Dochází snad zhruba po jednom století v mladé české generaci k masové revizi tzv. hnutí "Los von Rom" (čili přestupového hnutí, svého času takřka celonárodního)? Jistě nikoli. Ač to tak na první poslech (zejména pro konzervativnějšího ucho) znít nemusí, míří totiž naprostá většina mládeže poptávající "zpáteční lístek do Říma" nikoli nazpět do Říma (třeba z jakési historické exkurze zahájené jejich prarodiči), nýbrž do Říma a nazpět.

Čiperně se hýbe turistický ruch. Spolu s ním se hýbe také čeština, přátelé! To s příchodem prázdnin a dovolených dodatečně zjistí nejeden z nás, až bude v kanceláři toho či onoho leteckého, autobusového či železničního dopravce protestovat, že on nechce žádný zpáteční lístek tam či onam, ale on že chce pěkně lístek tam či onam, a potom zase zpátky. (Osazenstvo cestovky na něj bude hledět jako zjara, než se dovtípí, že, vyjádřeno mezioborovou podnikatelskou hantýrkou, "problém je v komunikaci".)

Odborná hantýrka dopravců ze všech oborů dopravy zřejmě jako první sémanticky přizpůsobila český výraz "zpáteční lístek" hlavnímu významu anglického výrazu "RETURN TICKET" coby antonyma k výrazu "ONE-WAY TICKET". (Podle některých zdrojů se "RETURN TICKET" ve smyslu lístku tam a zpět používá především v britské angličtině, zatímco v americké angličtině uvedený výraz doposud označuje lístek pro zpáteční úsek cesty; to je však dle mého názoru koncepce příliš schematická a realitou již překonaná, zcela opomíjející fenomén angličtiny globalizační.) Mobilní mládež pak uvedený úzus už pár let neproblematicky přejímá a šíří dále.

Výraz "zpáteční lístek" má tedy v současné mluvené češtině dvojí možný význam, stejně jako v současné angličtině. Určující pro přiřazení konkrétního významu jsou v neposlední řadě sociální parametry mluvčího. Spisovná čeština bude v uvedeném směru mluvený jazyk nepochybně s určitým zpožděním následovat a nastíněný posun kodifikovat.

Část překladatelů beletrie používá již dnes výraz "zpáteční lístek" ve smyslu lístku tam a zpět, zatímco druhá část setrvává u (češtinářsky tradičního) smyslu lístku toliko pro zpáteční úsek cesty. Z prvního tábora uveďme Stanislava Dudka (srov. Tom Casey: Lidský omyl, Praha Naše vojsko 1998, 214 s.): Hlavní hrdina doma (tj. v USA) otevře právě doručenou obálku. "Byly v ní dvě zpáteční letenky z New Yorku do Neapole a potvrzení ubytování v hotelu na ostrově Capri." (s. 201) Jako zástupce druhého tábora jmenujme Vladimíra Binara (srov. Didier van Cauwelaert: Bez zpátečního lístku, Praha Orbis 1996, 136 s.) Titul francouzského originálu zní "UN ALLER SIMPLE", což znamená právě uvedený "ONE-WAY TICKET". Překlad výstižně zdůrazňuje onu nenávratnost, jednosměrnost. (Neběží arci o srovnání zcela vyvážené. Vladimír Binar je v translatologii pan Někdo, zatímco citované překladatelské dílko Stanislava Dudka se vyznačuje především otrockou doslovností, a to už v samotném názvu -- ústrojněji by znělo "Selhání lidského faktoru".)

Kapitolu pro sebe zde tvoří dvojjazyčné (anglicko-české) slovníky. Ty se zpravidla spokojí s vpravdě pýthickým heslem "RETURN TICKET -- ZPÁTEČNÍ LÍSTEK". Z obecných za všechny jmenujme alespoň třetí přepracované vydání Velkého anglicko-českého slovníku Karla Haise a Břetislava Hodka (Leda 2003, II. N-Z): "RETURN TICKET -- BR -- zpáteční jízdenka n. letenka" (s. 1921). Ze specializovaných pak citujme Anglicko-český letecký slovník Ivana Řády (Leda 2001): "RETURN AIR TICKET -- zpáteční letenka" (s. 311). "Zpáteční letenkou" se zřejmě v obou slovnících rozumí letenka tam a zpět, v prvním případě je ovšem interpretace nepoměrně složitější. Kromě nového odkazu na britský úzus je totiž heslo jinak beze změny převzato z druhého přepracovaného vydání téhož slovníku, vydaného nakladatelstvím Academia v roce 1992, kdy v češtině psané i mluvené naprosto převažovalo pojetí "zpátečního lístku" podržené dodnes mimo jiné Vladimírem Binarem (tedy jako lístku pouze pro zpáteční úsek cesty)...

Na tomto místě se přímo vnucují úvahy o nemístné a přílišné ohebnosti, nekulturnosti té či oné vstvy české populace, nezadržitelném úpadku českého jazyka apod. Leč pozor! Přese všechno, co bylo uvedeno výše, by takové nasnadě jsoucí úvahy mohly být převelice zkratové. Hlavu jsem si mohl ukroutit údivem, když jsem si i nejmenovaného německojazyčného dopravce, většinově vlastněného nejmenovaným západoevropským státem, před časem zakoupil "TAGESRUECKFAHRKARTE" -- lístek do určité destinace a nazpět s jednodenní platností. V odvětví dopravy vstupuje podobně jako čeština, ba přímo souběžně s češtinou, do tvůrčí interakce s anglickým jazykem rovněž němčina! Výsledky jsou v daném případě až do detailu analogické.

V německojazyčných končinách jsou nicméně přece jenom zatím o krůček před námi v obecné reflexi daného jevu. Jak lze zjistit na internetu, koluje tam dokonce anekdota, jež v doslovném překladu do češtiny zní: "Zpáteční lístek, prosím!" -- "Kam?" -- "Přece sem!" Jestliže se tedy v souvislosti s personální obměnou na papežském stolci česká média namnoze rozhlaholila na téma "ONE-WAY TICKET" ("Kam to jenom společnost směřuje?!"), jeví se nám při dané příležitosti aktuálním naopak téma "RETURN TICKET", kde je třeba dohnat určitý momentální lokální deficit v reflexi stávajícího vývoje.