29. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 6. 2006

Kdo by byl "dáma"?

Pan Jaromír Kopeček se ptá "jak nízká má být úroveň ženy, aby nebyla 'dáma', a byla tedy genderově plnohodnotnou ženou hodnou, vlastně nehodnou, přednostního zachránění."

Odpověd je jednoduchá. "Dámou" mohla být v zásadě dobovém kontextu pouze žena, která byla natolik bohatá a nebo měla natolik bohatou rodinu, aby nebyla nucena pracovat za peníze.

Tedy například, když Sophia Jex-Blake (byla to dcera právníka a první Skotka, která se stal lékařkou) oznámila otci, že po ukončení studia hodlá začít vyučovat matematiku, její otec souhlasil pouze poté, co se vzdala platu, neboť pokud by přijala peníze, přestala by být dámou.

Podobně Harrison, jedna z prvních britských historiček vzpomínala, že její otec na desetiletí zakázal do domu přístup jedné příbuzné, která se provinila tím, že se stala zdravotní sestrou. Chudá žena, která si musela na chléb vydělávat, dámou nebyla. Určitou výjimkou byly guvernantky, které se pohybovaly na pomezí.

Pocházely z "dobrých" rodin a dostalo se jim vychování, které se od "dámy" požadovalo, takže nebyly služkami, ale nebyly také členy rodiny. O jejich politováníhodné pozici, která jim také bránila v uzavření sňatku, vycházelo v jejich době hodně literatury. Pokud byly středostavovské ženy nuceny si vydělávat na živobytí, dělo se to někdy tajně. Šily a vyšívaly a jejich práce se pašovala tajně z domu (existovaly charitativní organiazce, které se tím zabývaly).

Prvním požadavkem emancipačního hnutí žen byla změna této situace, tedy snaha vydobýt středostavovským ženám - bohaté ho nepotřebovaly - právo si vydělávat na chleba bez ztráty statutu. Projevem této snahy pak bylo například to, že když se ženám otevřelo povolání ošetřovatelek, žena, která se dostavila k pohovoru bez rukaviček, přijata nebyla. Takovéto společensky nepřijatelné chování se zdravotním sestrám netrpělo.

Gender totiž není jediné kritérium pro dělení společnosti. Většinou ho je nutno uplatňovat v kombinaci s třídou, národností nebo rasou. Například v USA se po válce uplatňoval naprosto jiný přístup ke svobodným matkám pokud to byly bělošky, než byl přístup k černoškám. V devatenáctém století se zde zase požadovalo, aby se bělošky staly matkami na plný úvazek, zatímco černošky, které se chtěly věnovat výchově dětí na plný úvazek, byly trestány jako "příživnice".

V kontextu Titaniku to znamená, že od "gentlemanů", tedy mužů cestujících první třídou se očekávalo, že do záchranných člunů jako první pustí "dámy", tedy ženy jejich společenské a cestovní třídy. Byl to požadavek v dobovém kontextu naprosto oprávěný. Ty nebožačky měly na sobě několik vrstev spodniček a korzet, ve kterém se nedalo dýchat, natož plavat, což většina stejně neuměla. Kde by se to naučily? Na chudé ženy, které cestovaly třetí třídou a které proto dámami nebyly, se toto pravidlo nevztahovalo. Pasažéři třetí třídy - muži i ženy - byli drženi v podpalubí, aby se umožnila předností záchrana pasažérů první třídy.

Odpověď na otázku pana Kopečka "jak nízká má být úroveň ženy, aby nebyla 'dáma' je tedy jednoduchá. Byla to žena, která nebyla natolik movitá, aby si mohla dovolit lodní lístek první třídy, lístek, jehož cena byl zhruba desetinásobek ceny lístku třetí třídy.

Poznámka na závěr. Celá debata o Titaniku je zcela akademická a k reálnému životu má vztah jako úvahy o tom, kolik andělů se vejde na špičku špendlíku. V reálném životě se obvykle veškerá neštěstí seběhnou tak rychle, že na úvahy, kdo má, kde přednost se nekonají. Když se potopila Estonie, přežili v zásadě pouze mladí muži (nepřežilo jediné dítě mladší dvanácti let) a z výpovědí těch, kdo přežili, vyplývá, že naprosto nikdo nikomu nepomohl.

Kdyby se na Titaniku nespouštěly poloprázdné čluny a telegrafista místo telegrafování soukromých telegramů (sypalo to více) raději vysílal SOS, nemuselo se utopit tolik lidí.

Podobně, kdyby se posádka Estonie, obtěžovala oznámit výzvu k opustištění lodi i jinak než pouze estonsky, mělo více lidí šanci na přežití.

Nechápu proč by někdo měl mít komplex z potopení Titaniku. Jistě, byl to významný moment v historii. Podle některých je to moment, kdy umírá víra v modení dobu. Ale mít z toho komplex?

Poznámka pro pana Kopečka. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Úvahy o sexuální turistice pana Murína pokládám za mírně řečeno zcestné, už proto, že sčítá jablka a hrušky (tedy Japonky a Evropanky), ale naprosto mi nevadí. Jeho výpady proti paní Markytánkové mi naopak vadí značně.

                 
Obsah vydání       29. 6. 2006
29. 6. 2006 RRTV versus BBC: My se opravdu snažíme Václav  Žák
29. 6. 2006 Írán a jaderná bomba Milan  Valach
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 Rekviem za ÖGB Richard  Seemann
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila
29. 6. 2006 Kdo by byl "dáma"? Lenka  Vytlačilová
29. 6. 2006 Má nás, čtenáře vlastních podpisů, někdo rád? Irena  Ryšánková
29. 6. 2006 Pracovní podmínky českých žen
29. 6. 2006 WTO: Léto 2006 ve Světové obchodní organizaci Ludmila  Štěrbová
30. 6. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. června 2006
28. 6. 2006 Proč jsme odvolali Borise Jirků
28. 6. 2006 Boris Jirků: Odhalil jsem nepravosti
28. 6. 2006 VŠUP - Spirála pádu Štěpán  Kotrba
28. 6. 2006 Lety CIA se v Evropě "nesmějí opakovat"
28. 6. 2006 Co když spojenec nemluví pravdu Oldřich  Průša
28. 6. 2006 Manipulativní MFDnes
28. 6. 2006 Co si myslí Michal Kocáb?
27. 6. 2006 "Test IQ" v pondělní MF Dnes
27. 6. 2006 Fénix, pták z popela povstavší Pavel  Kopecký
28. 6. 2006 Budeme se muset hodně změnit Michal Z. Čenko
28. 6. 2006 Záviš Kalandra Ondřej  Slačálek
28. 6. 2006 Záviš Kalandra ve stínu Pavel  Pečínka
28. 6. 2006 Sušáků na láhve bylo tisíce, neopakovatelný byl ale Duchampův čin Jan  Paul
28. 6. 2006 Ochrana před domácím násilím není protidemokratická Jan  Potměšil
28. 6. 2006 Sex s pětiletými dětmi je pedofilie Lenka  Vytlačilová
27. 6. 2006 Koaliční smlouva, aneb "Kdo si přeje víc?" Miloš  Dokulil
26. 6. 2006 Severní Korejci nejspíše rozhodnou, zda budou na českém území americké rakety Štěpán  Kotrba
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
29. 6. 2006 Kdo by byl "dáma"? Lenka  Vytlačilová
29. 6. 2006 Pracovní podmínky českých žen   
28. 6. 2006 Sex s pětiletými dětmi je pedofilie Lenka  Vytlačilová
28. 6. 2006 Ochrana před domácím násilím není protidemokratická Jan  Potměšil
28. 6. 2006 Je to inak Gustáv  Murín
28. 6. 2006 Zaskočila mě sprostá kampaň proti Gustávu Murínovi   
27. 6. 2006 Vykázaní z rozumu Gustáv  Murín
26. 6. 2006 Nenávist paranoidních a zakomplexovaných pitomců nezná mezí   
23. 6. 2006 Ani nenávisť nepozná hraníc Gustáv  Murín
23. 6. 2006 Jsem obětí feministek Lenka  Vytlačilová
22. 6. 2006 O domácím násilí Jan  Potměšil
20. 6. 2006 Láska nezná hranic Darina  Martykánová
19. 6. 2006 O životy sa nelosuje! Gustáv  Murín
13. 6. 2006 Kačenčina odpověď Darina  Martykánová
13. 6. 2006 Na Titaniku losujme! Darina  Martykánová