Nechtěný důsledek francouzského "jazykového zákona" a jeho tlak na média:

Francouzští politikové chtějí zakázat hip hop hudbu

16. 12. 2005

Začátkem prosince podpořilo 200 francouzských politiků petici poslance Françoise Grosdidiera, která požadovala trestní stíhání několika hudebníků stylu hip hop za to, že jejich písně mají agresivní texty. Francouzský premiér Dominique de Villepin to okamžitě odmítl.

Už více než deset let je francouzská rapová hudba hlasem chudých předměstských čtvrtí a už dlouho je plná varování, že v těchto čtvrtích bude docházet k násilí. Napětí v těchto čtvrtích - i jejich hudební kultura - se dostala nakrátko do ohniska veřejného zájmu v roce 1996, když byl natočen film Nenávist.

Francouzská hiphopová hudba je velmi charakteristická. Expresivní plynulost francouzštiny jí poskytuje ve světě rapové hudby samostatnou totožnost, zatímco britský rap se jen s obtížemi dokáže odlišit od amerického rapu.

Je ironické, že ve francouzských médiích došlo k rozšíření francouzskéh orapu v důsledku zákona z roku 1994 "na ochranu francouzského jazyka". Ten vnutil všem francouzským rozhlasovým stanicím vysílací kvóty, v jejichž rámci musely hrát alespoň 40 procent frankofonní hudby.

V důsledku toho mají domácí francouzští rapoví hudebníci status megacelebrit. Nahrávky, jichž se prodává méně než 100 000 kusů, se ve Francii považují dnes za "okrajové", "undergroundové". I velmi slavní britští rappeři by byli šťastni, kdyby se jim podařilo prodat 20 000 kusů svých nahrávek.

Zákon, jehož cílem bylo ochraňovat "francouzskou národní totožnost" tak pomohl vytvořit hnutí, které je nyní považováno za hrozbu této totožnosti. Umělci jsou stíháni za agresivní texty písní zejména na francouzském jihu, kde má silný vliv Le Penova Nacionální fronta.

Francouzští rappeři jsou rozhněváni, že nikdo nestíhá výroky v kontroverzních románech Michela Houellebecqa, které líčí obyvatele chudinských čtvrtí jako "zvířata".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.12. 2005