V červenci minulého roku generální ředitel WTO Pascal Lamy hodnotil situaci v jednání slovy "jsme v krizi". Přesto však vyjádřil přesvědčení, že jednání mohou být ukončena ne-li do konce roku 2006, tedy v prvních několika měsících letošního roku. Na právě ukončeném Světovém ekonomickém fóru v Davosu již tolik optimistický nebyl. Jeho opatrnost vyplývala jednak z průběhu a výsledků technických jednání, která se pozvolna rozeběhla v sídle WTO v Ženevě v listopadu minulého roku, jednak zřejmě z realistického posouzení stanovisek obchodních představitelů rozhodujících členů WTO vyjádřených v Davosu.

I když se zdá, že by mohlo být dosaženo určité shody mezi členy WTO v některých oblastech jednání, jako jsou např. pravidla nebo usnadňování obchodu, v rozhodujících oblastech, kterými jsou zemědělství a v menší míře obchod průmyslovými výrobky, je dohoda pouze vzdálenou budoucností podmiňovanou ze všech stran. Otázkou stále zůstává, jak znovu vyvážit světový obchod, aby z něj měly prospěch rozvojové země. Pro ně zůstává rozhodující zemědělství, i když představuje pouze do 8% světového obchodu, neboť v něm se projeví dopady sjednané liberalizace. Obchod průmyslovými výrobky takový potenciál nemá, protože je omezován především tarifními překážkami, kde rozvojové země již nyní mají zajištěn preferenční přístup na trh rozhodujích vyspělých zemí. Rozvojovým zemím tedy současné kolo jednání může přinést významný prospěch pouze v oblasti pravidel obchodu a v omezení podpor zemědělské výroby v cílových teritoriích. V zemědělství se však ledy prozatím neprolomily, ačkoli zabírá možná i více než 80% všech jednání.

I když se v Ženevě před Světovým ekonomickým fórem šířily pověsti o zemědělské dohodě mezi EU a USA, která měla být na spadnutí, nepotvrdil je ani komisař EU pro obchod P. Mandelson, ani nejvyšší obchodní představitelka USA S. Schwab. Oba se naopak shodli, že k dohodě je daleko, i když jednání pokračují. V USA i v EU spadají současná jednání WTO do období, která nejsou politicky příliš jednoduchá. Prezidentu USA vyprší v polovině roku jeho zmocnění v oblasti obchodu, které umožňovalo předložit Kongresu uzavřené obchodní dohody ke schválení (nebo k zamítnutí), avšak Kongres nebyl oprávněn činit do nich zásahy. Bez takovéhoto oprávnění je téměř vyloučeno, aby byla uzavřena mnohostranná dohoda o liberalizaci obchodu a jeho pravidlech za účasti USA (a USA jako člen WTO z mnohostranné dohody být vyloučeny nemohou). Zda bude prezidentovo zmocnění Kongresem prodlouženo i po změně rozložení politických sil po listopadových volbách v USA, záleží nyní především na tom, jestli bude moci Susan Schwab nabídnout doma průmyslu a politickům přijatelný příslib z mnohostranných z jednání. V takovém balíčku by za zemědělské ústupky měla být posílena témata práce a pravidel vymezujících podnikatelské prostředí. Jestliže pro americký průmysl bude nabídnutý výsledek mít praktický význam, mohl by Kongres naději na obnovení prezidentova zmocnění proměnit v realitu. V současné době však existuje prozatím nepřeklenutelný rozpor mezi požadavkem rozvojových zemí srazit americké zemědělské dotace postupně až na 12 mld. dolarů a prohlášením americké administrativy, že pod 20 mld. dolarů nepůjde.

Situace samozřejmě není jednoduchá ani v EU. I bez ohledu na to, že nabídka komisaře Mandelsona je výslednicí zájmů 27 států, přece jen je nutno neustále mít na zřeteli, že se francouzská pozice před prezidentskými volbami rozhodně nezmění. Je pouze otázkou, zda bude Francie při odmítání zemědělské liberalizace i nadále podporována doposud spřízněnými zeměmi, či zda při konečném lámání chleba zůstane osamocena a neuspěje při unijním rozhodování kvalifikovanou většinou. Svou úlohu v rozbití této relativně početné protiliberalizační skupiny (14 zemí) by mohlo mít současné německé předsednictví, které rozhodně podporuje znovuobnovení a ukončení mnohostranných obchodních jednání, přičemž Německo při reprezentování svých národních zájmů patří k liberálnímu křídlu EU. Komisař Mandelson je při formulování předpovědí ohledně vývoje jednání WTO velmi opatrný a nabádá ostatní k promyšlenému postupu podle hesla "lepší je nepřítelem dobrého", tedy aby partneři nečekali na lepší nabídku a neriskovali, že výsledkem takového špatného odhadu bude nula znamenající ztrátu všech eventuálních výhod z další liberalizace obchodu. Oficiálně je "na stole" nabídka EU z října 2005, která se pohybuje v mantinelech reformované společné zemědělské politiky EU.

Uvedená nabídka EU je však předmětem kritiky rozvojových zemí sdružených v koalici G20. Jak v Davosu uvedl představitel Brazílie, ministr zahraničních vztahů Celso Amorim, skupina stále čeká na atraktivnější nabídku. Sám ministr prohlásil, že má plné zmocnění prezidenta Brazílie dotáhnout jednání do konce, ať by to mělo být kdykoliv. V tomto ho podpořil také Kamal Nath, indický ministr obchodu a průmyslu, s tím, že mnohostrannému obchodnímu systému věří a přeje si jeho úspěšné ukončení. Shodli se také na tom, že mnohostranný obchodní systém má oproti bilaterálně sjednaným pravidlům řadu výhod a že dohody o volném obchodu (pokrývají nyní kolem 60% světového obchodu) jsou teprve druhým nejlepším řešením.

Setkání některých ministrů členů WTO v Davosu nakonec vyústilo v politické poselství o vůli pokračovat v jednáních a úspěšně je uzavřít. Vzhledem k tomu však, že velmi podobná poselství byla závěrem řady předchozích "mini" ministerstkých setkání (kromě jiného i před rokem také v Davosu), nelze z tohoto sdělení usuzovat na konkrétní pokrok. Kritickou otázkou zřejmě i nadále zůstane, co má přijít dřív -- snížení požadavků rozvojových zemí nebo liberálnější nabídky vyspělých států v zemědělských jednáních.

Na tiskové konferenci v Davosu (k dispozici ZDE) generální ředitel WTO Lamy použil několikrát příměr jednání a letadla, dříve kroužícího nad přistávací dráhou a čekajícího na uvolnění této dráhy, nyní zahajujícího manévr na přiblížení. Přistání bude o to snazší, čím čistší bude vzduch. K jeho vyčištění by mělo dojít právě v následujících týdnech, kdy si členové začnou porovnávat své propočty domácích dopadů současných číselných návrhů v jednáních. Spekulovat o způsobu přistání a jeho datu však Pascal Lamy tentokrát odmítl, a to je proti jeho předchozím projevům, ve kterých sice neustále posouval termín ukončení jednání, avšak přece jen ho konkretizoval, velká změna.

Autorka přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze