Podívejme se na některé tyto výroky konkrétněji:

Vážený pane, demokracie znamená svobodu projevu. To znamená, že v demokraci vždycky budou existovat i lidé, s jejichž názory budou jiní lidé ostře nesouhlasit. Vy s nimi můžete veřejně polemizovat, můžete jim jejich názory vyvracet, ale musíte je respektovat. Budete-li je chtít potlačovat či zakazovat, jste stoupencem totalitní diktatury. Musíte si zvyknout na to, že v demokracii mají lidé právo šířit i nedemokratické názory. Jak by se demokracie lišila od komunismu, kdyby se v ní směla chválit jen demokracie, tak, jak se za komunismu směl chválit jen komunismus?

Xenofobie. Známý mýtus: "Našemu domácímu českému prostředí nemůže rozumět nikdo, kdo tady stoprocentně nežije (přesněji řečeno: kdo je přímo na tomto prostředí existenčně závislý - protože Jan Čulík pobývá v České republice velmi často, jenže se tu nemusí před nikým hrbit, protože má existenční zázemí jinde - to je hlavní rozdíl. Takoví lidé jsou ovšem nebezpeční, protože jsou svobodní).

Představa, že "nám domácím Čechům" nikdo zvnějšku nemůže rozumět, protože my jsme tak jedineční - je zejména dnes, v době globalizace a internetu zcela nesmyslná. Ale byla nesmyslná vždycky. Znamenalo by to, že se nikdo nikdy nemůže poučit o něčem, co sám nezažil. Z toho by vyplývalo, že je nesmyslná historie (proč studovat středověk, nebo třeba jen druhou světovou válku, protože jsem je nezažil, znamená to, že nemohu nikdy porozumět, co se tehdy dělo!). A vlastně by bylo nesmyslné snažit se získat jakékoliv teoretické znalosti v jakémkoliv vědním oboru - pokud si člověk danou věc "nevynalezl", "neobjevil" sám. To je zjevně hloupost.

Hromadné petice a rezoluce jsou svou podstatou rysem stalinismu. Posílaly se "stranickému vedení" ještě i v roce 1968 - jeden západní komentátor tehdy poznamenal, jak je to směšné, že je to skutečně pozůstatek nedemokratických zvyklostí, kdy se z "pracovních kolektivů" začátkem padesátých let odesílaly oficiální "petice pracujících", požadujících "psovi psí smrt" - popravu odpůrců režimu.

V demokracii se hlasuje, neposílají se "rezoluce", už proto, že počet podpisů pod jakoukoliv peticí může být ve srovnání s účastí ve volbách pouze minimální. Petice by mohla sloužit pouze jako katalyzátor pro uspořádání celostátního referenda, avšak tuto instituci Česká republika nemá.

Kdosi taky vyjádřil názor, že prý jsem jako Miroslav Štěpán koncem komunistického režimu, který tehdy odmítal protesty mladých lidí. I toto byl, bohužel, neinteligentní myšlenkový zkrat. Proti totalitnímu režimu je nutno bojovat revolucí: těžko však bojovat revolučními činy proti legitimně demokraticky zvolené vládě.

Anebo budou aktivisté svrhávat v ČR každou vládu, vzniklou z demokratických voleb, pokaždé, když se někomu znelíbí? To není anarchie a trockismus?

Občan má přirozeně právo vyjadřovat kdykoliv a jakkoliv svůj názor, otázkou je však efektivnost toho, co udělá. Myslí si studenti, že vyjádřením "odporu" vůči Stanislavu Grossovi, ho skutečně přimějí k rezignaci, vzhledem k tomu, že moc nad současnou vládou mají držitelé demokratického mandátu, totiž poslanci v parlamentu?

Myslím, že právem jsem poukázal na bezradnost, k níž petice vede. Co by se totiž stalo, kdyby studenty Gross poslechl a odstoupil? Povede to snad k očištění české politické scény? Samozřejmě, že nikoliv. Zkorumpovanost české politické scény je všeobecná a Stanislav Gross je jen špičkou ledovce.

Považuji-li odstoupení premiéra Grosse a nezabývám-li se všeobecně politováníhodným stavem české politické scény, vystavuji se obvinění, že mi nejde o očistu od korupce, ale o uvolnění premiérského místa jinému korupčníkovi z jiné strany.

Pokud jde studentům opravdu o očistu české politické scény, není jiná možnost, než aby vytvořili vlastní politickou stranu a zasazovali se s ní o vítězství ve volbách.

Samozřejmě, demonstrujte si, proti čemu chcete. Možná ale by bylo také rozumné uvažovat o tom, zda je to praktické a k čemu to povede - anebo zda je to jen emocionální výkřik, motivovaný manipulací mainstreamových médií.

"Tento člověk nežije v této republice" - xenofobní bigotnost, viz výše. "Nikdo nám Čechům nerozumí jen my sami".

Autor tohoto příspěvku jaksi vůbec nezaznamenal, že vím, že se lidem "nelíbí" vláda Stanislava Grosse (ačkoliv, je to skutečně pravda? Je to rozčarování opravdové, anebo jen lidé bezmyšlenkovitě papouškují, co jim napovídala média?)

Hovořil jsem včera s jedním pozorovatelem, který vyjádřil děs z toho, když poslouchá, jak mluví obyčejní lidé - v řeči se jim prý objevují obraty z televizních reklam a billboardů - a nemyslivě opakují to, co slyšeli v rozhlase a v televizi.

Ještě před nedávnem byl přece Gross tak populární?... I v době, kdy byl Gross miláčkem veřejnosti, poukazovaly Britské listy na značnou problematičnost tohoto "politika".

Proč by mělo někomu vadit, že vládu podporuje jedna z parlamentních politických stran? Nerozumím.

Znovu: Co je účelem "demonstrativního projevení tohoto názoru"? Co petice přinese? Odstranění korupce z českých politických kruhů? To tedy sotva. Pisatel prozrazuje, že není schopen ničeho jiného než emocionální reakce. Stačí mu si zanadávat v hospodě.

A v jakém "hnusu" žijí? Uměl by to pisatel racionálně definovat?