protiraketové obrany. Závěrečný protokol o dopadu na životní prostředí" z července 2000, kterou zpracovalo americké ministerstvo obrany pro zvažovaný projekt výstavby XBR radaru na ostrově Shemya poblíž Aljašky, uvádí opravdu kuriózní větu: |
|
"Technické charakteristiky radaru XBR jsou utajovány a pro tento protokol o dopadu na životní prostředí nejsou k dispozici." ("The technical characteristics of the XBR are classified and are not available for this environmental impact statement." In: National Missile Defense Deployment. Final Environmental Impact Statement. Annex E, p. E-1) Z tohoto hlediska je důležité posuzovat, i to, s jakými a jak věrohodnými výkonovými parametry radaru XBR počítá studie předložená nyní Ministerstvem obrany ČR. V příloze č. 1 nalezneme následující data:
Dálkový dosah radiolokátoru 2 058 km Výkon radiolokátoru (max.) 170 kW Pracovní kmitočet radiolokátoru 9 až 10 GHz Šířka vyzařovací charakteristiky 0,18o Sektor rozmítaného radiolokačního svazku 12,5 o x 12,5o Minimální elevační úhel vyzařování (poloha radiolokačního svazku) 2o Apertura anténní soustavy radiolokátoru 105 m2 Geometrický střed anténní soustavy (výška) 10,7 m Všimněme si blíže prvních dvou údajů -- dálkového dosahu radiolokátoru a jeho maximálního výkonu. Údaje o dálkovém dosahu radaru jsou na stránce http://www.radarbrdy.cz/Radar-X-BR-technicke-parametry.php uvedeny odlišně než v posuzované studii, hovoří se tam o dosahu až 6 700 kilometrů, tj. trojnásobku. Tento vyšší údaj se shoduje s celou řadou dalších zdrojů, ať už pocházejí od autorů k protiraketové obraně kritických nebo ji naopak podporujících. Pro údaj tohoto typu je dále důležité, pro jak velký cíl, respektive pro cíl s jak velkou efektivní odraznou plochou, ve skutečnosti platí. To ovšem ze studie MO naprosto nelze zjistit. Podstatnější chybou studie však je, že údaj pro posouzení možných zdravotních dopadů klíčový, tj. maximální výkon radaru, je například v rozporu i s hodnotou uváděnou formou otázek a odpovědí na oficiální stránce http://www.radarbrdy.cz: "18. Co to je "pulzní výkon radaru" a je pravda, že výkon toho českého by byl 1000 MW? Pulzní, neboli impulsní výkon je udáván u impulsních radiolokátorů, kdy radiolokátor nevyzařuje elektromagnetickou energii nepřetržitě, ale v podobě krátkých impulsů. Impulsní činnost vysílače umožňuje hromadit energii z napájecích zdrojů během intervalů mezi impulsy a nahromaděnou energii vyzářit během impulsu. Impulsní výkon je tedy výkon vyzářený radiolokátorem během jediného impulsu. Impulsní výkon možného "českého" radiolokátoru je podstatně nižší a pohybuje se řádově v desítkách MW." Dokonce i ve srovnání s poměrně jednoduchým materiálem pro veřejnost posuzovaná studie problematiku dále zjednodušuje. Střední efektivní výkon radaru (celá řada zdrojů se shoduje na 170 kW) označuje za výkon maximální; nepočítá tedy vůbec s výkonem zařízení v impulsním režimu, který podle oficiálního vládního materiálu dosahuje řádově vyšších hodnot. Veškeré další výpočty provedené týmem zpracovávajícím studii tedy trpí systematickou chybou a jsou s ohledem na existenci impulsního režimu radiolokátoru hrubě podhodnocené. Boční vyzařovací smyčkyNa straně 4 přílohy 1 posuzované studie se autoři pokusili zhodnotit úroveň zářivého toku v tzv. bočních vyzařovacích smyčkách, které se na rozdíl od úzce zaměřeného hlavního paprsku radaru mohou vyskytovat v celém okruhu zařízení. V této souvislosti studie uvádí:
"Anténní částí radiolokátoru stanice EBR, podílející se na tvarování vyzařovaného radiolokačního svazku, je soustava 16 896 vysílacích/přijímacích modulů typu MESFET. Z hlediska funkce, představuje architektura fázované anténní soustavy
radiolokátoru stanice tzv. rozložený vysílač, který používá zdroje nízkého výkonu k napájení každého vyzařujícího modulu. Maximálního výkonu 170 kW je touto soustavou dosaženo koherentní prostorovou adicí více zdrojů výkonů,
ziskem soustavy a realizací formace extremně úzké vyzařovací charakteristiky hlavního svazku. Extremních hodnot rozlišení a precisního měření polohy cíle radiolokační stanicí EBR je dosaženo aplikací technologií, které umožňující
tvarování extremně úzké vyzařovací charakteristiky stanice (0,180) při nízkých postranních vyzařovacích smyčkách (bočních laloků). Tyto dosahují v případě stanice EBR hodnot větších než 40dB (teoreticky až 50dB) pod úrovní maxima
hlavního svazku. Klíčem pro dosažení těchto nízkých hodnot potlačení postranních vyzařovacích smyček -- bočních laloků je samotná fyzikální podstata typu radiolokátoru stanice EBR, pro který je používáno označení "ULTRA-LOW SIDE
LOOPS RADAR".
Sluší se podotknout, že v souvislosti s radarem XBR, jehož modernizací radar EBR údajně vzniká, nikdy nebylo použito označení "Ultra-low Side Loops Radar". Anténa radaru EBR je oproti maximální kapacitě 69 632 vysílacích/přijímacích modulů radaru XBR ZDE osazena pouze 16 896 moduly, což vyvolává pochybnosti o tom, zda s pomocí zeslabené kapacity zařízení je skutečně možno dosáhnout extrémního soustředění paprsku bez toho, aby část energie unikala do okolí formou bočních vyzařovacích smyček. Existuje obecně málo informací o bočních vyzařovacích smyčkách XBR radaru. Jeden z mála pochází ještě z roku 1999 a pro Federation of American Scientists ho zpracoval John Pike. Ten uvádí:
"Zeslabený anténní systém snižuje zisk radaru asi pětinásobně, přičemž o to více energie směřuje do postranních laloků. Plně osazená anténa radaru XBR by zvětšila jeho efektivní výkon v apertuře pětadvacetinásobně. Nicméně dodatečné vysílací/přijímací moduly by výrazně zvýšily cenu radaru, protože tyto pevné aktivní komponenty představují rozhodující část nákladů. -- Zeslabený anténní systém dovoluje vysílání užšího paprsku, což umožňuje přesnější navádění. Tento konstrukční kompromis ilustruje, do jaké míry je radar XBR navržen takřka výhradně ke sledování a rozlišování, přičemž vyhledávácí funkce je přenechána vylepšeným radarům včasné výstrahy." "This thinned array decreases the gain of the radar by a factor of about 5, with more of the radar's energy going into sidelobes. Fully populating the XBR antenna would increase its effective power-aperture by a factor of about 25. However, the additional transmit-receive modules would greatly increase the cost of the radar, since these solid-state active components are the dominant cost of the system.- The thinned array does permit a narrower beam, which allows greater tracking accuracy. This design tradeoff illustrates the extent to which the XBR is intended almost exclusively as a tracking and discrimination radar, relegating the surveillance function to the Upgraded Early Warning Radars [UEWR]." zdroj ZDE Skutečnost, že anténa XBR radaru je z úsporných důvodů osazena pouze čtvrtinou z celkové kapacity vysílacích/přijímacích modulů, podle Pikea znamená větší směrovost paprsku dosaženou právě za cenu silnějších bočních smyček - nikoli tedy cestou jejich potlačení, jak uvádějí autoři studie českého ministerstva obrany. Pike své tvrzení odvozuje z funkčních principů zkoumaného zařízení. Pokud někdo platnost oněch principů popírá, důkazní břemeno je na jeho straně -- měl by vysvětlit, jakou cestou je "zázračného" potlačení bočních smyček dosaženo, aby si radar EBR zasloužil výše uvedené označení.
|
