1. 1. 2007
"Budoucnost bude bez náboženství a bez válek," domnívají se mysliteléBěhem několika desetiletí zmizí fascinace lidí náboženstvím a pověrami, protože televize a internet jim výrazně ulehčí přístup k informacím a vědci se přiblíží konečné teorii, která by vysvětlila všechno, argumentují vedoucí myslitelé dneška. Internetový časopis Edge požádal více než 150 vědců a intelektuálů, aby odpověděli na otázku: "Vůči čemu zastáváte optimistický názor?" V odpovědích se hovoří o naději na prodloužený lidský život, o dobré budoucnosti pro autistické děti, o ukočení násilných konfliktů po světě. |
Filozof Daniel Denett je přesvědčen, že do 25 let přestane lidi zajímat náboženství. Šíření informací prostřednictvím internetu a mobilních telefonů "jemně, neodolatelně ochromí ten způsob myšlení, jehož je zapotřebí pro náboženský fanatismus a nesnášenlivost." Biolog Richard Dawkins zdůrazňuje, že fyzikové přinesou náboženství další problém: vytvoří teorii všeho, která splní sen Alberta Einsteina, takže dojde k sjednocení základních zákonů fyziky. "Toto konečné vědecké osvícenství uštědří opožděnou smrtelnou ránu náboženství a ostatním infantilním pověrám." Částečně bude tato konečná teorie vypracována vědci, kteří spolupracují na urychlovači částic v Cernu v Ženevě, který má být letos uveden v provoz. Měl by umožnit vědcům pochopit, co je podstatou vesmíru. Steven Pinker, psycholog z Harvardské univerzity, si myslí, že podle jeho názoru zmizí násilí: "Většina lidí, jimž se dělá špatně z krvavé historie dvacátého století, považují toto tvrzení za neuvěřitelné. Avšak, pokud vím, veškeré systematické pokusy zdokumentovat výskyt násilí během století a tisíciletí (a zejména za posledních padesát let) dokazují, že celkový trend směřuje k poklesu násilí." John Horgan ze Stevensova technologického ústavu v New Jersey se optimisticky domnvá, že "jednoho dne válka, organizované skupinové násilí velkých rozměrů, zcela skončí." Rok 2007 bude také dobou, kdy se budeme dále podrobně zabývat lidským genomem. George Church, genetik z Harvard Medical School, je přesvědčen, že "se naučíme o sobě a o tom, jak vzájemně reagujeme na své prostředí a na jiné lidské bytosti daleko víc". Simon Baron-Cohen, psycholog z univerzity v Cambridgi, se zaměřuje na autistické děti a domnívá se, že jejich vyhlídky nikdy nebyly lepší. "Autistická mysl a digitální věk se k sobě velmi dobře hodí," argumentuje. "Mnoho autistických dětí si vytváří intuitivní porozumění počítačům tak, jak u jiných dětí vzniká intuitivní porozumění lidem." Leo Chalupa, neorobiolog z univerzity v Kalifornii předpovídá, že v polovině jednadvacátého století nebude nezvyklé, aby lidé vedli aktivní život, ačkoliv jim bude přes sto let: "Budeme schopni obnovovat ty části lidského mozku, které přestanou fungovat. Tak byste měli začít přemýšlet o tom, co budete dělat během všech těch dalších let." Podrobnosti v angličtině ZDE |