Odstranění srpu a kladiva z pomníku rudoarmějců v Brně – Králově Poli není zdaleka jen sporem o ty či jiné symboly, respektováním či porušováním mezinárodních závazků naší země. Je také – a v tuto chvíli především - otázkou elementární lidské slušnosti a vděku vůči těm, kdo za osvobození naší země od fašismu položili své životy. A právě proto těch 326 rudoarmějců na našem území v roce 1945 padlo – aby pomohli zbavit naši zemi fašistické nadvlády. Za to jim každý slušný člověk musí být vděčný, vážit si jich, ctít jejich památku.

Jistě, rudoarmějci - všichni, nejen ti v Brně - u nás ztratili své životy pod symbolem srpu a kladiva. Nemají ovšem - a nemohou mít - nic společného s tím, co se později v naší zemi dělo ve jménu stejného symbolu. To není a nemůže být jejich odpovědností.

Je pravda, že právě srp a kladivo z doby po osvobození odůvodněně vnímáme tíživým, nepřijatelným způsobem. Je pravda, že našemu národu a především řadě konkrétních lidí, tyto symboly připomínají utrpení. Jejich bolest je nutno respektovat. Stejně jako památku obětí Rudé armády při osvobození našeho území.

Ani bolest totiž nikoho neopravňuje znevažovat či dokonce urážet památku jiných mrtvých odstraňováním symbolů či úvahami o nahrazení památníku rudoarmějcům jiným pomníkem.

Autor je poslanec ČSSD a předseda předseda Zahraničního výboru PSP ČR