Přes nedostatek pracovní síly, Francie se potýká s nezaměstnaností:dnes hledá práci téměř dva a půl milionu chômeurs (tj. více než 9 %). Největší poptávka je po zednících, elektrikářích, kuchařích, zdravotních sestřičkách, číšnících a porodních asistentkách. Ministr vnitra Dominique de Villepin chce problém vyřešit zmíněnou změnou přistěhovaleckého zákona. Tím, jak se vyjádřil týdeník L'Express, by zabil dvě mouchy jednou ranou:vyhověl by nabídce nepopulární práce a omladil by stárnoucí populaci. Ale Francie neotevře své hranice jen tak pro někoho, vybírat se bude pouze na základě potřeb státu. Na řadě je nyní přistěhovalectví pouze pro "vybrané" kandidáty. Podle statistik bude Francie potřebovat 760 000 přistěhovalců ročně, aby udržela dnešní situaci, kdy čtyři až pět zaměstnanců pracuje na jednoho důchodce. Podle odborníků, pařížská vláda musí "více otevřít hranice kontrolované imigraci".

Jaké by měly tedy být podmínky pro možné pracovníky? O své koncepci se rozepsal sám ministr vnitra Villepin ve zmíněném týdeníku L'Express. Kritériem by podle jeho názoru měla být například znalost jazyka, věk, schopnosti a "respekt k hodnotám francouzské společnosti". Součástí Villepinovy koncepce je i boj proti nelegálním dělníkům. Jak napsal deník Le Monde, ministerstvo vnitra připravuje obsáhlou zprávu o přípravě nových opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví, bude se zabývat i potřebami soukromých firem a vytvořením speciálního úřadu pro úspěšné kandidáty. Villepinovy představy se překvapivě shodují s názorem bývalého ministra vnitra Nicolase Sarkozyho, který v podstatě celou debatu pomáhal vyvolat. Diskuse se ale točí okolo sporného systému kvót, který by předpokládal vytvoření kvót na pracovníky podle jejich národnosti. Villepin se proti tomuto systému zpočátku stavěl záporně. Svůj postoj vysvětloval tím, že takový přístup není v souladu s "republikánskou tradicí" Francie.

Jeho koncepce však není úplně nová. Podobný návrh předložil na začátku devadesátých let tehdejší ministr vnitra Charles Pasqua. Jeho vize byla odmítnuta, protože se údajně příliš podobala i představám nechvalně známé krajně pravicové Front National.

Francie se tedy začíná znovu zaobírat staronovým problémem. Jejího příkladu by mohla časem následovat i Česká republika, která se potýká s podobnými potížemi. Příliv nových pracovních sil ze zahraničí by byl velkou výzvou nejen pro stát, ale hlavně pro českou, poněkud uzavřenou, společnost.

L'Express ZDE