Na Vašich stránkách se nyní široce diskutuje, jak je možné, že někomu, kdo se nedostal z kádrových důvodů na civilní vysokou školu, bylo nabídnuto studium na škole vojenské.

Důvod je myslím velmi prostý a mohu posloužit osobním příkladem.

V roce 1963 vystoupil můj otec z KSČ - to byl v té době těžký přečin a mám v pozůstalosti po otci korespondenci, která svědčí o tom, že se to tehdejším mocipánům vůbec nelíbilo.

Přesto jsem v r. 1968 byl přijat na technický směr na vojenské střední škole. Nebylo to v době počítačů a počítačových evidencí a systém neměl a dle mého soudu ani nemohl mít dostatek prostředků a sil, aby sledoval každého. Pro něj byla většina lidí malé myši a tak se zaměřil na sledování těch, kteří nejvíce vyčuhovali a byli tedy nejvíce nebezpeční, míní čtenář K. Kameník.