V Praze 7. října 2002

Vážený pane předsedo,

dne 3. října 2002 jsem od Vás obdržel k vyjádření dokument Plnění úkolů projektu, který předložil Jiří Balvín do "výběrového řízení na generálního ředitele České televize v 2001" (záhlaví cituji doslova). Musím předeslat, že po obsahové i formální stránce jde o materiál krajně nekvalitní, který bych jako seriózní podklad pro jakékoli jednání či rozhodování od svých podřízených odmítl přijmout a vrátil bych jej k přepracování. Pokud však soudíte, že by tento dokument Rada České televize měla projednávat, pak mi dovolte, abych se k němu vyjádřil podrobněji.

Za základ číslování beru tištěnou verzi dokumentu, kterou jsem od sekretariátu Rady České televize obdržel, upozorňuji, že začíná bodem 5. Body 5 - 11 jsou věnovány rozboru mé úvahy o veřejnoprávním poslání České televize. Její zpracování bylo obligatorní součástí podmínek Vámi vypsaného výběrového řízení. Ze zcela evidentních důvodů je nesmírně obtížné hodnotit v tabulkové struktuře dodržování "úvahy o veřejnoprávním poslání" jakékoli instituce. Přesto autoři dokumentu věnovali této části sedm samostatných bodů.

• K bodu 5: termín "veřejnoprávní" byl součástí zadání, a proto jsem jej v úvodním eseji ke svému projektu použil; z věcných důvodů dávám přednost pojmu instituce "veřejné služby". Definice této služby a jejího naplňování je obsahem § 2 a § 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění. Nelze tedy hovořit o "nejasné definici veřejnoprávního charakteru ČT", jak to činí autoři hodnocení v poznámce k tomuto bodu. Své zákonem stanovené poslání Česká televize nepochybně plní.
• K bodu 6: nezávislost České televize je opět definována a chráněna zákonem. Ve všech výzkumech veřejného mínění byla až dosud Česká televize vždy hodnocena jako nejdůvěryhodnější elektronické médium masové komunikace a to dokonce i navzdory vývoji z přelomu let 2000/2001. Hodnocení se v tomto bodě neopírá o žádný věcný podklad (snad kromě osobních dojmů zpracovatelů). Předložení schodkového rozpočtu na rok 2002 a 2003 je v reálné hospodářské situaci České televize při výši televizního poplatku nezměněné od roku 1997 jedinou reálnou možností, kterou generální ředitel České televize má. Z hlediska obsahu hodnoceného bodu je však toto konstatování zcela irelevantní.
• K bodu 7: kritizovaný "klesající trend sumy vybraných poplatků" je dlouhodobý, pokračuje od roku 1999 a souvisí s klesajícím počtem evidovaných televizních přijímačů. Dosažená účinnost inkasování činila v roce 2001 97,7%.^[1] Ke změně tohoto trendu je nezbytná nová legislativní úprava televizního poplatku. Z hlediska předmětu hodnocení jde však opět o zjištění, které nemá s citovaným textem mé úvahy nic společného.
• K bodu 8: Česká televize neustále poskytuje "pluralitní, inovativní a rozmanitou programovou nabídku" a v tomto smyslu zadání mého projektu plní. Dlouhodobou programovou koncepci jsem Radě České televize předložil dne 30. září 2002 v souladu s usnesením Rady České televize č. 306/18/02 ze dne 26. června 2002.
• K bodu 9: Česká televize své poslání definované § 2, odst. 2, písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění, plní.
• K bodu 10: programová nabídka ČT 1 a ČT 2 je neustále koncipována, a to nejen ve vysílacím schématu, ale i v konkrétních týdenních a denních vysílacích plánech jako komplementární. Sportovní vysílání je součástí programové nabídky ČT 2 od systémového koncipování tohoto kanálu v roce 1995 a nepřesahuje rozsah obvyklý v letech konání olympijských her. Zadání projektu v tomto ohledu tedy Česká televize plní.
• K bodu 11: došlo k zásadním změnám v organizační struktuře České televize, je zřetelněji stanoven sled pravomocí a odpovědností, jsou nastavena přesnější pravidla hospodaření a ve spolupráci s firmou KPMG Consulting Česká televize v tomto trendu dále pokračuje.

Navzdory tomu, že argumenty hodnotitelů v této části hodnocení lze snadno vyvrátit, pokládám za nutné důrazně se ohradit proti tomu, aby Rada České televize podnikala pokusy tímto způsobem hodnotit naplňování úvahy (!).

K samotnému obsahu projektu (body 17 - 76):

• K bodu 17: Česká televize se při hodnocení svého vysílání opírá o řadu kritérií (vedle sledovanosti např. o zásah cílových skupin, spokojenost diváků, hodnocení pestrosti agendy zpravodajských a publicistických relací firmou InnoVatio atd.) a činí to zcela rutinně. Zadání projektu plní; výstupy hodnocení má ostatně Rada České televize k dispozici. Stanovisko autorů hodnocení je v tomto případě jen stěží pochopitelné.
• K bodu 18: viz bod č. 17. Úsporná opatření jdou vzhledem k stále klesajícím reálným příjmům České televize napříč celou její produkcí. Zpravodajství České televize bylo v roce 2001 vysoce hodnoceno i v mezinárodním kontextu. O této skutečnosti byla Rada České televize informována.
• K bodu 19: jde o subjektivní názor autorů hodnocení, nepodložený žádnou studií či expertízou. Konstatování "neplněno" tedy vypovídá pouze o názoru autorů hodnocení, nikoli o činnosti České televize.
• K bodu 20: přes tíživou finanční situaci Česká televize podnikla zásadní kroky k posílení svého regionálního vysílání. Budování nových studií je podmíněno finančními možnostmi a v neposlední řadě též potřebnou legislativou. Jde o úkol, který zůstává v platnosti po celé funkční období generálního ředitele a jehož splnění za daných okolností nelze žádat po jednom roce.
• K bodu 21: Pravidla pro spolupráci s nezávislými producenty Česká televize zveřejnila a na jejich dodržování dbá. To se týká i podpory kinematografie. Z dlouhodobého hlediska jde o mimořádně efektivní investici do rozvoje programových fondů, která každoročně přináší České televizi úspory v řádu desítek miliónů Kč při nákupu a uplatňování vysílacích práv. Názor hodnotitelů nemá žádné odborné opodstatnění a je věcně nepodložený.
• K bodům 22 - 41: Jde o neustálé opakování jedné a téže problematiky, respektive různé aspekty mapování a změny funkčních procesů v České televizi. Otázku externích a interních nákladů nelze vyřešit v průběhu jediného roku. Celý soubor témat, navržených v této části hodnocení, řeší projekt restrukturalizace České televize, který pod metodickým vedením KPMG Consulting Česká televize po zevrubné analýze všech citovaných otázek (a mnoha dalších, hodnotiteli nezmiňovaných) hodlá uvádět do praxe bezprostředně po projednání Radou České televize.
• K bodům 44 a 45: systémové řešení, upravující organizační strukturu České televize tak, aby odpovídala potřebám televizního vysílání veřejné služby, přineslo Rozhodnutí generálního ředitele České televize č. 18 ze dne 30. dubna 2002, jímž byl zásadně změněn, zjednodušen a zprůhledněn producentský systém. Výsledkem je transparentní a dobře kontrolovatelný sled pravomocí a odpovědností, který umožňuje Českou televizi efektivně řídit do ukončení restrukturalizace podle závěrů KPMG Consulting a managementu České televize.
• K bodu 46: jasná a transparentní pravidla pro spolupráci s externími producenty byla naposledy novelizována Rozhodnutím generálního ředitele České televize č. 38 ze dne 22. července 2002, jímž byla zrušena předchozí pravidla, platná od 9. října 2001. Obě verze, jimiž byla tato pravidla kodifikována poprvé za dobu existence České televize, byly zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
• K bodu 47: viz body 44 a 45, splněno.
• K bodu 50: (body 48 a 49 v hodnocení chybějí): text Kodexu České televize byl předložen Radě České televize v průběhu roku 2002 opakovaně. Požadavek autorů hodnocení směřuje k vnitropodnikovým normám jiného typu, než je kodex.
• K bodu 51: kariérní řád může být stanoven až po dokončení restrukturalizace České televize.
• K bodu 52: viz body 22 - 41.
• K bodu 55 (body 53 a 54 v hodnocení chybějí): redundantní k bodu 8. Dlouhodobou programovou koncepci jsem Radě České televize předložil dne 30. září 2002 v souladu s usnesením Rady České televize č. 306/18/02 ze dne 26. června 2002.
• K bodu 56: úzce souvisí s provedenou organizační změnou producentského systému. Definice "veřejnoprávnosti" (tj. veřejné služby televizním vysíláním) vyplývá ze zákona a Česká televize ji svou programovou nabídkou naplňuje.
• K bodu 57: vysílací schéma na podzim 2002 a na rok 2003 je významným krokem k odstranění duplicit v programové nabídce České televize. Plněno průběžně.
• K bodu 58: výroba a vysílání pro děti a mládež jsou tradiční prioritou České televize. Jejich úloha byla posílena zřízením samostatného producentského centra s účinností od 1. května 2002 Rozhodnutím generálního ředitele České televize č. 18 ze dne 30. dubna 2002. Plněno průběžně.
• K bodu 61 (body 59 a 60 v hodnocení chybějí): Koncepce zpravodajství byla Radou České televize akceptována na jejím 25. zasedání dne 2. října 2002 usnesením č. 400/25/02. Plněno průběžně.
• K bodu 62: plněno průběžně.
• K bodu 63: viz bod 62, plněno průběžně.
• K bodu 64: plněno průběžně.
• K bodu 65: probíhá výběrové řízení na externí dodavatele, rozsah regionálních zpravodajských relací se rozšiřuje, zadání projektu plněno průběžně.
• K bodu 66: plněno průběžně v závislosti na finančních možnostech České televize.
• K bodu 67: plněno v rámci specializovaných pořadů pro motoristy, které zároveň zaručují dobrý zásah cílové skupiny.
• K bodům 70 - 72 (body 68 a 69 chybějí): technická koncepce přechodu na pozemní digitální televizní vysílání průběžně inovována od roku 1997. Klíčoví zaměstnanci České televize se podílejí jako experti na přípravě nezbytné legislativy. Podrobná programová koncepce nových digitálních kanálů ČT 3 a ČT 4, a to včetně kvantifikace rozsahu nezbytné výroby a nákupu programu, tvoří přílohu Výroční zprávy o činnosti České televize za rok 2001, kterou "projednala a schválila Rada České televize dne 27. března 2002". Jde o přílohu 5.2. Přechod na digitální pozemní televizní vysílání v České republice a úloha televize veřejné služby v tomto procesu, kapitola 4. Základní charakteristika programové nabídky dvou nových kanálů pro pozemní digitální vysílání.
• K bodu 73: plněno průběžně, jde o každodenní rutinní práci zaměstnanců Archivu České televize.
• K bodu 76 (body 74 a 75 chybějí): nepřísluší mi hodnotit naplňování tohoto bodu projektu.

Vážený pane předsedo, materiál, který mi Rada České televize předložila ke komentování, nepokládám za seriózně zpracovaný podklad pro další jednání. Pokud jeho autoři hodnotí slovem "neplněno" i ty výsledky práce České televize, které oni sami jako členové Rady České televize předložili v březnu tohoto roku ve výroční zprávě Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (viz např. body 71 - 72), pak k úrovni takového pokusu o hodnocení nemám co dodat.

Podrobnou a odlišně strukturovanou zprávu o plnění svého projektu dodám v souladu s mou žádostí ze dne 2. 10. t.r. do 31. 10. 2002.

S úctou

Jiří Balvín
generální ředitel ČT