31. 1. 2007
Evropa se obává amerického útoku na ÍránJaderná kontroverze sílíVysocí evropští politikové jsou silně znepokojeni, že americká vláda začne používat leteckých úderů proti Íránu, aby zničila jeho jaderný program. Sílí rozpory mezi Evropou a Amerikou ohledně toho, jak se postavit k íránskému jadernému problému. V evropských hlavních městech vládnou obavy, že by mohla jaderná krize skončít válečnou konfrontací, protože Spojené státy jsou frustrovány odklady Ruska v Radě bezpečnosti OSN. "Hodiny tikají," uvedl jeden evropský činitel podle deníku Guardian. "Vojenský zásah je opět na stole a je to vážnější než dříve. Američané teď používají jiný jazyk." |
Spojené státy přesunují do Perského zálivu dosud největší počet svých válečných lodí od začátku irácké války před čtyřmi lety. Vzniká transatlantický konflikt ohledně několika důležitých otázek kolem Íránu. Bushova vláda se chystá vydat dokument, obsahující obvinění, že Írán údajně provádí v Iráku podvratné akce. "Írán za poslední tři nebo čtyři měsíce výrazně zintenzivnil svou činnost v Iráku. Lze to charakterizovat jako drzost," řekl v Londýně v úterý jeden vysoký americký činitel. I když jsou Íránci v Iráku hlavně v šiitských oblastech, jsou i jinde, uvedl americký zdroj a naznačil, že Íránci se spojili i se sunnitskými povstalci a pomáhají jim při bombových atentátech proti iráckým a americkým jednotkám. Vysocí činitelé amerického kongresu vyjádřili znepokojení, že Spojené státy zaútočí na Írán odplatou za jeho údajnou podvratnou činnost v Iráku. Americký činitel zdůraznil, že neexistují plány na "vojenské akce přes hranice do Íránu". Avšak uvedl: "Nechceme, aby byl Írán stále sebevědomější a odvážnější. Dojem, že význam Íránu v regionu sílí a že si Írán může dovolit všechno -- to je destabilizující." Američané a Evropané se snaží v jaderné otázce už třicet měsíců udržovat společnou frontu. Evropská trojice států Británie, Francie a Německo se pokusily s Íránem vyjednávat o jeho jaderném programu. Američané je mlčky podpořili. Avšak diplomaté v Bruselu a činitelé, kteří se tímto sporem zabývají ve Vidni, konstatují, že došlo k neshodám mezi Evropou a USA ve třech zásadních otázkách: v otázce vojenské intervence, v otázce jak rychle a jakým způsobem uvalit na Írán hospodářské sankce, které už schválila Rada bezpečnosti OSN; a jak se postavit k ruskému odporu proti zásahu vůči Íránu v Radě bezpečnosti OSN. "Evropané jsou velmi znepokojeni," konstatoval diplomat, seznámený s prací Mezinárodního úřadu pro atomovou energii ve Vídni. "Obávají se, že dojde ke katastrofě." Sedm amerických válečných lodí plulo v úterý z Rudého moře do Perského zálivu, je to součást kontingentu padesáti plavidel, která mají doplout do oblasti do čtrnácti dnů. "Evropská unie nevidí jinou cestu než cestu OSN," konstatoval v úterý šéf zahraniční politiky EU Javier Solana. Nejsilněji podporuje postoj Spojených států Francie. Ta si přeje, aby Spojené státy uškrtily íránského prezidenta Mahmouda Ahmadinedžáda. Pozorovatelé poukazují na to, že postavení tohoto populistického a vzdorného íránského prezidenta bylo v poslední době oslabeno, protože se mu nedaří vyřešit jadernou kontroverzi. "Jedna skupina západních zemí si myslí, že je teď dobrá doba na to, aby byl proti Ahmadinedžádovi vyvinut vyšší tlak. Jiní se obávají, že vznikne válka," řekl jeden evropský diplomat. Podrobnosti v angličtině ZDE |