List, který zbankrotoval, protože se nepodřídil reklamním společnostem

15. 12. 2005 / Filip Rožánek

Kvůli situaci v reklamní branži skončil po dvanácti letech časopis The Prague Tribune. Vydavatel Philippe Riboton píše v posledním úvodníku One for the road:

"The leading figures of the media scene are no longer entrepreneurs and idealists trying to speak with a different voice, but advertising and media-buying middlemen who purchase editorial content when ordering cheap advertising - with a significant portion of their clients' money ending up in their own pocket. Those are the people who decide about the fate of the media, like Roman emperors used to determine the fate of gladiators in the public arena - just by putting their thumb up or down." ZDE

Vedoucí představitelé mediální scény už nejsou podnikatelé či idealisté, kteří by se snažili hovořit jiným hlasem, ale "zprostředkovatelé" z reklamek a z firem, které skupují média. Když si objednávají v médiích levnou reklamu, kupují si zároveň celý redakční obsah listu - a podstatná část peněz od zadavatelů reklamy končí v jejich vlastní kapse. Toto jsou lidé, kteří rozhodují o osudu médií, jako římští císařové, kteří rozhodovali o osudu gladiátorů ve veřejné aréně - prostě tím, že ukázali palcem nahoru nebo dolů."

Text uvnitř rozlučkového vydání se pak ohlíží za zajímavou historií a vývojem Prague Tribune. Zmiňuje mimo jiné nátlak reklamních agentur, které by v magazínu inzerovaly například výměnou za redakční články o propagovaných produktech, apod. Na to však redakce odmítala přistoupit. Nakonec jí došly peníze.

"In fact, freedom from power and freedom from money define what kept The Prague Tribune from becoming another of those unbranded products that invaded the market during its lifetime. Consequently, it also severely suffered from its refusal to submit to the local advertising "dictatorship". Exchanging an editorial page for an advertising page, committing to regular coverage of a specific company for the promise of a long-term advertising contract, etc. As long as CEO's were in control of advertising spending, this was a double confrontation. The magazine could flex its muscle and still get respect. From the moment advertising power got transferred to a bunch of uneducated and greedy middlemen, the only possible choice was that of Johann Faust, who sold his soul for power and wealth. The Prague Tribune is folding today because it never made that choice." ZDE

"Nezávislost na moci a nezávislost na penězích definují to, co znamenalo, že se Prague Tribune prostě nestala jen jedním dalších z oněch neznačkových výrobků, které vtrhly během jejího života na scénu. A proto list také vážně trpěl tím, že se odmítl podřídit "diktatuře" místní reklamy. Vyměnit stránku redakčního textu za stránku reklamy, podrobit se nátlaku, abychom pravidelně psali o určité firmě za příslib, že nám poskytne dlouhodobou smlouvu na reklamu, atd. Pokud rozhodovali o výdajích na reklamu ředitelé podniků, byla toto vždy dvojí konfrontace. List dokázal být odvážný a dokázal si získat respekt. Od chvíle, kdy přešla rozhodovací moc o udělování zakázek na reklamu skupině nevzdělaných "zprostředkovatelů", chtivých peněz, jedinou možností byla faustovská možnost, možnost člověka, který prodal svou duši za moc a majetek. Prague Tribune dnes přestává vycházet, protože odmítla učinit tuto volbu."

I takové konce mají časopisy v Česku.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.12. 2005