Haider, který chtěl rozpoutat "oranžovou revoluci", skončil s nepatrným ziskem 1,7% hlasů na posledním, sedmém místě. Tím skončila nejen mnoholetá éra první dámy Štýrska Waltraud Klasnic, ale i její lidové strany, která v minulosti hrála jednu z rozhodujících rolí na vedení ÖVP ve Vídni. Právě ze Štýrského Hradce byli dosazováni lidovečtí spolkoví kancléři včetně Wolfganga Schüssela, který jeho pomocí byl v roce 1995 protlačen do funkce předsedy strany. Po více jak šedesát let štýrští lidovci udávali vnitrostranický tón. Bylo tomu tak od doby po roce 1945, kdy získávali do svých řad nacisty, až po sedmdesátá a osmdesátá léta, kdy prosazovali liberalizaci země. Nynější porážka, kdy strana ztratila téměř devět procent voličů i propad jejich spojenců se považuje za její katastrofu, která navíc nyní se projevila i celospolkovém měřítku, kdy lidovci ztratili většinu v druhé komoře parlamentu - Spolkové radě. Nepomohlo jí ani jinak osvědčené metody, kdy těsně před volbami Štýrsko dostalo na zvýšení konjunktury od lidoveckého ministra hospodářství Martina Bartensteina 290 miliónů euro. Ve srovnání sociálně demokratické Solnohradsko obdrželo téměř desetinásobně méně. Sociální demokraté navzdory tomu, že tyto prostředky plynuly do starých průmyslových štýrských center, získali právě zde rozhodující počet hlasů, v Kapfenbergu dokonce téměř 70% jako za starých časů Kreiskyho.

Marně se snažil Wolfgang Schüssel s Waltraud Klasnicovou ještě těsně před volbami zabránit alespoň v zemědělských štýrských lidoveckých baštách tomu nejhoršímu. Naopak, sociální demokraté zde získali dokonce navíc 16% hlasů na úkor lidovců. Lidovcům ani nepomohlo Schüsselovo negativní stanovisko k přijetí Turecka do Evropské unie, které podle politologů bylo zoufalým pokusem, jak získat voliče především ve Štýrsku.

Nikoliv náhodou proto Gerhard Schröder po vyvolání krize v řadách EU Rakouskem, které jako jediná země pětadvacítky se postavilo proti přijetí Turecka, prohlásil, že "po vyhlášení voleb ve Štýrském Hradci Rakušané změknou".

Rozhodující pro postoj voličů podle institutu OGM byly "nepravosti v zemi" (78%), "aféry a skandály ve Štýrsku" (55%) a "protest proti spolkové vládě" (24%). Navíc Klasnicová byla stále více kritizována nejen za způsob vládnutí, ale za postoje k Haiderovým Svobodným, kteří obdrželi místo jejího náměstka, aniž by to odpovídalo jejich síle v zemském sněmu.

Osoba vedoucího kandidáta sociálních demokratů Franze Vovese, který se stal zemským hejtmanem, hrála relativně malou roli. Nikoliv náhodou se však soustředila pozornost na komunistickou stranu, vedenou Ernstem Kalteneggerem, který byl znám jako městský zastupitel ve Štýrském Hradci, coby zastánce sociálních opatření. Voliči modrých a oranžových Haiderovců, kteří ztratili důvěru ve svého guru, hledali, komu odevzdat své protestní hlasy.

Tím se zřejmě stali komunisté. Ti šikovně využili situaci a nabídli volební program, který byl blízký i jejich představám. Jsou proti privatizaci rozhodujících podniků a pro spoluúčast veřejnosti na jejich vedení. Dále jsou pro podporu výstavby sociálních bytů a únosných činží, zavedení bezplatných předškolních zařízení, zrušení regresivních opatření při sociální pomoci, podporu veřejné dopravy a odstranění privilegií politiků. Sociální demokracie nemůže ve Štýrsku odmítnout podporu komunistické strany, vzhledem k její relativní síle, která svými čtyřmi mandáty k 25 SPÖ ji umožňuje udržet nadpoloviční většinu v zemském sněmu. Současně pro ni vzniká dilema již s ohledem na to, že pokud protestní hlasy haiderovců obdrží komunisté v parlamentní volbách, které budou v příštím roce, pak se bude muset vyrovnat s otázkou, jak postupovat na celospolkové úrovni. Zatím se SPÖ rozhodla podobně jako v Německu - na zemské úrovni lze spoluprávci s komunisty akceptovat. Proto také Franz Voves počítá, že hlasy komunistů bude zvolen zemským hejtmanem. Na spolkové úrovni zatím tato otázka před sociálními demokraty nestojí. Politogové v tuto chvíli konstatují, že by bylo dobré, kdyby tomu tak bylo i nadále, protože sociální demokracie prozatím nemá vypracovaný postoj, jakou pozici zaujme vůči vůči extremní levici a bude s ní po případě "koalovat" za účelem získání vládních pozic.

Předběžné výsledky voleb ve Štýrsku :
SPÖ 41,8 % , 25 mandátů
ÖVP 38,7 % , 24 mandátů
KPÖ 6,3 % , 4 mandáty
Zelení 4,7% , 3 mandáty

podrobnosti ZDE ZDE ZDE