19. 12. 2005
Můj postoj k iniciativě J. ČulíkaSpojujme dnešní mentalitu s normalizací!Jsem jednoznačným zastáncem polistopadového politického vývoje od zločinného státu ke státu demokratickému. Nespravedlnosti, které se jistě děly v každé společnosti a vždy a které chce medializovat Jan Čulík, odsuzuji -- a myslím, že je nutné o nich hovořit, a to v každé době a na každém místě (protože to prostě jsou nespravedlnosti) |
Je navíc zřejmé, že doba převratu přála různému vyřizování účtů, aktivitě příslušníků StB a jiným zločineckým živlům v lůně KSČ. Převlékaly se kabáty, Lenin byl snadno vyměněn za Masaryka, balast v hodnotách, mentalita normalizačního člověka pokračovala a pokračuje dál. Peroutka kdysi reagoval na Masarykova slova o tom, že jsme národ Husův, poznámkou, že Češi jsou přece národem spokojených občanů z dob náhle tak nenáviděné monarchie. Dnes by mohl říci něco podobného. Zdá se mi vrcholně naivní předpokládat, že nás (i mne, který jsem se narodil v roce 1976) normalizace fatálně nezasáhla. Naše nová "svoboda" je teprve bojem o pravou svobodu, jenž vedeme sami se svou mentalitou. Považuji tedy myšlenku Jana Čulíka za skvělou, rád bych ji však obohatil o hledání paralel a kořenů mezi zločiny devadesátých let a mezi normalizací. Základní národní a evropskou tragédií 20. století byl totiž nacismus a komunismus, jejich plody fyzické i mentální, jejich devastace institucí a stylu soužití, který vyžaduje stovky let spontánní kultivace, aby mohl být nazván vskutku demokratickým a liberálním. Zatímco ale Hitler svíral Evropu jen pár let a nevychoval nové lidi ve svém zrůdném učení, komunistům se dařilo vládnout tu čtyřicet let -- tak přetrhli nit mezi námi a našimi předky. Jen malý příklad za všechny: můj děda, přesvědčený prvorepublikový komunista, mi kdysi líčil, jak se za dob, kdy jeho rodiče trpěli hlady a mohli si jít ukrást brambory na "panské", nekradlo -- neudělali to! -- a pole bylo neoploceno. Ba ani v noci si nepokradli! Proč? Říkal mi: to se prostě nedělalo... Do ostrého kontrastu k tomu stavěl normalizační rozkrádání všeho -- kdy lidé jezdili veřejně za bílého dne a plného provozu na pole s autem a bezostyšně kradli. Kapitalismus je drsný, svět je nehostinný, ale člověk díky své duši do toho všeho vnáší za standardních demokratických podmínek aspoň základní smysl pro lidskou důstojnost. Naopak normalizace nic nenáviděla a neničila v lidech tolik jako lidskou důstojnost -- proto po ní tam i onde často zůstávají jen bestie a beztvaré améby. |