Nemám nejmenší snahu soudit jiné, či jim sahat jakkoliv do svědomí, ale ve chvíli, kdy se začnou obhajovat, opouštím diskusi, nic se nedovím a čas se dá opravdu naplnit smysluplněji. Obhajoba je pro mě jasný signál: nehodlám nic měnit, můj názor je pevný, má argumentace je konečná. Mám pocit, že komunikace v našem prostředí jsou jen verbálním kláním vzájemných obhajob, i v politické sféře, vzájemně dobrovolně sdílená nuda, v níž se účastníci sice slyší, ale vůbec nevnímají, co říkají.

Tato rezistentnost vůči bytí druhého člověka, vůči okolnostem a podmínkám, v kterých se ocitá, je, myslím, jedním z projevů "buranismu", o kterém v jiné souvislosti skvěle napsala Daryna Martykánová v článku "Nejkonvenčnější střední proud".

Nejen podle jednotlivce se dá poznat struktura celé společnosti, ale podle této struktury se dá zase poznat jednotlivec. Martykánová jasně vyjádřila rámec naší společenské struktury, nejde už o témata, jde o klima, o nedostatek humanistické etiky jako takové.

Tam, kde není tento "standard" (obávám se, že to je více méně globální záležitost), existuje "dvojí standard", kdykoliv "obhajitelný" těmi, kteří jsou právě u moci, u vlivu, u lizu. Karel Balý z Olešné chce pracovat, ale nemůže, je mu padesát, ale společenská "struktura" se obhajuje, máš demokracii, žiješ v právním státě a on to může jít zapít, nakonec měl na to svých 35 tisíc. Mně letos bude padesát, cítím se na třicet, ale naneštěstí pro mě, jsem umělec, nemusím se rekvalifikovat, můžu jít chlastat rovnou... :)

Soudím, že žádná demokracie není universálně dobrá pro všechny a pro všechno. Demokracie není vůbec dobrá, protože je to jediné, co můžeme mít. Není také cílem, ale prostředkem, formou konstituování společnosti, pochopitelně s omyly, protože zaručuje pouze možnost, nikoliv definitivu. Chvalořečit ji, obdivovat, klanět se ji, je pošetilost. Demokracie je ve své podstatě omyl, proto je zajímavá, může nabízet hledání, ovšem jenom ta, která je postavena na humanistické etice (ženy žijící v domácím násilí to vědí) a je formou komunikace.

Totalita je ve své podstatě autoritativní snaha po absolutní pravdě, která nic dalšího nenabízí. Omyl lze napravit, změnit, autoritářská absolutní pravda je presentována, jak víme, jako neměnná, a tudíž trvalá. Demokracie bez etiky, která sama sebe považuje totalitně za nejdemokratičtější, jedinou možnou, nezpochybnitelnou, tudíž nejméně omylnou, paradoxně se všemi omyly (viď, Česko!), je ve své podstatě stejně hrůzná, jako fašismus či komunismus (zas to schytám:)) , neboť nabízí jen volbu sebe samé.

Akce týden bez televize je blbost, k vyhození televize z okna se musí dojít přirozenou cestou, ale doporučuji vřele "dát si pauzu" a po týdnu si zase přečíst ta předvolební hesla naší demokratické elity, těch špatně nalíčených upocených "upírů" i jiných, jež na nás uhrančivě hloupě hledí a nabízejí hlouposti, totiž opět hesla o JISTOTĚ, ZDRAVÉM ŽIVOTĚ a PROSPERITĚ. Zase chtějí vlivní burani jen body a nevnímají nás, melou si dokola tu svou písničku, obhajují se a každý trochu myslící tvor tuší, že trvale udržitelný rozvoj je chiméra.

Krám je snědený, budeme si hrát na to, že je zase plný, to jsou volby. Tak se konečně oklikou dostávám na začátek a řeknu něco, co se nebude v kontextu předvolební kampaně lidem líbit: uskrovněte se! Uskrovněte se, utáhněte opasky, pokud je ještě máte, spokojte se s "demokratickou" almužnou za péči o osobu blízkou, spokojte se s důchodem své maminky, nebo tatínka a starejte se o ně, pakliže máte morální problém. Že ale neutáhnete svůj veliký dům, že nepojedete na dovolenou a trvale neuspokojíte své potřeby? Nu, čím dříve si přece zvyknete, tím lépe! :)