30. 12. 2006
Jaromír Štětina: Svoboda projevu ano, ale jen pro někoho |
Jaromír Štětina píše v týdeníku Rozhlas dne 27. 12. 2006:
"V říjnu tohoto roku protestovali [proti údajnému ruskému útlaku v Gruzii] u ruského velvyslanectví v Praze spolu s jinými dva Gruzíni, žijící v Česku: Jimi Dabrundašvili a Zurab Laliašvili. Policie je sebrala, státní zástupkyně žalovala a soudkyně Gabriela Huttlová z Prahy 6 je odsoudila k několikaměsíčnímu vězení. V rozsudku se praví, že "veřejně podněcovali k nenávisti k ruskému národu a jeho politickým představitelům zejména tím, že česky vykřikovali 'ruce pryč od Gruzie` a vystavovali transparent se zobrazeným vojákem v ruské uniformě, na levém rukávu s páskou s hákovým křížem, který symbolicky šlape z území Ruska na území Gruzie..."
Můj přítel, vynikající ruský novinář Andrej Babickij (=reportér americké stanice Rádio Svoboda, pozn.red. ) mi k tomu řekl: "Kdyby je odsoudili u nás, ničemu bych se nedivil. Ale v demokratické České republice? U vás se nesmí beztrestně vyslovit názor na ruskou armádu či vládu?" Rozhodnutí českého soudu je samozřejmě v demokratické zemi nepřijatelné. Stejně tak, pane Štětino, jako vaše kampaň, usilující o zákaz určitých názorů. Závisí to ale na tom, jaké má země zákony. To máte těžké, pane Štětino. Jakmile máte v zemi zákon zakazující určité názory, samozřejmě, že je soud logicky použije i pro stíhání názorů jiných. Nebo vy si představujete, že by soud měl zakázovat "podněcování nenávisti" propagací komunismu, ale povolit "podněcování nenávisti" vůči Rusku? A jak by se rozlišovalo, které "podněcování nenávisti" je to správné? :) (JČ) |